VW Golf 1,2 TSI DSG - neokázalý tradicionalista

První pohled z boku, zepředu či zezadu, jediný záblesk a je jasno – tohle je prostě starý dobrý Golf. Žádné designové výstřelky, vše jednoznačně odkazuje na předešlé generace tohoto klasika. Čelní maska se světlomety, tvar pátých dveří i zadních svítilen menších změn sice doznaly, ale třeba z boku je klínovitý profil a nezaměnitelný tvar rozměrných zadních sloupků zcela jasný. Ne, žádná revoluce. Jenomže když se zamyslíme nad tím, jaká klientela tento vůz vyhledává, uvědomíme si, že výrobce takhle vlastně postupovat musí. Dávkuje modernizace velmi umírněně, protože takový je i zákazník. Hledá klasiku, jistotu, špičkovou techniku a kvalitu zabalenou v něčem, co si nikdo nesplete, ale z čeho taky nikomu nespadne čelist.
Dalšími dílčími body, kde k modernizaci přeci jen došlo, jsou třeba nárazníky, nová zrcátka nebo kola. Další lehounký závan svěžího větříku najdeme v interiéru, ale i tam se dá směle říct, že je vše při starém. A nutno uznat, že to je ku prospěchu věci.
Každý, kdo usedne za volant, se totiž okamžitě cítí jako doma. Hned víte, na čem a kde jste. Není nutné nic hledat, všechny páčky, tlačítka a ovladače jsou přesně na těch místech, kde je konzervativní a tradicionalistický řidič hledá.
Sedíme v německé klasice – takže pěkně natvrdo, což má výhodu v nebolavých zádech i po delších cestách. Samozřejmě všude vládnou kvalitní materiály, měkčené plasty a prvotřídní zpracování. A ticho. Tlačítka na středovém panelu jsou dostatečně rozměrná a odlišená, takže po chvíli je řidič ovládá takřka poslepu, vše padne do ruky a člověk si tak nějak připadá, že interiér byl stvořen přímo pro něho (což při nespočtu zákaznických vkusů je velkým úspěchem designérů – zalíbit se všem je přetěžké...). Široká středová konzola trochu tlačí do pravé nohy a pokud bychom chtěli hledat nějaké mouchy, asi bychom řekli, že tlačítka multifunkčního volantu nejsou právě přehledná. Jenomže to je tak vše negativní, co se o interiéru Golfu dá říct. Samozřejmě, habáni dozadu nepatří, do kufru se taktak vejde dětský kočárek, ale zase: jaké je primární určení tohoto vozu? Ponejvíce jako druhé auto do rodiny, pro manželky na nákupy, do města či pro ty penzionované na výlety do přírody.
Německý výrobce se jako většina ostatních také pustil do trendu zmenšování motorů a kompenzování objemu turbodmychadlem. Velmi neotřelé spojení se tak nabízí pod kapotou testovaného vozu, který poháněl malinký benzínový agregát TSI o objemu 1,2 litru spojený se sedmistupňovou dvouspojkovou automatickou převodovkou DSG. Na tuto kombinaci jsme se velmi těšili a byli jsme zvědaví, co tenhle papírový ideál pro důchodce a popojíždění v městských kolonách nabídne.
Čtyřválcový motor nabízí přímé vstřikování benzínu v kombinaci s turbem, což kromě jasných úspor na pojistném nabízí mimo jiné i nižší emise a spotřebu. Nejvyšší výkon testovaného Golfu dosahuje hodnoty 77 kW a točivý moment vrcholí na 175 N.m; k mání je také slabší verze s parametry 63 kW/160 N.m.
Jak si tedy tento motor s 1264 kilogramů těžkým (lehkým) vozem poradí? Při běžném zatížení vcelku není problém, pokud se auto jaksepatří naloží, dochází motoru dech, což ale není překvapivé. V táhlých stoupáních a potřebě zrychlování prostě decilitry objemu scházejí. Samozřejmě že Golf není typické rodinné auto a výrobce v této sestavě cílí úplně jinam, takže vůz bude většinu času stejně zatížen jedním či dvěma pasažéry a nějakým tím nákupem.
