Přesně takový auto jsem koupil, ani jsem na tak nízkém stavu netrval
Ovšem, první majitel byla ňáká žencká v Germánii(dle servisní knihy a je tam na ni i telefon). Dodržovala servisní intervaly a dokonce první výměna oleje byla v 7500 km, což chválím. Po 3-letech auto prodala nějakýmu jinýmu Germánovi, kde nepředpokládám manipulaci s tachometrem. Ten se činil: opatřil auto fóliemi (certifikovanými) a snížil podvozek (už mám zpátky sériový), což je podloženo certifikátem a měřením geometrie, které kilometrově i časově linkuje se serviskou. Po 3-letech mělo auto nahopsáno nějakých 45 tisíc (nevím, co ženskou vedlo k tomu, že už Forda nechtěla). Germána bavily servisní prohlídky do roku 2006, kdy se tam objevilo číslo cca 80000. Další majitel si auto nechal dovézt v roce 2008 na zakázku. Hopsal na něm 1/2 roku než dostal služební a prodal ho mně se 126 tkm. Jestli tam skutečně ty km byly, nevím, ale nepředpokládám rozhodně dvojnásobek. Jednání s ním bylo solidní a žádných úskoků jsem se nedočkal. Navíc interiér auta je velice zachovalý a původní výfuk ve slušném stavu také mluví proti 2-násobnému nájezdu, stejně jako motorizace, kde němeční kolenovrti by si určitě koupili pro 200 t nájezdy chrochtu a ne 2,5 V6.
Co se týče speciálního zákona, tak si taky myslím, že se lze dnešními prostředky dopátrat, který v historii vozidla se dopustil šmeliny a s vozidlem, jak tady někdo krásně naznačij, couval. Je to stejné jako s bodovým systémem. Bodový systém není potřeba, potřeba je policie v terénu, která bude chytat ty osoby blízké rovnou za volantem, a to hlavně při prasení a ne na vjezdu do dědiny 60-kou...