Autor dotazu: | Michal Ulmajer |
Značka, model: | Škoda RS 2,0TDI, 125 kW |
Bližší označení: | |
Rok výroby: | 06/2007 |
Palivo: | nafta |
Výkon v kW: | 125 |
Kód motoru: | 2,0 16V 125 kW |
Popis závady: | Při puštění plynového pedálu (při zařazené rychlost) auto škubne, to samé i při mírném sešlápnutí plynu (při zařazené rychlosti) z nulové polohy. To samé škubání při vypínání a opětném zapínání tempomatu. Při konstantním sešlápnutí plynového pedálu auto zrychluje nerovnoměrně (více - méně), obecně je problém při sešlápnutí plynu z nulové polohy, člověk má pocit, jako by při řazení neuměl šlapat na spojku. Výše uvedené se projevuje v cca 90% provozu vozidla, občas (na 20-30 min) závada zmizí. Závada se začala projevovat v cca 45.000,- km. Auto má najeto 50.000 km, nikdy se během provozu na počítači neobjevila nějaká zpráva, vyzývající k vyprázdnění filtru. |
Kód chyby určené na diagnostice: | Vyjádření Škoda MB při reklamaci v servisu - škubání je doprovodným jevem při probíhající regeneraci filtru pevných částic. |
Typ diagnostického přístroje: | VAS - nenašel závadu, propojení ŘJ na Škoda MB - viz vyjádření výrobce. |
Kroky učiněné pro odstranění chyby + následky: | Výměna filtru vzduchu, naftového filtru, fleshování jednotky, kontroly el. instalace - bez výsledku. Vyčištění filtru pevných částic v servisu - škubání zcela zmizelo, bohužel po ujetí 150 km se auto vrátilo do stavu jako před opravou - cca 90% času škube - viz předchozí. |
Odpověď: když si čtu pozorně tento dotaz, tak mi připadá vyjádření Škodovky dost podivné. Nejprve trocha teorie, abyste si dokázal udělat představu co je DPF (filtr pevných částic). Filtr pevných částic téměř stoprocentně odstraňuje z výfukových plynů karcinogenní pevné částice - saze. Škoda jej nabízí pro vznětové motory modelových řad Octavia a Superb. Na povrchu své vnitřní členité struktury zachycuje nejjemnější pevné nečistoty ve výfukových plynech. Pokud je již aktivní povrch filtru příliš znečištěný sazemi, dochází k jejich odstranění při katalytickém spalování za vyšších teplot, při kterém se přemění na kysličník uhličitý (CO2). Filtr pracuje ve dvou režimech. Při tzv. pasivní regeneraci dochází samočinně k ekologické přeměně zachycených sazí na CO2 při teplotách výfukových plynů 350–500 °C (např. při jízdě dálniční rychlostí). Pracuje-li motor vozu delší dobu v režimu částečného zatížení (městský provoz, apod.), dochází přibližně každých 1000 km k cílenému zvýšení teploty výfukových plynů na 600 °C, při které dochází ke spálení zachycených částic a aktivní regeneraci filtru. Řidič přitom zahájení ani průběh regeneračního procesu vůbec nepostřehne. Ano čtete dobře, řidič vůbec nic nepostřehne, proto mě udivuje vyjádření Škodovky. Vzhledem k popisované závadě bych se spíše přikláněl k závadě dvouhmotového setrvačníku. Pokud se budeme bavit o dvouhmotovém setrvačníku, tak ten se liší od klasického tím, že setrvačník je s klikovou hřídelí spojen pružně a tím vymezuje různé vibrace motoru a zajišťuje hladší chod spojky a tak i celého automobilu. Ovšem tento setrvačník nabízí i různá úskalí, které by se v důsledku pro řidiče mohly dost prodražit. K tomuto setrvačníku se musíte chovat dost opatrně, protože není dělaný na sportovní jízdu. To znamená, že nejhorší co můžete dělat je, že se budete prudce rozjíždět nebo prudce řadit a rychle pouštět spojku. To pro dvouhmoťák znamená muka, protože se dost namáhá právě pružná část se pak opotřebuje a automobil vám při rozjezdech poškubává a už nemá tak hladký chod jako předtím. Další špatná věc, které se můžete dopustit, je jezdit na co nejnižší spotřebu a podtáčet motor v rozmezí 1000 až zhruba 1800 ot/min. To je taky hodně špatně a opět to má za následek zničení tlumících členů setrvačníku, navíc také trpí motor. Zanáší se turbodmychadlo, které jede pořád ve stejném režimu a také další součásti. Někdy prostě musíte trošku šlápnout na plyn a trošku ty saze z motoru vyhnat a hlavně jezdit v optimálních otáčkách, které automobilu prospívají, čili většinou 2000 a výše. Životnost tohoto setrvačníku je cca 80 000-100 000 km. Je mi jasné, že se teď najdou lidé, kteří napíší, že tam mají setrvačník už 150 000 km a pořád drží a mají štěstí. Já neříkám, že je to pravidlem, jen vycházím ze statistických údajů a ze zkušeností mechaniků ze Škodovky. Setrvačník Vám vydrží tak dlouho, jak dobře se k němu budete chovat. Více o opravách dvouhmotového setrvačníku ZDE.