Ford Mondeo a první dojmy majitele

Do nedávné doby jsem používal jako rodinný vůz Škodu Octavii první generace s benzínovým motorem 1,6l, 74kW. Protože Octavia už je starší dáma a potřebovali jsme mít v rodině dvě auta, začal jsem se začátkem roku 2008 poohlížet po dalším voze. Jsme rodina s dětmi, takže jsem chtěl minimalně něco stejně velkého jako Octavia. V zaměstnání jsem najezdil poměrně dost kilometrů se služební Octavii druhé generace a tenhle vůz se mi hodně zalíbil. Cenový limit jsme si stanovili kolem 200 000Kč a posléze jsme zjistili, že sehnat maximalně čtyřletou Octavii II za takovou částku je takřka nemožné. Dnes je už situace na trhu jiná (Škodovky dost zlevnily), ale v té době byly Octavie dost předražená auta.
Začal jsem tedy hledat jiný vůz. Studoval jsem statistiky poruchovosti a ptal se známých a nakonec jsem byl nucen vyloučit z výběru francouzské vozy - kvůli nižší spolehlivosti, ale i kvalitní japonské vozy, které se zase prodávaly za mnohem vyšší ceny.
Do poslední chvíle jsem přemýšlel o Subaru Outback, ale ten by se v této ceně rozhodně nedal pořídit jako čtyřletý.
Výběr nakonec vyhrála předchozí generace Mondea, která se drží přibližně uprostřed ve statistikách poruchovosti a nemá drahý servis. Nejbližším konkurentem je asi stejně starý Passat, který má horší jízdní vlastnosti a je více poruchový.
Následoval výběr motoru. Ze soukromého vozu mám zkušenosti s benzínovým motorem, z firemního s turbodieselem. Na dieselu mi imponoval zátah odspodu, ale vadily mi vyšší nároky na servis. Benzín je spolehlivější, ale zase se musí točit do vyšších otáček, pokud člověk chce zažít nějaký ten adrenalin. Nakonec zvítězil rozum a opět jsem zvolil benzínový motor. U Fordu to ještě umocňují zvěsti o problémech dieselových motorů s českou naftou, kde odchází vstřiky. Ani poslední generace TDCI těchto problémů není ušetřena.
Z benzínových motorů jsem ihned vyloučil motor 1,8l, který mi přišel pro téměř 1,5 tunový vůz jako nedostatečný. Nějakou dobu jsem snil o šestiválci 2,5litru, ale ten by měl díky vysoké spotřebě asi smysl jen s přestavbou na plyn. Protože peníze na přestavbu už nezbývaly, skončil jsem nakonec u stopadesátikoňového dvoulitru.
Stejně tak jako předtím Octavii, i Mondeo jsem si koncem roku 2008 nechal přivézt z Německa.
Důvodů pro dovoz mám několik: lepší stav německých vozovek, auta jsou častěji servisována ve značkových servisech se značkovými díly, větší vnitřní vybavenost a méně podvodů s auty (stáčení kilometrů, svařované bouračky, atd.). Z cenových důvodů už dnes nemá smysl auto ze západu vozit. Ceny jsou takřka stejné jako u nás.
Nakonec se nám podařilo sehnat bývalý manažerský vůz, vyrobený v roce 2005, s pečlivě zdokladovanou servisní historií. Koupili jsme ho od jednoho německého servisního střediska Fordu.
Jde o kombík, s manuální převodovkou, černou metalízou, originálními litými koly a vnitřní výbavou Trend Viva X. Tato výbava je něco mezi českou Trend a Titanium. Interiér je v černé polokůži, střední panel v broušeném hliníku, vůz je vybaven CD autorádiem Ford 6000, elektrickým nastavením polohy a vyhříváním předních sedaček, hlasovým ovládáním autorádia a klimatizace, bluetooth handsfree, okny i zrcátky v elektrice, hagusy, ABS/ESP a šesti airbagy.
Nyní vůz vlastním několik měsíců a najel jsem na něm 5000km. Kromě vypadlé hadičky ostřikovače se na něm zatím nevyskytla žádná závada. Nicméně, jak už jsem zmínil, výhodou Mondea je finančně poměrně nenáročný servis.
