Legendární vůz se soškou běžce. Praga Alfa přežila válku a dobyla slavný závod

Vůz Praga Alfa slaví 100 let od své významné modernizace, která zahrnovala přidání brzd na přední kola a charakteristickou sošku běžce na kapotu. Auto bylo původně navrženo jako dostupný lidový automobil, ale později se stalo symbolem technického pokroku a elegance. Odhalte v našem článku historické zajímavosti o tomto voze a také technické inovace a úspěchy v motorsportu, které z něj učinily legendu československého automobilového průmyslu. Praga Alfa, osobní vůz automobilového oddělení První českomoravské továrny na stroje v Praze-Libni, se vyráběl v letech 1913 až 1942. Auto patřilo k nejdéle vyráběným modelům značky Praga. Původně lidový vůz se pak v roce 1925 dočkal výrazného vylepšení - získal brzdy na přední kola a také poniklovaný chladič se soškou běžce, který drží v natažených pažích vavřínový věnec.

Původně měl být osobní automobil Praga Alfa koncipována jako levnější a menší doplněk k modelům vozů Praga Grand a Praga Mignon, v podstatě mělo jít o lidový vůz pro masový trh, který kombinuje cenovou dostupnost s rozumnou úrovní pohodlí a praktičnosti.

Konstrukci vyvinul tým pod vedením Františka Kece, dlouholetého hlavního konstruktéra a generálního ředitele automobilky Praga. Ta kombinovala páteřový rám se zcela nezávislým zavěšením a motorem s bočními ventily.

Prodeje vozu, které byly zahájené v roce 1913 byly úspěšné, všechna vozidla vyrobená v prvním roce se ještě v tom samém roce prodala. Výroba ale byla zastavena kvůli začátku I. světové války a následnému přechodu továrny na válečnou výrobu. Auta se zde znovu začala vyrábět v roce 1923. V září 1927 byla představena Alfa s větším šestiválcovým motorem a v říjnu 1937 pak následoval zcela nový model.

Alfa se vyráběla v řadě karosářských provedení, vedle šestimístné limuzíny rovněž jako čtyřdveřový čtyřmístný faeton, čtyřdveřový šestimístný kabriolet, dvoudveřový čtyřmístný kabriolet a také jako dvoumístné kupé s krátkou střechou.

VIDEO / Automobil Praga Alfa:

Na webu Automobil revue se lze dočíst, že vůz Praga Alfa se jako otevřený čtyřdveřový faeton prodával za 49 000 korun, limuzína za 59 000 korun. V roce 1938 se Alfa v základním provedení prodávala za 69 000 korun, s mezistěnou stála 72 000 korun. Pro četnictvo a armádu bylo zhotoveno několik desítek otevřených šestimístných vozů tohoto typu.

V roce 1930 se otevřený čtyřdveřový faeton tohoto typu prodával za 49 000 Kč, limuzína za 59 000 Kč. Podle portálu České televize bylo do konce produkce v roce 1942 vyrobeno 9 257 vozů.

Jak již bylo zmíněno, první Praga Alfa byla uvedena na trh v roce 1913. Výroba modelu, který dokázal dosáhnout maximální rychlosti 56 kilometrů v hodině, trvala jeden rok, než mobilizace pro I. světovou válku zastavila činnost na civilních autech.

Jak uvádí portál wikipedia, ve zcela nové ekonomické realitě nově vzniklého československého státu se dovoz kritických komponentů pro výrobu osobních vozů ukázal jako příliš drahý.

Společnost přežila válku, výroba se ale musela nově soustředit spíše na vozidla jako pluhy a silniční válce než na automobily. Výroba Alfy tak byla obnovena v roce 1923. Model byl mírně vylepšen od dva roky později, tedy v roce 1925.

Před 100 lety tak přibyly brzdy na přední kola a na kapotu na nový poniklovaný chladič později typická symbol pro vozy Praga Alfa, a to soška běžce držícího v natažených pažích vavřínový věnec.

V roce 1927 došlo k první radikální přestavbě Alfy, která mimo jiné spočívala ve výměně čtyřválcového za vodou chlazený šestiválcový motor s odnímatelnou hlavou se spalovacími jednotkami Ricardo. Jednalo se o nejmenší šestiválcový motor vyráběný v tehdejší ČSR.

