Správná velikost i technika pro rodinné auto: Vyzkoušeli jsme novou Hondu ZR-V

Ani příliš malé, ani příliš velké. Nový typ rodinného SUV, který právě uvádí Honda na evropský trh, a se kterým jsem se již mohl svézt během mezinárodní novinářské prezentace, by měl přesně pasovat do mezery mezi tradičním velkým modelem CR-V a také již zavedeným HR-V. Honda ZR-V zapadá svým designem do směru, který již známe ze současné generace sedanu Civic. Ostatně, není to náhodné. Právě s tímto autem má tato novinka hodně společného. Například hybridní pohonné ústrojí. K tomu se ale dostanu později.

Zákazníci dostanou na výběr auto se dvěma různými příděmi. Zatímco ZR-V ve výbavových stupních Elagance a Advance má poměrně čistý výraz s maskou chladiče vyplněnou svislými lištami, v případě varianty Sport je tento díl vyplněn voštinovou strukturou. Navíc je spodní část nárazníku doplněná o černé spojlery.

Na obě varianty a samozřejmě také na interiér a další detaily se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

To, že jde o SUV, dokládá černé obložení výřezů pro kola a stejně zbarvené plastové obložení prahů.

Boční silueta působí vyváženě. Také díky adekvátnímu poměru mezi délkou a výškou a plochou oken. Délka automobilu činí 4568 milimetrů, výška 1620 a šířka 1840 milimetrů. To například znamená, že v porovnání s HR-V je auto o padesát milimetrů širší a naopak oproti CR-V o 59 milimetrů nižší.

Na oficiální video přestavující tento model se můžete podívat zde:

Interiér vzbuzuje logický, bytelný a současně moderní dojem. Dominantním prvkem na palubní desce je devítipalcová obrazovka multimediálního systému, která ale není jediným „velínem“ ve voze. Například pro nastavování teploty dvouzónové automatické klimatizace jsou tu dva klasické otočné ovladače, navíc moc pěkně zpracované.

Trošku netradičně je na první pohled tvarovaná středová konzole, na které jsou tlačítka pro zapínání jednotlivých režimů automatické převodovky, volič jízdních režimů a rovněž také spínač elektronické parkovací brzdy.

Pod tímto horním patrem centrální konzole je navíc ještě nižší, které je určeno pro odložení věcí.

Do auta se příjemně nastupuje, protože sedáky nejsou umístěné ani moc dole, ale ani na „bidýlku“. Sedáky i opěradla vpředu jsou dostatečně dlouhé i široké. Podporu těla v zatáčkách zajistí bytelné boční vedení.

Vzadu se dá také cestovat pohodlně. Lidé s výškou kolem 185 centimetry budou mít po usednutí za podobně velkými jedinci vpředu před koleny rezervu ještě přibližně čtyři centimetry a stejný prostor se bude nacházet mezi jejich temeny a stropem.

Prostorná kabina se bohužel trošku negativně podepsala na velikosti zavazadlového prostoru. Ten má objem pouze 370 litrů, což není mezi konkurenty rozhodně rekordní hodnota.

Ve výbavě aut s vyššími stupni výbavy nechybí prakticky nic, co při cestování v autě potřebujete. Počínaje head-up displejem, přes pět dobíjecích portů USB (k dispozici jsou obě nejpoužívanější verze), audiosystém s až dvanácti reproduktory, bezdrátová nabíječka mobilů nebo jedenáct airbagů a široká škála bezpečnostních elektronických systémů.

Pohonné ústrojí je konstruované tak, aby zajistilo co nejnižší spotřebu ve všech běžných situacích. Skládá se z dvoulitrového zážehového čtyřválcového agregátu a dvou elektromotorů. Ty čerpají energii z lithium-iontové baterie, která je uložena v zadní části vozu.

Pokud řidič jede v městském prostředí, většinou mu k pohonu kol stačí elektřina, která se zároveň průběžně doplňuje při rekuperačním zpomalování. Pokud je zapotřebí více výkonu, tak se nastartuje spalovací motor, který pak funguje jako generátor a dobíjí akumulátor. Naopak zejména na dálnici přebírá funkci hlavního „hybatele“ spalovací motor a elektromotor mu pomáhá jen v případě potřeby.

Když se do práce dá vše, co se pod kapotou nachází, má řidič k dispozici výkon 184 koňských sil a nejvyšší točivý moment 315 Nm. To postačuje k rozjezdu u nuly na stovku během 7,8 sekundy, což rozhodně není špatná hodnota.

Odezvu motorů na plynový pedál lze upravovat pomocí přepínače jízdních režimů. K dispozici jsou módy Normal, Sport, Eco a Snow (sníh).

Příjemné je, jak jsem zjistil během testovacích jízd, že ve všech situacích pohonné systémy spolupracují hladce, bez cukání i nepříjemných zvukových projevů. To se o řadě „hybridních“ konkurentů říci nedá.

Inženýři automobilky Honda vždy uměli svá auta naučit dobře jezdit. Platí to také o tomto novém voze. K vytříbeným jízdním vlastnostem dopomáhá také použitá zadní víceprvková náprava, nový typ posilovače řízení. V zatáčkách, a to i při najetí na méně kvalitní asfalt, se ZR-V velmi dobře drží zvolené stopy. Jen mi připadalo, že v oblouku by se vůz mohl naklánět o něco méně. Na druhé straně toto měkčí naladění odpružení zajistí posádce větší pohodlí při přejíždění nerovností typu zpomalovací prahy nebo železniční přejezdy.

Během tohoto prvního seznamování jsem se příliš nesnažil o dosažení nízké hodnoty spotřeby. Jezdili jsme navíc v poměrně členitém terénu a také na dálnicích. Proto průměr 6,5 litru, který svítil v cíli na palubním počítači, nepovažuji za vůbec špatný. Už proto, že oficiální laboratorní hodnota spotřeby je jen o sedm desetin litru nižší.