Co nás ale zajímalo úplně nejvíc, bylo spojení motoru s moderní samočinnou převodovkou DSG s dvojicí spojek. Ta umožňuje zcela plynulé řazení bez přerušení přenosu hnací síly. Převodovka sama o sobě – jak je potvrzené z ostatních koncernových vozů v kombinaci s řadou objemnějších a výkonnějších pohonných jednotek – řadí bezchybně, plynule, hladce, sametově, změny převodů jsou okamžité a bez trhání. Jenomže. Malý slabý motor, totální absence výkonu v nízkých otáčkách, nutnost čekat na turbo. To jsou šmouhy na kráse této kombinace motoru a převodovky.
Při potřebě razantnějšího, ač nijak drastického rozjezdu řidič sešlápne plynový pedál a čeká na roztočení turba, které motoru vlije síly do žil a následuje kopanec, který u automatu člověk nečeká. Totéž nastává při nutnosti podřadit za jízdy v podstatě v jakémkoliv režimu a rychlosti: převodovka na kick-down bryskně zareaguje, ale opět následuje citelná prodleva. Nemluvě o tradiční slabině automatů – dojezdech například na křižovatce malou rychlostí s náhlou potřebou rychle akcelerovat.
Co je naopak velice příjemné je možnost pomocí skvěle vyvedených pádel pod volantem rychle podřadit o jeden či dva (či tři) stupně dolů, připravit se tak na plánovaný manévr (předjíždění, opuštění křižovatky) a z velké míry tak eliminovat výše popisovaný neduh. Jinak je ale nutné si na toto spojení zvykat a s nezvyklým chováním počítat.
Jinak je totiž jízda s Golfem výtečná a nic neubírá na dobré pověsti auta. Vůz se chová velmi vytříbeně, jen nás mrzelo trochu nekomunikativní řízení, které jako by chtělo řidiče uchránit před jakýmikoli informacemi od podvozku, což je ale škoda, hlavně ve spojení s příplatkovým sportovním podvozkem, kterým byl testovaný kus vybaven. Zadní víceprvkové zavěšení nabízí jistotu a dobré vedení, auto jede klidně a jistě. Na druhou stranu je patrná celá filozofie modelu – jako dobrý sluha vše odfiltruje, aby posádka měla klid a pohodlí; ale radost z jízdy a řízení si s ním neužijete.
Poměrně překvapivá pro nás byla i spotřeba maloobjemového motoru, která je pochopitelně v závislosti na jízdním stylu a podmínkách celkem vysoká. Snažili jsme se jezdit jako běžný “golfista”, tedy bez dovádění i bez jakékoli snahy o úspornou jízdu. Ve městě si tenhle Volkswagen řekl o 9,1 litru benzínu, na okreskách a dálnicích spotřeba spadla na 7,3 litru. Průměr nám tak dle palubního počítače vycházel na osm litrů na sto kilometrů (výrobce udává 5,8 litru). Na vině je zcela jistě automat, s manuální převodovkou bychom se papírovým hodnotám dokázali přiblížit daleko víc. A s manuálem navíc půjde o docela jiné kafe, kde se nevýhoda malého motoru může obrátit v plus.
VW Golf se u nás prodává od 368 000 Kč, námi testovaný kus s výbavou Highline stojí 537 000 Kč. Za to zákazník dostává kompletní sadu elektronických systémů včetně ESP, poloautomatickou klimatizaci, sedm airbagů, rádio s MP3, tempomat, palubní počítač nebo multifunkční volant. My jsme měli navíc v autě sportovní paket, sedmnáctipalcová kola, automatickou klimatizaci nebo parkovací asistent; za to si prodejce naúčtuje celkem 592 000 Kč.
Volkswagen Golf se ukázal v dobrém světle i ve své poslední generaci. Sebevědomý klasik, který dopřeje svým majitelům jistotu, pohodlí, kultivovanost a jistou distingovanost. Testovaná kombinace malého motoru se sedmistupňovým automatem byla ale zklamáním, byť myšlenka takové sestavy jistě není špatná; skýtá však velký prostor pro další práci. My bychom se kompaktnímu autu nižší střední třídy s malým turbomotorem pro městský provoz a krátké jízdy absolutně nebránili, ale jednoznačně bychom volili manuální převodovku.

Vůz pro test byl zapůjčen z programu "auto-plus".