Škoda Karoq 1,5 TSI – další člen rodiny

Po dieselovém dvoulitru s pohonem všech kol se nám do redakce dostala i benzínová patnáctistovka TSI. Nemá čtyřkolku ani DSG, přesto se nám v několika ohledech zdála lepší volbou. Vzhledu exteriéru i interiéru jsme se věnovali u předchozího testu Škody Karoq 2.0 TDI. Uvedu tedy jen několik odlišností ve výbavě a jak jsem je vnímal. Opět šlo o výbavu Style v šedé barvě karoserie s označením Steel a 17“ litými koly, které jsou v této výbavě bez příplatku. Interiér byl u tohoto vozu v černo-šedém provedení a zde musím uznat, že béžový interiér, který jsme měli u předchozího dieselového karoqu, vypadá bez ohledu na praktičnost luxusněji. Naopak u tohoto vozu byla sedadla v provedení kombinace látka-kůže, což je v chladných dnech po nasednutí do vozu určitě příjemnější kombinace než chladná celokožená sedadla. Ta přední jsou svými rozměry, tuhostí a tvarováním ideální i pro vyšší postavy a ani po několikahodinové cestě mne z nich nebolela záda. Pochválit musím i odkládací prostor pod loketní opěrkou, kam si můžete dát spoustu drobností.
Někteří kolegové kritizovali vrcholný infotainment Columbus, který je ve výbavě téměř všech novinářských vozů. Displej s úhlopříčkou 9,2 palce nedisponuje hardwarovými tlačítky, vše se ovládá dotykem. Já osobně jsem si na tento způsob ovládání zvykl, pro změnu hlasitosti autorádia jsem v praxi využíval hlavně ovládání na volantu. Pokud se tedy v Columbusu shlédnete a akceptujete tučný příplatek, nebudu vám jej vymlouvat. Kdo je však zvyklý na ovládací tlačítka, tomu udělá skvělou službu i infotainment Amundsen s osmipalcovým displejem a klasickými ovladači. Také tento vůz nám automobilka dodala s příplatkovými zadními sedadly VarioFlex, která se dají polohovat, sklápět nebo zcela vyjmout. V našem případě jsou navíc obě krajní sedadla vyhřívána. Je jen na vás, zda dáváte přednost praktičnosti nebo většímu pohodlí, které naopak představuje základní lavice.
Pojďme k motoru 1,5 TSI řady EA211. Ten je vybaven vypínáním válců, které je označováno zkratkou ACT. Dva válce se automaticky odpojí, pokud jedete s nízkou zátěží, což v praxi znamená s minimem plynu, nebo při dojezdu. Na dva válce můžete jet také při jízdě po rovině v nízkých otáčkách, stačí však decentní polechtání plynového pedálu a motor okamžitě sepne do čtyřválcového režimu. Samotné připojení dalších dvou válců nepostřehnete – tedy pokud se na něj vyloženě nezaměříte. To pak ucítíte lehounké škubnutí. Jednotka disponuje shodným výkonem jako dieselový dvoulitr, tedy 110 kW. Už po nastartování je jasné, že jde o maximálně kultivovaný a hodně dobře odhlučněný motor. Při jízdě mu nevadí nízké otáčky (ke kterým ostatně vybízí palubní počítač), ale pokud přidáte, lineárně zatahuje od cca 1500 ot/min do nějakých pěti tisíc otáček za minutu. Potěšila spotřeba. Nesplnila se sice tabulková předpověď výrobce, ale to dnes už snad nikdo nečeká. V reálném provozu budete jezdit za sedm litrů, což je stejná spotřeba, kterou jsme dosáhli s dříve testovaným Karoqem 2.0 TDI 4x4 DSG. Dodávám, že při jízdě dálniční stotřicítkou bude zážehový motor na šestku točit velmi slušných 2800 otáček za minutu. Chválím i skvělý šestistupňový manuál. Řazení je přesné a krátké, rychle si na něj zvyknete.
A pak je tu podvozek. Zde je třeba zmínit, že pocitově je benzínová verze při srovnání s dieselem o něco hravější, je znát, že je auto lehčí a v zatáčkách se mu prostě žije lépe. Testovaný kousek také nemá prosklenou střechu, což samozřejmě pomáhá k lepší tuhosti karoserie. Celkově i přes jednodušší zadní nápravu s vlečnými rameny se mi zdá být tato verze odladěnější než u dříve testovaného naftového dvoulitru. Přes to všechno je Karoq bez ohledu na motorizaci autem, které v řidiči vyvolá pocit pohodlí, slušného vnitřního prostoru a bezpečnosti. V kombinaci s kvalitním dílenským zpracováním a s několika vychytávkami ve smyslu Simply Clever jde o zákaznicky zajímavou volbu auta bez větších nedostatků. A to je pro zákazníky jedině dobře.