Tatra Prezident vznikala nadvakrát. Nakonec dostala i díl z Chevroletu Corvette

Několik měsíců - od jara 1994 do konce léta - intenzivně pracoval designér Václav Král společně se svým synem Jiřím na projektu modernizované limuzíny Tatra 613. Vůz, který nakonec vznikl v jednom jediném exempláři, dostal jméno Prezident a do sériové výroby nezamířil. Přitom měl být počátkem nové koncepce rozvoje výroby osobních vozů kopřivnické automobilky. • Tatra Prezident na scénu?
• Motor i další technika zůstaly
• Šetření? Využití dílů z jiných vozů
• Václav Havel a jízda Prezidentem
Zachraňovací týden pro Tatru. „Tak tehdy Václav nazval období, kdy se poprvé začal zabývat myšlenkou designové přeměny vozu Tatra 613,“ vzpomínala při setkání s redaktorem Deníku Věra Králová - manželka zesnulého slavného českého designéra Václava Krále.

„Na začátku roku 1990 totiž byla tato limuzína symbolem toho nejhoršího, co komunistické vedení v naší zemi způsobilo,“ popisovala Věra Králová.

„Lidé na křižovatkách do karosérií těchto aut kopali, plivali na ně a spílali osobám, které se v nich vozily,“ doplnila.

Proto se podle ní přímo na Václava Krále obrátilo nové vedení Ministerstva průmyslu a požádalo ho o navržení nového designu vozu z kopřivnické Tatry. Tam si tenkrát pozvali i představitele kopřivnické automobilky, kteří si nevěděli rady, co si počít se zhruba stovkou do zásoby vyrobených „šestsettřináctek“.

Jak později napsal ve vzpomínkách sám Václav Král, původně se toho moc nehrnul, protože o dva roky dříve společně s tehdejším šéfkonstruktérem pražského pracoviště Tatry Jiřím Drvotou vypracovali projekt zbrusu nového vozu s označením Tatra 625.

„Nakonec jsem ale souhlasil s tím, že na další jednání druhý den přinesu skicu vizuálně změněné Tatry 613,“ shrnul.

Skicu i další unikátní dobové dokumenty si můžete prohlédnout v komentované fotogalerii.

„Změnil jsem tři zásadní věci - jednak jsem do ‚tváře‘ auta integroval generický prvek z dvacátých let, navrhl jsem také změnu světlometů a rovněž zvýšenou vodorovnou záď,“ konstatoval.

„Zajímavé je, že tato vůbec první kresba vznikla s využitím tehdejšího propagačního materiálu podniku zahraničního obchodu Motokov,“ upozorňuje Věra Králová. Poté se ale nic nestalo. V Kopřivnici o změny moc nestáli, navíc se tam často střídali ředitelé a každý z nich měl jinou představu o budoucnosti vyráběných modelů.

Tatra se totiž v důsledku tehdejšího rozhodnutí na začátku 90. let dostala do kupónové privatizace, přestože velký zájem o ni jevil německý Mercedes-Benz.

K projektu, a tentokrát již se synem, se začal Václav Král vracet v závěru roku 1993, kdy se ledy v Tatře poněkud pohnuly a do vedení závodu Příbor se dostal Zdeněk Michálek.

„Táta to měl tenkrát promyšlené,“ uvádí syn Jiří Král. Pamatuje se na to dobře, protože tenkrát velmi těsně spolupracovali nejen na tomto, ale i na dalších projektech. Po Prezidentovi (i když se uvažovalo o řadě jiných jmen, včetně třeba Fojt či Premier) měly následovat další modely s původně tatrováckou a později i zahraniční technikou.

„Na to by měl právě Prezident vydělat,“ doplňuje.

Tatra Prezident po technické stránce vycházela z prodloužené varianty původní Tatry 613. Poháněl ji vzadu uložený vzduchem chlazený osmiválec se zdvihovým objemem válců 3,5 litru. Výkon dosahoval 200 koňských sil a maximální rychlost zhruba 230 kilometrů v hodině.

Práce na prototypu probíhaly velmi rychle. Protože přímo v prostorách Tatry se na to nenašlo místo, požádali Václav a Jiří Královi o spolupráci specialisty ze společnosti Ecorra. Vypomáhali také někteří klempíři z Tatry. Protože bylo potřeba šetřit, posloužily za základ pro výrobu nových zadních přední blatníky z Tatry 613. Jen se ten pravý přední otočil a zaujal místo vlevo vzadu a ten levý přední zase šel dozadu doprava.

„Mimochodem, ta zvýšená příď nebyla vůbec samoúčelným designovým prvkem. Díky tomu se zlepšilo proudění vzduchu v motorovém prostoru a agregát by se nepřehříval,“ upozorňuje Jiří Král.

Dalším dokladem šetření bylo využití dílů z již vyráběných sériových vozů. „Například hlavní světlomety pocházely z Volva 850, kliky z Opelu Omega a mlhovky dokonce z amerického supersportu Chevrolet Corvette. Jiné takto úzké k mání nebyly,“ dodává Jiří Král.

Ten také tehdy například osobně pilníkem v dílně upravoval tvar ovladačů v interiéru. Ty byly pro změnu ze Škody Favorit a jejich původní vzhled se do interiéru nové Tatry nehodil.

Nepochybně pozoruhodnou myšlenkou Václava Krále bylo propojení zadních světlometů plastovým pásem. Tento prvek je v současné době velmi módní u nejrůznějších typů současných automobilů, včetně třeba elektromobilů a SUV.

„Měli jsme jednoduchý nápad - prostě využít části plastových krytů zadních světel pro běžné Tatry 613 vyráběné v Palu Nový Jičín a jen je nechat vylisovat z plastu jiné barvy,“ osvětluje Jiří Král.

Auto bylo připravené k představení na konci léta roku 1994 a svoji výstavní premiéru mělo zažít na podzimních autosalonech v Praze a Paříži. K tomu ale již nedošlo. Ještě předtím se s novou Tatrou Prezident stihl přímo v areálu závodu Tatry v Příboru projet tehdejší prezident Václav Havel. Při té příležitosti vznikly i fotografie Prezidenta s prezidentem.

V září nastoupivšímu novému vedení se ale „hranatá“ Tatra Prezident nelíbila a objednali si u britského designéra Geoffa Wardleho jiný vůz. A tak se v roce 1996 zrodila vůbec poslední osobní Tatra. Na zádi vozila číslo 700.