Royal Enfield Bullet 350: Retro jako řemen, které vás okouzlí. Páni, a ten zvuk!

Motorka s více než devadesátiletou historií se nežene za posledními trendy ani nejnovějšími technologiemi, vlastně se nežene vůbec za ničím. Pokud byste hledali ztělesnění pohodovosti, nadhledu a kouzla přítomného okamžiku, najdete ho právě v Bulletu 350.

• Royal Enfield Bullet 350 - tak se dělá retro
• Kolik vás bude Royal Enfield Bullet 350 stát?
• Ergonomie po indicku
• VIDEO: Royal Enfield Bullet 350 - recenze legendární motorky
• Výbava? Není třeba
• Charakterní jednoválec
• Mindfulness v sedle

Odkazy na historii frčí u motorek snad ještě víc než ve světě automobilů a s oblibou se k nim uchylují i ti, kteří vlastně nemají na co odkazovat. To však rozhodně není případ motocyklu Royal Enfield Bullet 350.

Poprvé se ukázal světu v roce 1932 a ve své době patřil k tomu nejlepšímu, co jste mohli u prodejců motorek pořídit. Roku 1948 si připsal slavné prvenství, když představil revoluční technologii odpružené zadní kyvné vidlice.

A o nesčetných sportovních úspěších po celém světě se raději nebudeme rozepisovat, protože bychom skončili mnohasetstránkovým románem. Bullet je zkrátka pojem i v rámci společnosti Royal Enfield, která vyrábí motorky víc než 120 let.

Pověstných sedm rozdílů mezi Bulletem třicátých let minulého století a Bulletem roku 2024 samozřejmě najdete, to však nic nemění na tom, že jde o motorku ze staré školy - a nejen po vizuální stránce. Nenajdete na ní žádnou zbytečnou elektroniku, žádné adaptivní funkce či jízdní režimy a žádné propojení s aplikací.

#clanek|8536332

Jediný moderní asistenční systém představuje ABS, které je od roku 2016 u všech větších motorek povinné. Kde ostatní dávno přešli na lehčí a snadněji zpracovatelná plast, má Bullet stále staré dobré železo a charakteristické zlaté linky na nádrži se dodnes malují ručně.

Jak to jde dohromady s uživatelskou přívětivostí a lehkostí ovládání, které vyžaduje moderní zákazník? Překvapivě velice dobře. Svezení nevyžaduje žádný zvláštní cit pro techniku ani fyzickou zdatnost dřevních motoristů, je to jedním slovem radost.

Svou klidnou náturou vám navíc Bullet dá zapomenout na všechny stresy života - skoro jako by vás přenesl do doby, kdy se nehonily termíny, den nebyl rozplánovaný do poslední minuty a žilo se zkrátka tady a teď.



Jak zní dokonalý recept na retro design? Prostě ho v průběhu šedesáti let neměňte, a když tak jen kosmeticky. Klasická stavba, kulaté světlo, analogový rychloměr, kovové blatníky, to všechno na Bulletu zůstává stejné už celé věky. Testovaný kousek zapracoval na svém šmrncu matným černým finišem u většiny dílů, motorku však můžete pořídit i s blýskavými chromovými doplňky.

Tradici zachovává i dlouhé, jednodílné lavicové sedlo, i když dnes už samozřejmě s měkkým polstrováním, vhodným i na dlouhé cesty, nebo dva postranní uzamykatelné kastlíky. Člověk neznalý věci snadno uvěří, že jste přijeli na perfektně zrenovovaném veteránu, nikoli na fungl nové motorce. A vlastně nebude zas tak daleko od pravdy…

Základní cena modelu Royal Enfield Bullet je 133 990 korun, za provedení s matně černými doplňky dáte o 3 tisíce víc.Když poprvé nasedám na Bulleta, očekávám kromě retro designu i tak trochu retro dojmy z ovládání. Model Himalayan ze stejné stáje ve mně zanechal vzpomínky jistého humpoláctví a časté nutnosti využít sílu, jenže Bullet je překvapivě úplně jiný. Všechny páčky, pedály i čudlíky mají příjemně lehký chod a žádná křeč se nekoná.

Sílu musím použít jen při vykopávání bočního stojánku, jehož pružina klade nebývalý odpor. Jinak jde všechno skoro samo, ať už je řeč o spojce, řazení kvaltů nebo přidávání plynu bez jakéhokoliv cukání. Jen u přepínače blinkrů bych ocenila výraznější haptickou odezvu - zejména při jejich vypínání mi chybí cvaknutí, které by oznámilo úspěšnost úkonu.

