Výroba aut se vzpamatovává z útlumu

Loni byl automobilový průmysl jasným tahounem české ekonomiky. Začátek letošního roku ale nebyl pro výrobce aut v Česku právě nejlepší. Výroba aut v prvním čtvrtletí klesla o 18 procent. Druhé čtvrtletí už naznačuje zlepšení a zbytek roku by mohl nabrané ztráty umazat.

Taková jsou ale zatím pouze očekávání. Trh zůstává nevyzpytatelný. Oboru budou letos, stejně jako loni, pomáhat výrobci autodílů, na které evropská recese v takové míře nedopadá.

"My i v tomto roce očekáváme růst a předpokládám, že i většina kolegů," říká šéf Brano Group Pavel Juříček, který zastupuje tuzemské výrobce autodílů ve Sdružení automobilového průmyslu. Hlavně díky výrobcům dílů dosáhl český automobilový průmysl loni historicky nejvyšších tržeb navzdory poklesu výroby aut. Celkem šlo podle Sdružení automobilového průmyslu o 838,5 miliardy korun.

Zatímco auta se v Česku vyrábí primárně pro klesající evropský trh, autodíly míří do celého světa a globální výroba aut roste. Firmám, jako je Brano Group, pomáhá i to, že následují evropské automobilky do jejich nových výrobních závodů v Rusku, Číně nebo i na americkém kontinentu.

Právě tady je ale riziko do budoucna. Dodávky z Česka jsou totiž nutné v prvních letech zavádění výroby, pak je cílem lokalizace výroby v dané zemi. Do té doby by ale evropský trh s auty mohl opět ožít. Prezident Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn očekává, že se český automobilový průmysl za celý rok udrží přibližně na loňské úrovni.

V meziročním srovnání si letos v absolutních číslech nejhůře vede Škoda Auto. Ta v Česku za první čtyři měsíce vyrobila o 46 tisíc méně vozů než v roce 2012. Poklesy vykazují i další dvě automobilky.

"Podle předběžných čísel budou naše květnové prodeje stagnovat nebo už jen mírně klesat," říká mluvčí Škody Jozef Baláž. Dvouciferné propady výroby v Česku by tak měly končit.

Na Škodu dopadal nejen pokles evropského trhu, ale i generační obměna všech důležitých modelů. Netýká se to jen nové generace Octavie. Vliv na pokles prodejů mělo i očekávání modernizované verze Superbu. Někteří zájemci o SUV Yeti zase mohou vyčkávat, jak bude vypadat omlazená verze, která se představí na podzim. Odložené nákupy ale může způsobovat i očekávaná kombi verze modelu Rapid. Příští rok se představí i nová generace modelu Fabia.

Výroba Škody v Česku klesá rychleji, než naznačují evropské prodeje. Nový model Citigo, který Škodu v Evropě chrání před výraznějšími poklesy, se vyrábí v Bratislavě. Jen částečně české produkci pomáhá, že se spolu se Škodou Rapid v Mladé Boleslavi montuje i sesterský Seat Toledo.

Lepší zprávy přichází i z kolínské TPCA. Automobilka, na kterou recese na evropském trhu s auty dopadla nejvíce, oznamuje dílčí oživení. I když stále vyrábí pouze čtyři dny v týdnu, nabírá tři stovky brigádníků, aby mohla zrychlit montážní linku. Stejně jako v letech 2007-2009 pomáhalo prodejům šrotovné v řadě evropských zemích, nyní jsou to hlavně daně spojené s emisemi či s auty jako takovými. To vše segmentu minivozů pomáhá. I přes toto mírné oživení, jak už dokládá pokračující čtyřdenní pracovní týden, funguje kolínská automobilka pouze na dvě třetiny své kapacity.

Změnit by to mohla až nová generace kolínských trojčat Citroën C1, Peugeot 107 a Toyota Aygo, která se na trhu objeví v první polovině příštího roku.

Viceprezident automobilky Patrice Le Guyader také naznačil, že by se v závodě v budoucnu mohl vyrábět i další, méně masový model, který by portfolio doplnil. Spekulovat se tak dá například o možné výrobě vozů kategorie mini SUV.

Poklesy výroby v prvních měsících roku zaznamenal i Hyundai. Korejské automobilce se ale podařilo najít za propadající se evropské trhy náhradu. Stále více vozů z Nošovic míří do Ruska, ale i do Austrálie či Jihoafrické republiky. Závod tak nemění své plány a předpokládá, že plně využije svou kapacitu a vyrobí stejně vozů jako v loňském roce.

Na automobilky a výrobce dílů nedopadá pouze evropská hospodářská recese. Čelí i legislativnímu tlaku na úspornost vozidel, se kterou jsou spojeny vysoké náklady na výzkum a vývoj. Dvěma největšími hrozbami je nový způsob měření spotřeby aut, který by měl začít platit už v roce 2017, i dosud neupřesněné cíle snižování emisí vozů po roce 2020.

Ač zákazníci měření spotřeby, které více odpovídá realitě, uvítají, pro automobilky může znamenat miliardové ztráty. Výrobci totiž auta od začátku upravují právě pro současný měřicí cyklus spotřeby, podřizují se mu použité technologie i například nastavení převodovky - pokud se měření změní, bude třeba auta úměrně tomu změnit a vzhledem k tomu, že se očekává, že v novém měřicím cyklu bude spotřeba vyšší, bude to pro výrobce znamenat další investice do úsporných technologií. A to není vše, co se nyní v Evropě chystá. Platit mají i nové hlukové limity, které opět zvýší výrobní náklady vozů, a starý kontinent se zároveň ještě více otevírá například korejským nebo japonským vozům.

Právě kvůli tomu se spojují autoprůmyslové svazy zemí visegrádské čtyřky - Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Dohromady jsou tyto země po Německu druhým největším producentem aut a automobilových dílů v Evropě a jedním z největších na světě. Cílem spojení je vytvoření lobbistické skupiny, která by na autoprůmyslu závislou čtveřici zemí chránila před legislativními nápady, které pochází zejména z těch zemí, které autoprůmyslu nefandí.

Zdroj: IHNED