Volkswagen Scirocco - stane se legendou?

Zábavné automobily s nízkou a širokou stavbou karosérie, minimálními převisy a doslova muší váhou vzal většinou čas. Bohužel. Z výrobních pásů automobilek sjíždějí daleko častěji nabobtnalá a nafouklá auta. Naštěstí se ještě pár vlaštovek najde. Za všechny mohu jmenovat například legendární Mazdu MX-5, která se stále těší zejména v zahraničí obrovské popularitě. To však nelze říci o Hondě S2000, která již nebude mít svého nástupce. Zajímavým vozem bylo kdysi Scirocco, které Volkswagen právě oprášil a vytvořil nový model. Zajímalo nás, zda si lze s touto novinkou užít alespoň trochu radosti.

Karoserie: líbí se

Přestože v minulém roce námi testovaný Golf R32 se snaží díky doplňkům tvářit sportovně, moc mu to nejde. To kupé v podání Scirocca je jiné kafe. Během několika dnů strávených za volantem Scirocca jsem nabyl dojmu, že si člověk prahnoucí po obdivných pohledech nemusí kupovat Porsche, ale stačí "obyčejně neobyčejný" Volkswagen. Několikrát jsem byl nucen stahovat okénko a odpovídat na otázky: "jak to jede?, jaký motor tam máte? atd.". Testované modré Scirocco se dočkalo jen kladných reakcí na jeho design, který mohu označit za atraktivní.

(+) design

Interiér: nuda

Po otevření bezrámových rozměrných dveří usedám do anatomicky tvarovaných sedadel a pomalu se rozhlížím kolem sebe. Nadčení, které panovalo při obhlížení smyslných tvarů karoserie se uvnitř vozu rychle rozplývá. Rázem se totiž ocitám v "Golfo-Eosu". Tohle si fakt nové Scirocco nezasloužilo. Nuda, obyčejnost a strohost. Ve sportovně zaměřeném "kupátku" bych očekával "šmrncovnější" kokpit ze kterého vyzařuje duch osobnosti. To bych asi chtěl po Volkswagenu příliš. Po stránce rozvržení ovládacích prvků a posezu za volantem nelze Sciroccu nic vytknout.

(+) ergonomie
(-) fádnost
(-) aerodynamický svist při vyšších rychlostech /skrz okénka/

Motor: turbokompresor

Pod kapotou Scirocca je možné mít celkem tři různé agregáty. Nabídka zážehových pohonných jednotek začíná u zážehové čtrnáctistovky TSI ve dvou výkonnostních verzích (90 a 118 kW) a končí u vrcholné dvoulitru TSI s výkonem 147 kW. Z naftových motorů je v nabídce známý dvoulitr TDI DPF s výkonem 103 kW. Nám pod kapotou tepala silnější verze čtrnáctistovky, která dokáže Sciroccu udělit maximální rychlost 218 km/h a dovoluje zvládnout stovku za solidních 8 sekund. Průměrná kombinovaná spotřeba podle výrobce má být 6,6 l/100 km, což se nám potvrdilo i v testu spotřeby.

Z objemu 1390 cm³ se podařilo konstruktérům vydolovat 160 koní a 240 Nm dostupných od 1500 otáček. V nízkých otáčkách se o dopování vzduchem stará kompresor, kdežto ve vyšších se roztáčí turbodmychadlo. Nárůst síly je díky dvojitému přeplňování téměř lineární, přesto nad hranicí čtyř tisíc otáček je znát další mírný nárůst dynamiky, která uvadá s dosažením 6600 ot./min. Čtrnáctistovka i přes dvojité přeplňování neposkytuje mohutné zrychlení, přesto si ve srovnání s dvoulitrovým motorem vede velmi dobře (v akceleraci na stovku je pomalejší jen o osm desetinek sekundy). Osobně bych pod kapotou uvítal osmnáctistovku TSI a pro fajnšmejkry ještě ostřejší agregát, třeba s více válci.

(+) plynulý přísun výkonu

Jízdní vlastnosti: Famózně

Po mírném zklamání z interiéru a nalezení ideální pozice za volantem startuji. Jedna-čtyřka naskočí velmi tiše a utlumeně. Nic nenasvědčuje přítomnosti stošedesáti-koňového stáda pod kapotou. Samotný rozjezd je plynulý a není doprovázen žádným výraznějším funěním kompresu ani následným pískáním turbodmychadla. Produkovaný "sound" bych osobně okořenil špetkou pepře (chybí mi kovově-mechanický zvuk - nýtování, praskání, prskání funění a sípání). Scirocco je uhlazené, vytříbené a všestranně kultivované - prostě vhodné promenád městských bulvárů a běžného každodenního provozu. Po pár kilometrech strávených za volantem mě překvapilo velmi komfortní zdolávání nerovností českých silnic. Říkám si, že daní za komfortní svezení bude chování Scirocca v zatáčkách za městem. Po výjezdu z města zrychluji a projíždím několik zatáček, vraceček a nestačím se divit. Scirocco sedí jako přibité a svým jistým chováním mě dostává. Tohle je přesně ono, co na autech miluji. Velmi dlouhá neutralita, chuť jít do oblouku a hravost se kterou střídá zatáčky je dech beroucí. Počáteční obavy o náklonech či kroucení karoserie se rozplývají jako pára nad hrncem vařící vody. Scirocco drží zvolenou stopu, ochotně reaguje na pokyny volantu a plynového pedálu. Jsem mile překvapen.

Volkswagenu se podařilo snížením výšky karoserie, rozšířením rozchodu kol a úpravami tlumičů docílit velmi povedeného a zároveň hravého podvozku. Bohužel radost z jízdy kazí příliš účinný posilovač řízení a řazení, které není zrovna úplně ideální. Přestože dráhy jsou poměrně krátké a přesné, občas dojde k menšímu zádrhelu kolem středové polohy. Brzdy vynikají razantnějším nástupem, na což si lze velmi rychle zvyknout.

(+) jistý a zároveň komfortní podvozek
(+) neutrální jízdní vlastnosti
(-) příliš účinný posilovač řízení
(-) řazení

Závěr: znovuzrozená legenda?

Všichni, kteří měli možnost nové Scirocco řídit, mluvili o něm jen v superlativech. Nabyl jsem tedy velkého očekávání, které bylo navíc umocněno prvním živým setkáním při předávání klíčků. Přes počáteční nadšení z exteriéru mi horkou hlavu ochladil nudný interiér. Chuť mi spravuje jisté chování povedeného podvozku v zatáčkách i na dálnici. Pokud milně očekáváte od Scirocca určitou hrubiánskou ostrost, budete nejspíše zklamáni. Scirocco je uhlazené, vychované a dostatečně zábavné a lze předpokládat, že bude vyhovovat většině řidičů.