Na Bulletu se sedí hezky postaru, vzpřímeně jako za pracovním stolem, což k důstojnému charakteru motorky pasuje. Musím se ale přiznat, že si těžko zvykám na pozici stupaček (jsou dost vepředu), či spíš na jejich vzájemnou pozici s řadicí pákou. Zasunout špičku boty pod řadičku vyžaduje víc soustředění, než by se mi při jízdě líbilo, a za těch pár dnů testování se mi nepodařilo úkon zautomatizovat.

Navíc je řadička hodně vytrčená do strany a při jejím lovení většinou jako první naberu kovovou tyčku. A aby toho nebylo málo, při zastavování zase narážím do stupačky nohou, na kterou se chystám postavit. Jako majitelka Bulletu bych se jistě zajímala o to, jestli tyto součástky nejdou trochu přenastavit.

Tradiční odstavec o elektronice, konektivitě a podobné výbavě je v testu Bulletu téměř zbytečné zařazovat. Kromě zmíněného ABS, navíc nastaveného poměrně benevolentně, zde totiž vlastně žádná není. Před sebou máte pouze klasický analogový rychloměr, doplněný maličkým displejem, na němž můžete sledovat, jak vám z nádrže mizí benzín, a kolik kilometrů jste ujeli.

Pak je tu ještě indikátor ekojízdy, to abyste věděli, že se za řidítky chováte úsporně a ekologicky. Známkou jednadvacátého století je pouze USB konektor, umně skrytý vedle spojkové páčky.

Zhýčkanému jezdci bude možná chybět ukazatel zařazeného stupně (nachází se zde pouze kontrolka na neutrál), ale co by to bylo za retro, kdybyste místo vnímání motoru jen koukali na číslíčka. Nedostanete dokonce ani otáčkoměr, při jízdě jste tedy odkázáni jen na své uši a cit.

Na druhou stranu má motorka masivní padací rám, kolem sedla šikovné trubky pro uchycení všeho možného a taky madlo pro zvedání na centrální stojan - všechno z poctivého železa.

Po nastartování se ozve sytý bublák, který byste klidně připsali výrazně větší kubatuře, než je 349 ccm. Ladění výfuku se povedlo mimořádně, ale stejně zdařilý je motor samotný. Vzduchem chlazený jednoválec poskytuje výkon 14,8 kW v 6100 otáčkách a točivý moment 27 Nm v 4000 otáčkách.

Už čísla naznačují, že nejde o extra točivý motor a vyhovovat mu bude spíš nižší spektrum, v němž se při klidné jízdě spokojeně převaluje. Síla mu ale neschází a v okreskovém tempu si přímo libuje. Přirozeně nejde o žádný trhač asfaltu, na sportovní výkony a pilu v zatáčkách však není stavěný ani zbytek motorky.

Svižné, ale klidné brázdění venkovských silnic je její vrcholnou disciplínou a právě v tomto prostředí si nejlíp vychutnáte její starosvětský charakter. Díky nepřítomnosti jakékoli ochrany před větrem si navíc opojný větřík užijete i ve zcela legálních rychlostech.

Přesun po dálnici doporučuji spíš jako nouzové řešení, udržet stodvacítku však není žádný problém, takže nějaký ten kamion občas taky předjedete. Jen se musíte připravit na obligátní jednoválcové vibrace, které rozklepou zrcátka tak vehementně, že už v nich vidíte jen rozmazané šmouhy.

Asi není nutné zdůrazňovat, že tento typ motorky funguje nejlíp na kvalitním asfaltu, kupodivu z vás však nevytřese oběd ani na typickém tankodromu mezi středočeskými vesnicemi. Cítíte, že zadní odpružení maká na plné obrátky a kolo si na větších nerovnostech odskočí, díky tuhému rámu ale nemáte dojem, že by se pod vámi dělo něco, co nemáte pod kontrolou.

Nečekejte nadšené zatáčení, které by svádělo k velkým náklonům, spíš si užijete klidnou stabilitu, plynulost a pocit přirozené vlády nad strojem. Takhle nejspíš jezdívali naši předkové - bez horečného spěchu, v nenuceném stavu dnes oblíbeného „mindfulness“ a za krásného zvukového doprovodu. Ani k brzdám nemám sebemenších výhrad, dávkují se příjemně a účinek odpovídá rychlostem, které ze sebe motorka dokáže dostat.

Díky kompaktní stavbě a celkem krátkému rozvoru můžete Bullet klidně používat i jako každodenní městský dopravní prostředek. V pohodě s ním totiž prokličkujete mezi frontami aut, kam by se velká mašina nevešla. Na cestách mezi domovem, kanceláří a kavárnami vás přitom bude provázet ohromná porce stylu, jaký jen tak nějaká motorka nepřekoná.