Honda Accord 2.2 i-DTEC: Nenápadná superstar

Praha /TEST, FOTOGALERIE/ - Je to vlastně záhada. Přestože Honda Accord patří mezi nejpovedenější auta v střední třídě, v prodejích za svými konkurenty zaostává. A i když si mohu hlavu „ulámat", nechápu proč. Jasně, už má za sebou nějaký ten rok ve službě, ale není to příliš znát. Poměrně jednoduché tvary pořád vypadají dobře a dynamicky, zároveň ale nepůsobí prvoplánově extravagantně. Paket Type-S navíc vzhled ještě vylepšuje agresivnějšími nárazníky, bočními prahy a sportovními koly.

Accord má také tu zvláštnost, že různé barvy lakování dokážou výrazně změnit jeho charakter. Například v červené (Milano Red), modré (Cobalt Blue Pearl) či bílé (White Orchid Pearl) vypadá jako dravec, v černé a různých odstínech šedé působí spíš elegantně a konzervativně.

Poctivost se vyplácí

Pohled do kabiny asi odhaluje „stáří" nejmarkantněji. Jenže v tom pozitivním smyslu – takhle má vypadat nadčasový interiér. Honda uvnitř (na rozdíl od jiných modelů, například civiku) nehraje na extravaganci a neservíruje designové výstřelky. Interiér působí střídmě a vlastně plně odpovídá vnějšímu vzhledu vozu.

Výbava Type-S navíc obsahuje hliníkové pedály, skvělá sportovní sedadla či zajímavé prošívání červenou nití. Z kabiny navíc sálá poctivost. Zpracování je příkladné a ovládání nepostrádá logiku. Hodně krátká řadicí páka a volant, který parádně padne do rukou, pak naznačují, že by japonský sedan mohl nabídnout i nějaké zážitky na silnici.

Vrchol třídy

Taky že ano. Accord jednoznačně patří mezi jízdně nejlepší vozy v segmentu – možná bych se nebál ho zařadit až na samý vrchol dieselových sedanů. Podvozek funguje parádně, auto má v zatáčkách dostatek přilnavosti a působí až neuvěřitelně hravě, lehce, agilně. Ani byste neřekli, že řídíte velký sedan s poháněnou přední nápravou. Ačkoli je podvozek spíše tvrdý, zvládne s přehledem tlumit i nerovnosti. I řízení je na dnešní dobu hodně přirozené a poměrně strmé. A práce s krátkou řadicí pákou? Jen radost, kulisa je přesná, dráhy krátké, samotné zpřevodování (šest stupňů) ideální. Každé přeřazení přitom doprovází sympatický mechanický zvuk. Jednoduše nádhera.

I když to může znít trochu divně, k charakteru auta se hodí i použitý naftový motor. Jde o známý 2.2 i-DTEC, který je však proti standardní verzi (150 k, 350 N.m) posílený na 180 koní a maximum točivého momentu teď činí 380 N.m. Stejně jako slabší sourozenec nemiluje nízké otáčky a probírá se až po překročení hranice 1500 ot/min. a nad 2000 ot/min. předvádí skvělé výkony. Potěší lineární přísun výkonu a vysoká míra kultivovanosti. A také spotřeba, dlouhodobě lze jezdit s průměrem lehce nad sedm litrů.

Kupte ho

Z výše uvedeného naprosto jasně vyplývá, že se mi Accord moc líbí. Mám vlastně jen jednu podstatnější výtku: zavazadlový prostor je spíše průměrný (467 l) a kvůli podběhům neprakticky tvarovaný. Přesto pro většinu lidí bude dostatečný.

A cena? Nejlevnější Accord vyjde na 574 tisíc, pokud zatoužíte po nejsilnější naftě, je třeba zaplatit 674 tisíc korun. Za bohatě vybavený S-Type, který nepostrádá snad nic, co je třeba, si Honda účtuje 829 tisíc. Není to málo, ale vzhledem ke schopnostem auta jde o fér nabídku. Tak v čem je problém a proč jich nejezdí víc?

+ stále atraktivní design
+ skvělé řízení
+ jízdní vlastnosti
+ silný i úsporný motor

- méně praktický zavazadelník

Honda Accord 2.2 i-DTEC Type-S:

motor	vznětový čtyrválec
objem	2199 cm3
max. výkon	132 kW (180 k)
max. točivý moment	380 N.m
max. rychlost	220 km/h
0-100	8,5 s
spotřeba	5,6 l/100 km
cena test. modelu	829 000 Kč