Tatra 613 Special byla pro vrcholné komunisty. Již před 45 lety v ní měli i bar

Během více než dvě desetiletí trvajícího životního cyklu Tatry 613 vzniklo pět jejích evolučních verzí. A navíc také množství speciálních provedení. Některé byly určené například pro složky záhranného systému, to nejluxusnější provedení bylo samozřejmě určené pro nejvyšší představitele tehdy vládnoucí Komunistické strany Československa. • Tatru 613 Special ozdobená obdelníkovými světly
• Také držák pro samopal
• Rolls-Royce po česku - Tatra 613 Special
• Za 12 let jen 136 kusů
Obecně neměl vůz Tatra 613 u obyčejných obyvatel tehdejšího socialistického Československa příliš dobré renomé. Lidé si ho spojovali s neoblíbenými představiteli komunistického režimu. Ovšem v ne každé „šeststettřináctce“ jezdívali straničtí představitelé. Běžné verze vozu Tatry 613 sloužily také ve velkých továrnách a různých podnicích, byly také verze určené pro záchranáře.

Tou pravou funkcionářskou Tatrou byla pouze verze Tatra 613 Special, která se začala vyrábět na počátku roku 1980. Již o rok dříve ale byly vyrobeny dva prototypy. Objednalo si je Federální ministerstvo vnitra a projekt původně nesl název T 613 Presidium.

Také speciální výbavu této verze osobní Tatry si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.Od klasického provedení se dal Special poznat poměrně dobře. Jednak z boku bylo vidět, že je delší. Rozvor se totiž protáhl o patnáct centimetrů, což samozřejmě mělo zajistit větší prostor na zadních sedačkách.

Hlavním poznávacím znakem ovšem byly přední i zadní světlomety. Vpředu dvojici kruhových světel nahradily obdélníkové reflektory, na které v rozích navazovaly svisle orientované oranžové plochy blikačů. Jejich očistu v případě nepříznivého počasí zajišťovaly ostřikovače a dokonce i stěrače.

Vzadu pak nízká obdélníková světla běžné Tatry nahradily poměrně mohutné svítilny s výraznými prolisy.

Další úpravy se skrývaly uvnitř. Odborná literatura udává, že změn bylo uděláno poměrně neuvěřitelné množství – 1700. Auto dokonce dostalo více prvků spadajících do oblasti pasivní bezpečnosti. Například dodatečné boční výztuhy, bezpečnostní sloupek volantu a samonavíjecí bezpečnostní pásy.

V případě opotřebovávání brzdových destiček nebo úniku brzdové kapaliny se před řidičem rozsvítily kontrolky. To samozřejmě v klasických T 613 nebylo.

Stejně tak si cestující v normální šestsettřináctce nemohli užít dobrodiní klimatizace, elektricky ovládaných okének se speciálními skly zabraňujícími přehřívání, roletek na zadních oknech, lépe čalouněné zadní lavice s modrou látkou, která byla určena jen pro dva lidi nebo většího otvoru pro nastupování. To proto, že zadní dveře byly jednak delší a jednak se daly otevřít ve větším úhlu. Samozřejmě také neměli možnost při jízdě sledovat televizi umístěnou mezi předními sedačkami a připíjet si nápoji z minibaru.

Řidič mohl nastavovat vnější zpětná zrcátka (navíc bylo jedno i na straně spolujezdce) ze svého místa, mohl spouštět nezávislé topení, využívat posilovač řízení nebo tempomat.

Speciální prvky výbavy se nacházely také na palubní desce před spolujezdcem. Jelikož tam obvykle sedával policista z ochranné služby, měl tam držák samopalu vzor 61 Škorpion, vysílačku a diktafon. Také třeba zapalovač a digitální hodiny.

Barva byla pro Tatru 613 Special vybrána jediná – samozřejmě černá.

První prototyp Tatry 613 Special podle knihy Milana Kupce Osobní vozy Tatra na plakátech a prospektech 1945-1999 využíval zhruba dva roky tehdejší generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Československa Gustáv Husák. Když byl ale v roce 1975 zvolen prezidentem, přesedl do ruské limuzíny Zil.

Tatra 613 Special se sériově vyráběla poměrně dlouhých dvanáct let. Mezi lety 1980 a 1991 jich z výrobní linky sjelo celkem 136.

V první polovině životního cyklu poháněl tento vůz stejný motor jako běžné šestesttřináctky. Jednalo se tedy o zážehový vidlicový osmiválec s výkonem 165 koňských sil. V roce 1986 se ale začala do zadního motorového prostoru montovat modernější verze. Ta již měla o tři koňské síly větší výkon, umožňovala dosažení maximální rychlosti 190 kilometrů v hodině a zrychlení 0-100 během 12,7 sekundy.



A navíc se podařilo snížit spotřebu z původní hodnoty 15,8 na 14, 5 litru. Navíc se udělaly další protikorozní opatření a úpravy zajišťující třeba delší životnost motoru. Proto mohl dobový leták hlásat, že záruční doba, která byla tehdy běžně jeden rok, se prodlužuje o dalších šest měsíců. Navíc, bez omezení najetých kilometrů. A u motoru byla garantována životnost na celých 300 000 kilometrů.

Do současné doby se dochovalo poměrně málo Tater 613 Special, Jednu z nich – tu, ve které jezdil poslední nejvyšší komunistický činitel Miloš Jakeš, zapůjčilo Národní technické muzeum do expozice kopřivnického muzea Tatra.