Velká část aut by za deset let mohla jezdit na syntetická paliva. Jak se vyrobí?

Pohon na elektřinu z baterií nebude ještě dlouhou dobu tím převažujícím ve světě automobilů. Nyní začínají sílit hlasy, které tvrdí, že učinit svět "zelenějším" lze i pomocí syntetických paliv do současných spalovacích motorů. Volkswagen je sice mezi klasickými velkými automobilkami lídrem v prosazování bateriových elektromobilů, ale i on sám připouští, že ho ještě dlouho budou z mnohem větší části živit vozy s běžnými spalovacími motory. Aby však jejich výfukové plyny nezhoršovaly ovzduší, mohly by se nafta a benzin pocházející z ropy nahradit syntetickými látkami.

V roce 2030, tedy za deset let, sice bude koncern Volkswagen nabízet 70 typů elektromobilů, ale jejich prodeje dohromady dosáhnou pouze na čtyřicetiprocentní podíl z celkové produkce. Zbytek budou nadále tvořit auta se spalovacími motory pod kapotami.

Matthias Rabe, technický šéf této největší evropské automobilky pro britský Autocar uvedl, že velkou pozornost je třeba věnovat syntetickým palivů, které mají také velký potenciál snižovat ulíkaté emise.

Stejně uvažují také třeba zodpovědní manažeři v britské automobilce McLaren. Podle Jense Ludmanna již značka vyvíjí automobil, který by mohl jezdit na syntetická paliva. Přestože je celý proces zatím ještě v rané fázi, zdá se, že by se zejména ve spojení s hybridním systémem pohonu, mohlo jednat o nadějný projekt.

A jak se vlastně mají syntetická paliva vyrábět? Možných est je více, ale například Audi již spustilo produkci syntetické e-nafty a rovněž e-benzinu.

Nejprve je třeba získat poměrně značné množství elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Tedy ze slunce, větru, případně vody. Následně se pomocí elektrolýzy vody vyrobí vodík. Ten se pak v syntézových reaktorech za vysokého tlaku a teploty sloučí s oxidem uhličitým a vznikne kapalina označovaná jako modrá ropa.

Lze ji dále zušlechťovat a nakonec používat buď jako příměs do současných paliv nebo i jako samotné palivo. Má vysoké cetanové číslo a neobsahuje žádnou síru aromatické uhlovodíky. Na výrobu této látky již automobilka Audi vybudovala u Drážďan speciální závod. Velmi obdobně lze vyrobit také e-benzin s oktanovým číslem 100 nebo třeba letecký petrolej. Proto se v celé záležitosti angažují také aerolinie.

Potřebný oxid uhličitý může vznikat například z odpadů. Tato technologie má řadu výhod. Například vyrobený vodík v první fázi může opět posloužit k produkci elektřiny ve vodíkových palivových článcích. Navíc, oproti takzvaným biopalivům, nepotřebuje žádná pole nebo jiné prostory k pěstování vhodných plodin. Lze také využít současnou infrastrukturu pro tankování vozidel.