Vše o palivech - Chemie paliv (2. díl)

Our theme
František Mašek | 24.07.2014
Paliva jsou pro mnohé tajemstvím. Jsou to prostě látky, které si natankují do aut, když zastaví na pumpách. Co jsou zač, jak fungují, kde se vzaly a jaký je z nich výsledek, to jsou otázky, na které postupně budeme v našem seriálu odpovídat. Nyní musíme začít něco o chemii paliv.

Minule jsme si řekli, kde to vlastně všechno začalo. Řekli jsme si, kdo a kdy začal průmyslově těžit ropu a používat ji pro automobily jako palivo. Jenže ropa se do motoru nedá dát taková, jaká se dostane ze země. Musí projít náročným procesem chemické přeměny. Původně se ropa jen destilovala, ale se zvyšujícími se nároky musely být zavedeny další a další chemické úpravy. K tomu však bylo zapotřebí palivům porozumět.

Základem je banální chemie
Palivo je na pohled zcela banální látka, která prostě vznikne nějakým chemickým procesem. Jenže uvnitř těchto látek je až 300 různých uhlovodíků a spousty aditiv. Pojďme se obírat základními názvoslovími obsaženými ve všech kapalných palivech, abychom jim rozuměli.

Lehká/těžká frakce
Složky s nízkým/vysokým bodem varu. Ty pak zahrnují v sobě kompletní směs následujících chemických složek. Lehké frakce se míchají do benzínu, ale mají nízké oktanové číslo, tak musí být upravovány. Těžké frakce jsou pak součástí leteckého petroleje nebo nafty.

Uhlovodíková vazba
Jde o vazbu mezi uhlíkem a vodíkem. Uhlovodíky obsažené v benzínu obsahují 4 až 12 atomů uhlíku C a body varu jsou někde mezi 25 a 210 °C. Nafta pak obsahuje uhlovodíkové řetězce s 10 až 22 atomy uhlíku. Jejich bod varu je mezi 160 a 360 °C.

Parafiny (alkany)
Nejjednodušší řetězce uhlovodíkových vazeb se nazývají také jako nasycené uhlovodíky, odborně se jim říká n-alkany nebo n-parafiny. Nejjednodušším takovým uhlovodíkem je metan (CH4) až oktan (C8H18).
Pokud se větví mezi sebou více než dva uhlíky v řadě, vznikají takzvané izoalkany (izoparafiny). Samozřejmě, že zde začíná izovazbení u isobutanu (C4H10) a pokračuje až k izooktanu (C6H18). Izomery jsou důležité například proto, že dokážou výrazně zvýšit práh detonace.

Olefiny (alkeny)
Pokud jsou dva sousední atomy uhlíku spojeny dvojitou (nebo trojitou) vazbou mezi sebou, vznikají nenasycené uhlovodíky. Zde jeden (olefiny) nebo dva vodíky chybí. Jelikož se kvůli této vazbě snadno slučují s atmosférickým kyslíkem, což vede při skladování k polymeraci a vzniku pryskyřic, nejsou v palivech vhodné. Příkladem trojné vazby mezi vodíkem a uhlíkem je acetylén C2H2.

Cyklany
Jde o řetězce s jednoduchou vazbou, ale stočené do kruhu (cykloalkany). Pokud se zde vyskytne dvojitá vazba, jde o nenasycené cykloalkany.

Aromaty
Jde o ohromnou skupinu uhlovodíků, která je součástí cyklanů. Základem je uhlíkový kruh se třemi dvojitými vazbami – benzen (C6H6). Pokud se nahradí jeden nebo více vodíků skupinami metylu (CH3) nebo etylu (C2H5) nebo vazbou několika benzenových jader, vznikají aromáty. Ty jsou důležité pro výrobu dalších chemikálií a umělých hmot (ředidla, rozpouštědla, polystyren), ale v motorech se musí omezovat.