Vůz měl tuhé nápravy, bubnové brzdy a vpředu uloženou čtyřicetilitrovou palivovou nádrž. Maximální rychlost vzrostla na 80 kilometrů v hodině, spotřeba paliva pak na 11 litrů na 100 kilometrů. Prodloužen byl rozvor a auto dostalo novou čtyřdveřovou karoserii phaeton. V letech 1927 až 1929 bylo vyrobeno 2500 vozů.



V roce 1929 byla představena ještě vylepšená verze s šestiválcem o objemu 1 795 kubických centimetrů a výkonu 25 kW/36 HP. V roce 1932 potom s motorem 28 kW/38 HP. Maximální rychlost vzrostla na 90 kilometrů v hodině a spotřeba paliva stoupla na 14 litrů na 100 kilometrů. Uvádí to autor Marián Šuman-Hreblay v Encyklopedie nákladních automobilů (Computer Press Brno, 2008)

Mezi lety 1924–1940 automobilka Praga vyráběla také lehké nákladní vozy konstrukčně vycházející z osobního modelu Praga Alfa s názvem Praga AN, což byla zkratka Alfa Nákladní.

Typ vozu Praga Alfa v oblasti motorsportu proslavil automobilový závodník Petr Mucha, jinak také od roku 1928 šéf zkušebního oddělení automobilky Praga. Ten s ním vyhrál první ročník závodu 1000 mil československých, který se jel 10. a 11. června 1933.

Účastníci soupeřili na trati Praha-Bratislava-Praha-Bratislava-Praha v úhrnné délce 1 592,8 kilometrů. Mucha jel se svým spolujezdcem Urbanem. Posádka na startovní listině použila pseudonymy. „Zapsána byla jako Fly, což je anglicky moucha, a Kája,“ píše se na wikipedii.



Dosáhli času 19:01,15 hodiny, při průměrné rychlosti 83,76 kilometrů v hodině. Získali i Cenu ministerstva národní obrany pro nejlepšího domácího jezdce na domácím stroji. Jak uvedl časopis Auto v roce 1933 dostal Mucha další cenu, zlatý odznak, od Autoklubu Republiky Československé, která mu byla přidělena za nejlepší výsledek v celkové klasifikaci.

Někdejší atlet, který později propadl automobilovým závodům, sbíral ceny i na dalších domácích nebo mezinárodních závodech. Bohužel jen krátce. Značka Praga se mu stala osudnou. Mucha se chtěl postavit na start dalšího ročníku závodu 1000 mil československých s aerodynamicky upravenou Pragou Super Piccolo, kterých byly postaveny pouhé tři exempláře.

Ráno 6. června 1934 Mucha s tímto superrychlým vozem havaroval poblíž obce Horky, v úseku mezi Golčovým Jeníkovem a Čáslaví, na státní silnici Praha-Brno. Vůz se při rychlosti 130 až140 kilometrů v hodině na nerovné silnici rozkmital, následně se dostal se do smyku a vyletěl ze silnice. Poté narazil do stromu a telegrafního sloupu, přičemž odlétla i střecha vozu.

Petr Mucha byl po havárii v bezvědomí až do druhého dne dopoledne. První ošetření provedl MUDr. Straka z čáslavské nemocnice, z Prahy byl urychleně přivolán proslulý chirurg prof. MUDr. Arnold Jirásek, který Muchu operoval.

Podle Internetové encyklopedie dějin Brna se traduje, že si Mucha nechal v nemocničním pokoji postavit zrcadlo tak, aby přes něj z okna viděl na závod, který se jel 9. až 10. června 1934 také přes Čáslav. Petr Mucha po osmnácti dnech od havárie dne 24. června 1934 zemřel na následky utrpěných zranění. Po této tragédii Praga zásadně změnila svou politiku a zcela se stáhla ze sportovního motorismu.

Na místě havárie byl 16. prosince 1935 odhalen pomník s prostým nápisem: „Památce Ing. Petra Muchy“, letopočtem 1934 a odznakem Autoklubu Rčs.

Automobil Praga Alfa z roku výroby 1932, na kterém Petr Mucha zvítězil v závodě 1000 mil československých, byl renovován Petrem Sazimou. Pravidelně se zúčastňuje veteránských výstav a soutěží.