Taková předválečná Fabia: Příběh automobilu Praga Piccolo

Značka Praga byla před stolety nejvýznamnější automobilkou na území tehdejšího Československa. Model Piccolo byl vyvinut jako takzvaný lidový automobil. Přestože se přitom skutečným znalcům kávy otevírá nůž v kapse, i v současné době si lidé často objednávají espresso výrazem piccolo. V období první republiky však bylo toto slovo synonymem pro malý lidový vůz. Jak v průběhu let vypadal, si můžete prohlédnout v naší galerii.

Model Piccolo (z italštiny malý) vyráběla od poloviny dvacátých letech do přelomu třicátých a čtyřicátých pražská automobilka Praga. Premiéra se odehrála na pražském autosalonu v dubnu roku 1924. Auto bylo postaveno na ocelovém obdélníkovém rámu. Zadní kola poháněl čtyřválec s objemem pouze 707 cm3. Poskytoval výkon deset koňských sil.

Dřevěná karosérie byla třímístná. Vpředu se nacházelo místo pro řidiče a za něj se mohli posadit dva spolucestující. Aby jedinými dvířky mohli nastoupit do interiéru, muselo se nejprve odklopit sedadlo řidiče. Dokonce značka jeden čas nabízela i otevřenou verzi, která neměla vůbec žádné dveře. Její cena byla 25 000 Kč, za což se dal v té době pořídit motocykl s přívěsným vozíkem. I vinou nepodařeného designu však vzbuzovala spíše posměch.

I běžná základní verze s tovární karosérií nebyla vůbec drahá. Přišla na 34 000 Kč, zatímco třeba Tatra 11 byla k mání za částku o 5 600 Kč vyšší. Ve výbavě se kromě dvou rezervních kol nacházela i speciální patentovaná ochrana motoru. Takzvaný hlídač mazání samočinně vypnul motor, když neměl dostatek oleje. Praga tak chtěla usnadnit řízení začínajícím a amatérským řidičům. Kromě toho byl k dispozici elektrický startér a hodiny na palubní desce.



Konstruktéři Pragy vůz v průběhu let vylepšovali i zvětšovali. Současně s tím se navyšoval také objem a výkon motoru. Od sedmé série v roce 1927 poháněl vůz agregát převrtaný na objem 856 cm3, což stačilo na výkon 13,5 koně.

V roce 1928 se poprvé pod kapotu dostal nový litrový motor, díky čemuž se stádo koní v piccolách rozrostlo na 18. Novinkou byla také montáž brzd působících na všechna čtyři kola. Do té doby vůz brzdil pouze těmi zadními. Nožní brzdou se zpomalovalo pravé zadní kolo, ruční brzda zablokovala to pravé.

Továrna vyráběla auta s karosériemi dvou a čtyřdveřová limuzína, odborné karosářské firmy ale zhotovovaly i jiné. Například v olomoucké Veteran arena je vystavena piccola s dvoumístnou karosérií coupé business. Oblíbili si ji například lékaři, veterináři či obchodní cestující. Hlavní výhodou byla možnost ji relativně rychle vytopit.

V roce 1932 se na tuzemský trh dostala takzvaná americká piccola. Šlo o automobil, který vznikl v souladu s vypsanou soutěží na dodavatele aut taxislužby pro New York. Praga se zúčastnila jako jedna z mála evropských automobilek a světe div, se, zvítězila. Tomu, že před druhou světovou válkou nejezdily v New Yorku taxíky vyrobené v Praze, zabránila pouze neschopnost továrny Praga dodat najednou celý požadovaný objem zakázky. Přesahoval totiž celkovou roční výrobní kapacitu.

Takzvaných litrových piccol se vyrobil šest tisíc kusů. Vývoj však pokračoval dále. V roce 1937 se piccola proměnila asi nejvíce. Jednak se opět přepracoval motor (objem 1128 cm3 a výkon 28 koní) a jednak se proměnilo šasi. Rám tvořil centrální nosník, který byl vpředu i vzadu "rozvidlený". Tento vůz získal i ocenění na ženevském autosalonu v roce 1938. Celkem se do roku 1941 představily piccoly v 36. sériích.

Mezitím, v roce 1934, začala Praga nabízet výkonný model nazvaný Super Piccolo. Při objemu čtyřválce 1660 cm3 byl výkon 35 koňských sil. Auto bylo schopno vyvinout maximální rychlost 110 km/hod. Zákazníci si pochvalovali zejména tichý a kultivovaný chod motoru, který byl uložen na gumových podpěrách. Na druhou stranu, výkon agregátu nestačil na poměrně velký a těžký vůz. Zejména tehdy, když byl plně obsazen, tak se ve stoupáních přehříval.

Auto se dodávalo rovněž se speciální aerodynamickou karosérií, kterou zákazníci poněkud nelichotivě přejmenovali na Vorvaň. Díky pontovému tvaru i zakrytí kol se spotřeba auta snížila na zhruba 11-13 litrů na sto kilometrů. Design však byl, mírně řečeno, diskutabilní.

Za nástupce vozu, který se však vyráběl soutěžně s posledními řadami piccol, byl považován model Lady. Ten se montoval ještě dva roky po skončení druhé světové války a byl to poslední sériový osobní automobil značky Praga.