Výdaje na nové silnice a tratě byly loni nejnižší od roku 2004

Praha - Investice do dopravní infrastruktury byly loni nejnižší od roku 2004. Celkem na výstavbu nových železničních tratí směřovalo téměř 11 miliard korun, za nové silnice utratilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) 31,8 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik ministerstva dopravy. Nejvíce peněz do nových silnic a tratí za dobu existence České republiky šlo v roce 2008, kdy jejich výstavba spolykala rekordních 73,9 miliardy ko­run.

Celková letošní výše investic do dopravní infrastruktury zatím není podle ministerstva dopravy definitivně vyčíslená, kvůli snižování rozpočtu resortu a Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) se ale dá předpokládat, že bude nižší než v předchozím roce. Letošní rozpočet SFDI, jehož prostřednictvím protéká většina peněz na nové projekty, zeštíhlil z loňských 61 miliard na letošních 41.

S dalším snižováním prostředků pro výstavbu infrastruktury se ministerstvo dopravy nechce smířit. Podle ministra dopravy Pavla Dobeše udělá resort vše pro to, aby se finanční prostředky SFDI pro příští rok udržely alespoň v letošní výši. Jednat o tom chce s ministrem financí Miroslavem Kalouskem i s premiérem Petrem Nečasem.

Největší problém šetření v dopravním resortu je to, že se prakticky nepřipravují žádné nové stavby, řekl ČTK vedoucí katedry ekonomiky a řízení ve stavebnictví stavební fakulty ČVUT Aleš Tomek. I kdyby v budoucnu dopravní rozpočet zvýšil, může se při trvání současné situace stát, že za tyto peníze nebude co stavět. Rozpočtové škrty nebudou podle něj mít dopad jen na nejbližší roky, ale zanedbání přípravy staveb a výkupů pozemků se promítne do příštích pěti až deseti let, kdy nebude co stavět, varoval Tomek.

Dokončení páteřní sítě dálnic a železnic by pro vládu mělo být základní prioritou, uvedl prezident Svazu dopravy České republiky Jaroslav Hanák. Tím, že dostavba infrastruktury nepokračuje a jsou omezovány výdaje na údržbu, se Česko staví do nezáviděníhodné situaci vůči okolním zemím. Zahraniční investory totiž podle Hanáka vedle kvalifikované pracovní síly zajímá především úroveň dopravní infrastruktury.