Nyní k dojmům z vozu: První, co mě šokovalo, byl obrovský vnitřní prostor. Je znát, že Octavia je vůz o třídu menší, i když zvenku to není tak znát. Je zde hlavně více místa pro nohy na předních i zadních sedačkách. Do šířky je vůz také prostornější.
Dále mě poněkud zarazily zvuky vozu - klapnutí při zavření dveří, zvuk při zapnutí blinkrů, cvaknutí při zvedání nohy z plynu, atd. Celé je to laděno tak nějak funkcionalisticky, jakoby pro použití v byznysu, možná by se dalo říci i sportovně. Automobily z koncernu VW mají interiérové zvuky tišší, jemnější a působí více luxusněji.
I interiér Škodovek a Passatů je designově dost odlišný a působí luxusněji. Mondeo působí poněkud nevýrazně, jakoby nemělo vlastní tvář. Verze do roku 2003 byly ještě horší.
I z venku je to poměrně nenápadný vůz. Musím přiznat, že Octavia II se mi líbí designově více.
Dalším šokem byl zvuk motoru, který se rozhodně nedá nazvat tichý a kultivovaný a trochu mi připomíná turbodiesel. I v tomto ohledu jsou VW vozy dále.
Poslední věc, která mi vadí, je poměrně tuhé řazení. Zvlášť v městském provozu, kdy je třeba se rychle rozjet a přejíždět z jednoho pruhu do druhého, zde člověk ztrácí cenné sekundy, než se mu tam podaří rychlost zatlačit. Naučil jsem se řadit z jedničky rovnou trojku (dvoulitr to snese), abych tento hendikep trochu kompenzoval.
Tuhé řazení je věc, která mi na Mondeu asi vadí nejvíc.
Kde ale Mondeo exceluje, jsou jízdní vlastnosti. Z aut, která znám, ho předčí snad jen Subaru a Mazda 6. Vozy jako Passat, Octavia, Laguna a Vectra strčí Mondeo hravě do kapsy. Podvozek je naladěn mírně sportovně, takže při přejezdu větších nerovností to pěkně na volantu ucítíte, ale na druhou stranu se úporně drží vozovky i v mezních situacích. Vůbec byste neřekli, že řídíte 1,5 tunový kombík. V tonhle ohledu jsou Fordy fenomenální už mnoho let.
Benzínový dvoulitr je ve spodním pásmu otáček línější a je znát, že má co dělat, aby rozpohyboval takhle těžké auto. Jakmile však trochu víc sešlápnete plynový pedál a dostanete se nad 2000ot/min. vůz okamžitě hbitě poskočí vpřed a hodně dlouho se neunaví. V městském provozu tak může směle konkurovat lehoučkým vozům s motory 1,6l.
Doménou Mondea je ale jízda po dálnici. Rychlost 180km/h jsem shledal jako pohodlnou cestovní rychlost, kdy se automobil stranově ani nehne. Třeba v Octavii II příjemné svezení končí někde kolem 160km/h a vůz se pak začíná různě houpat a naklánět. Mondeo nemá žádný velký problém ani při rychlostech přesahujících 200km/h.
Přitom se motor ve vyšších rychlostech neprojevuje žádným zvýšeným hlukem a působí dojmem, že mu takový režim dělá dobře.
Na co jsem si u Mondea hodně rychle zvykl, je ovládání autorádia pod volantem. Nemusím nikde šmátrat po středním panelu a riskovat tak havárii a místo toho intuitivně nahmatám tři tlačítka pod volantem, kterými rádio ovládám.
Nedávno jsem se svezl i v nové verzi Mondea, která byla uvedena na trh v roce 2007 a tenhle vůz mi moc k srdci nepřirostl. Proti mému vozu je tento nový model vzadu spíše vytažen do výšky než do šířky, má vyšší hmotnost, o něco horší jízdní vlastnosti a korunu tomu všemu nasadil přeplácaný interiér, který designově působí velmi nevyváženě. Zvenku je vůz vcelku hezký, ale pravděpodobně to v budoucnu nebude náš další vůz.
Na závěr, pokud bych měl říci, zda bych si tuhle předchozí generaci Mondea koupil znovu, tak odpověď zní ano. Klady přece jen převyšují zápory.

Vlastníte vůz značky Ford? Podělte se zde s ostatními o své dojmy a zkušenosti.