Řidičská etiketa: Nižší rychlost není vždy lepší, záleží hlavně na podmínkách

Přizpůsobit rychlost situaci je zásadní podmínkou bezpečné jízdy. A rozhodně to neznamená pouhé dodržování rychlostních limitů. Nepřiměřená rychlost patří k nejčastějším příčinám dopravních nehod, o tom není sporu. Ne vždy to ale znamená, že viníkem nehody je pirát silnic, pro kterého je překračování limitů otázkou cti. Podrobná data o nehodách ukazují, že samotná vyšší rychlost nepředstavuje ten největší problém. Mnohem zásadnějším problémem na silnicích bývá, že řidiči špatně odhadnou podmínky nebo nepřizpůsobí svoji rychlost aktuální situaci. 

Připomeňme si, že maximální povolená rychlost v České republice je v obci 50 km/h, mimo obec 90 km/h, na silnici pro motorová vozidla neboli rychlostní silnici 110 km/h a na dálnici 130 km/h. Zdravý rozum nám přesto říká, že v křivolakých uličkách historického centra města asi nepojedeme padesátkou, stejně jako při průtrži mračen s viditelností na pár metrů po dálnici nepojedeme za každou cenu sto třicet. Podobným případem jsou úzké klikaté silnice v horách, kde by se „podle zákona“ dalo jet devadesát, instinkt nám však velí ubrat.

„Řidič by měl svou rychlost přizpůsobit svým schopnostem, vlastnostem vozidla a mnoha dalším okolnostem, které se kdykoli mohou stát a které často nelze předvídat,“ podotýká Václav Zikmund, produktový manažer automobilky Toyota, která o přiměřené rychlosti natočila další video ze série Etiketa na silnici:

Podle analýzy Centra dopravního výzkumu se nepřiměřená rychlost v letech 2011-2019 podílela na počtu usmrcených čtyřiceti procenty a  těžce zraněných dvaatřiceti procenty. Číslo si však zaslouží bližší pohled. Nepřiměřená rychlost se totiž podle příčiny dělí na devět typů:

1. nepřizpůsobení rychlosti bočnímu, nárazovému větru (i při míjení, předjíždění vozidel), 

2. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (zatáčka, klesání, stoupání, šířka vozovky apod.), 

3. nepřizpůsobení rychlosti intenzitě (hustotě) provozu, 

4. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (náledí, výtluky, bláto, mokrý povrch apod.), 

5. nepřizpůsobení rychlosti viditelnosti (mlha, soumrak, jízda v noci na tlumená světla apod.), 

6. nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu, 

7. překročení předepsané rychlosti stanovené pravidly, 

8. překročení rychlosti stanovené dopravní značkou, 

9. jiný druh nepřiměřené rychlosti.

Na počtu závažných nehod vlivem nepřiměřené rychlosti se překročení rychlostního limitu podílelo jen jedním až dvěma procenty. Suverénním vítězem je nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky, což v praxi znamená příliš rychlý nájezd do zatáčky, špatné odhadnutí šířky silnice a podobně. Na druhém místě je pak bod číslo 4, tedy mokro, náledí, hrbolatá nebo zablácená vozovka. Mnohem důležitější než slepě poslouchat značky je tedy používat hlavu a znát alespoň přibližné limity svého auta. Ty si můžeme otestovat například v rámci školy smyku. 


Zatímco proti překračování povolené rychlostí se brojí hodně a s oblibou, o pomalé jízdě se příliš nemluví. Přitom i ta může být v konečném důsledku příčinou vážných nehod a nezapomínají na to ani oficiální pravidla. Zákon o silničním provozu stanoví, že řidič nesmí omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích bezdůvodně pomalou jízdou a také pomalým předjížděním, což je jev, se kterým se nezřídka setkáváme na dálnicích. 

„Za bezdůvodně pomalou lze považovat takovou jízdu, která není odůvodněna aktuální provozní situací, vlastnostmi řidiče, jeho vozidla či přepravovaného nákladu," vysvětluje Roman Budský z Platformy VIZE 0. „Patří sem ti, kdo za jízdy telefonují, kochají se okolní přírodou… anebo také čumilové, co výrazně zpomalí, aby mohli pozorovat dění na místě dopravní nehody nebo probíhajících stavebních prací. Zvolené tempo jízdy by přitom nemělo omezovat, nebo dokonce ohrožovat ostatní.“

Příliš pomalý řidič málokdy způsobí nehodu přímo, může se však stát její nepřímou příčinou. Například na úsecích, kde z nějakého důvodu není možné předjíždět, za ním vzniká kolona a stoupá celková nervozita ostatních řidičů. Nahromaděná frustrace pak leckoho svede například k riskantnímu předjíždění. Průzkum provedený agenturou STEM/MARK mezi českými řidiči prokázal, že zbytečně pomalá jízda druhých vyprovokuje k agresivitě 36 procent respondentů - 42 procent mužů a 29 procent žen.

Některé země již mají k dispozici statistiky o počtu nehod, k nimž příčinou pomalé jízdy dojde. Například ve Velké Británii způsobila v roce 2019 taková jízda nehody, při kterých dva lidé zemřeli, dalších šestadvacet osob bylo zraněno těžce a sto třicet dva lehce. 

Stejně jako nemůžeme spoléhat na dogma v podobě značek omezujících rychlost, neplatí ani, že pomalá jízda je automaticky bezpečnější než rychlá. V jakémkoliv okamžiku je za volantem třeba jen věnovat se plně řízení, sledovat situaci kolem sebe a pružně na ni reagovat, zkrátka zapojovat zdravý rozum.