Alkoholy, estery, étery
Jde o sloučeniny kyslíku a uhlíkových radikálů (například metanol H3C-OH). Alkoholy vykazují vysoké oktanové číslo i vysoký tlak par. Navíc mají nižší emise některých škodlivých látek. Estery pak mají důležitou funkci v palivu, v němž zlepšují hoření a tím snižují kouřivost a emise některých látek (metylestery mastných kyselin řepkového oleje známe z bionafty jako MEŘO).
Benzín a nafta jsou složitými sloučeninami těchto látek v různých variacích složek. Není v našich silách, abychom vysvětlovali komplexně problematiku chemie paliv. Výše uvedené informace tak, prosím, berte jen jako velmi povšechný úvod pro zorientování se v problematice, která bude v následujícím díle probírána v souvislosti s výrobou paliv a i v dalších dílech, kde se budeme zabývat například zjišťováním kvality paliv.

Co jsme již zveřejnili?
Vše o palivech - Historie (1. díl)
Vše o palivech - Chemie paliv (2. díl)
Vše o palivech - Výroba paliv (3. díl)
Vše o palivech - Oktanové a cetanové číslo (4. díl)
Vše o palivech - Kvalita benzínu (5. díl)
Vše o palivech - Kvalita nafty (6. díl)
Vše o palivech - Spalování paliv (7. díl)
Vše o palivech - Emise - přehled škodlivin (8. díl)
Vše o palivech - Vznik škodlivin v motorech (9. díl)
Vše o palivech - Čištění výfukových plynů (10. díl)

Foto:
Hl: Foto My Petrol Trade

Article rating
3.3 from 5 (66%)
Rated: 7x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Discussion
Pavlik, 25.07.2014 17:32


V kvalitě paliva prodávaného v ČR a v zahraničí je skutečně rozdíl. Hlavním rozdílem je, že náš petrochemický průmysl zpracovává téměř výlučně ruskou ropu a ta bohužel není příliš kvalitní / vhodná pro výrobu automobilových paliv - obsahuje velké množství síry. Západní státy naopak z velké části pro výrobu aut. paliv používají severomořskou ropu (ať už pocházející z Norska, Británie, Dánska, Grónska,...), která tolik síry zdaleka neobsahuje.
Fanda, 25.07.2014 22:25


Těžko říct,jak to je,jedno z nejkvalitnějších phm u nás prodává benzina,tudíž ruská ropa.Např. takový Shell jim nemůže kvalitou konkurovat.Nedavno odebrali a otestovali vzorky u Shellu u nás a na západ našich hranic a byly naprosto schodné.
Pavlik, 25.07.2014 22:57


Ten test světa motorů jsem četl. Vzorky u Shellu byly shodné v testovaných parametrech jako je cetanové číslo nebo mazivost - ani jedno nevypovídá o skutečné kvalitě paliva (nebo spíše jeho škodlivosti/neškodnosti pro motor), obojí akcentuje míru aditivace. Ano, nafta s vyšší mazivostí je bezesporu lepší. Bohužel právě přítomnost relativně vysokého procenta síry v "české" naftě i benzinu motoru výrazně škodí bez ohledu na aditivaci.
PS: Shell netankuji - za průměrnou kvalitu nehodlám platit nadprůměrné peníze, stejně jako v případě koncernových aut.
Pepe, 26.07.2014 11:56


Je to přesně obráceně.
Fanda, 28.07.2014 07:51
Z hlediska ochrany životního prostředí se v západní Evropě i u nás koncem 70. let dostala do popředí otázka obsahu síry v motorové naftě. Obsah síry v motorové naftě vyráběné v československých rafinériích se začal razantně snižovat z původních hodnot 0,5 % přes 0,25 % až na hodnotu 0,15 % m/m v roce 1987. Zde je třeba podtrhnout, že Československo se tak z hlediska obsahu síry v motorové naftě zařadilo mezi přední evropské státy. Před námi byla snad pouze SRN a některé skandinávské země, za námi takové hospodářské velmoci jako Francie, Itálie a další. Od roku 1995 byla v ČR zavedena hodnota obsahu síry v motorové naftě max. 0,05 %, což bylo s více než ročním předstihem oproti EU. Obsah síry se snižuje i nadále a v současné době se vyrábí motorová nafta s obsahem síry max. 10 mg/kg.

Zdroj: http://auto.idnes.cz/kvalita-nafty-se-zvysenou-koncentraci-siry-nezhorsi-skodi-ale-prirode-1my-/automoto.aspx?c=A120503_161313_automoto_fdv
enter into discussion
post a comment to this discussion
Nejčtenější články předchozích 7 dnů