Studený motor vám může pěkně „zavařit“. Proč autům škodí krátké trasy?

Krátké jízdy autem mohou mít pro motor vašeho vozu neblahý vliv. Odborníci varují, že pravidelné popojíždění na krátké vzdálenosti může vést až k vážným mechanickým problémům, jejichž oprava vás vyjde pěkně draho. Motor se totiž při těchto jízdách nedostane na optimální teplotu, což způsobuje hromadění vlhkosti a usazenin. Jaká jsou rizika spojená s krátkými jízdami autem a jak můžete minimalizovat jejich negativní dopady na motor? To zjistíte v tomto článku.        Všichni to dělají, ale jen zasvěcení moc dobře vědí, že to jejich autu, konkrétně jeho motoru, opravdu škodí. Řeč je o jízdách na krátké vzdálenosti, lidově řečeno „couračkách“ po městě. Jízda na poštu nebo do nedalekého supermarketu na nákup se po nějaké době může pořádně prodražit. Odborníci varují před podceňováním krátkých jízd a vysvětlují, proč je to pro motor nebezpečné.

Řidiči si totiž často ani neuvědomují, jaké škody mohou svému plechovému miláčkovi způsobit pravidelným popojížděním na krátké vzdálenosti. Ty jsou totiž u běžných spalovacích motorů daleko nebezpečnější, než si může kdo myslet. Vysvětlení je velice jednoduché. Při krátké jízdě totiž motor nedosáhne na optimální teplotu. Možná se to zdá jako drobnost, ale s celkem fatálními následky.

„Když motor běží studený, dochází v něm k celé řadě negativních procesů, které v dlouhodobém horizontu vedou k vážným poruchám,“ vysvětluje mechanik Zdeněk Charvát na portálu Poznat svět.

Asi nejhlavnějším problémem je vlhkost. Ta se při normální jízdě dokáže včas odpařit, protože motor dosáhne optimální provozní teploty. V případě krátkých jízd však k tomu nedojde, takže vlhkost zůstane v motoru a smísí se s olejem a zůstává v olejové vaně. To následně vede k tomu, že se vytvoří usazeniny v různých částech motoru, ventily nevyjímaje.

VIDEO / Jak to vypadá, když se s naftou jezdí na krátké trasy:

Další ze závazných důsledků krátkých jízd při nedostatečném zahřátí motoru se týká oleje. Pokud se na víčku nádrže začnou tvořit usazeniny, je to signál, že olej začíná ztrácet mazací schopnosti. Odborníci po takovémto zjištění doporučují okamžitou výměnu oleje.

Ještě horší potom je, když dojde k poškození těsnění a olej se začne mísit s palivem, což je právě typické pro jízdy na krátkou vzdálenost. Olej při kontaminaci s palivem ztratí své klíčové vlastnosti a neplní svou funkci. To následně vede k opotřebení motoru a můžou z toho vzniknout závažné mechanické problémy.

Zjistit, jestli se olej kontaminoval palivem, lze celkem jednoduchým způsobem. Stačí k tomu použít měrku oleje. Pokud po jejím vyndání necítíte výrazný zápach benzínu nebo nafty, je všechno v pořádku. Pokud ale je palivo výrazně cítit, je na místě vyhledat odborný servis.

Moderní vozy jsou vybaveny ukazatelem teploty motoru, který je dobré sledovat. Pokud motor často nedosahuje provozní teploty, která se ideálně pohybuje minimálně kolem hodnoty 90 stupňů Celsia, je to pro řidiče signál, že jeho jízdy jsou pro auto příliš krátké.

A jak udržet motor v co nejlepší kondici? Jednoduchým řešením je jízdy na příliš krátkou vzdálenost prostě vynechat. Ideální je dojít si tam kam je potřeba pěšky, popřípadě si tam dojet na kole. Pokud už musíte vyjet někam poblíž, tak je dobré spojit to s další o něco delší cestou, aby se motor řádně zahřál.

Podle Portálu řidiče jsou v tomto směru daleko citlivější dieselové motory.

„Naftový motor vůbec není stavěný na krátké trasy. Je dělaný tak, aby se ohřál a poté ujel stovky kilometrů. Kdo ho honí po městě neohřátý, neustále mění otáčky a ještě k tomu ideálně za studena, ten si koleduje o problém, motor totiž zbytečně opotřebovává a ničí,“ píše Portál řidiče.

Nafťák je totiž daleko citlivější na ohřátí než benzinový motor. Olej se totiž v dieselu ohřívá významně déle. Jelikož vznětové motory pracují s vyššími tlaky, může provoz za studena opravdu vyústit hned v celou řadu závad.

Stejný web upozorňuje, k jakým závadám může dojít. Jednou z těch opravdu drahých je ucpaný filtr pevných částic (DPF). Ten obvykle funguje správně, pokud se pravidelně čistí, tedy vypaluje. Jenže to chvíli trvá, jsou k tomu potřeba vyšší dávky paliva a především ustálené tempo. A to mu jízda na krátkou trasu prostě neumožní, protože při nich se DPF nevyčistí.

Řídící jednotka se o to potom začne úpěnlivěji snažit, jenže majitel auta jí to zastávkou po krátké jízdě vždycky přeruší. Nakonec to vyústí to v ucpaný filtr pevných částic. A oprava nepatří k těm levným.

Jen pro zajímavost například na webu Škoda – díly se ceny filtrů pevných částic DPF pro motory Škoda TDi pohybují od 14 do 60 tisíc korun.

Je tedy vůbec možné s dieselem na krátké vzdálenosti jezdit? Určitě ano, ale je potřeba dodržet určitá pravidla. Podle portálu Auto živě dělá mnoho řidičů – majitelů naftových automobilů tu chybu, že když například jdou ráno do práce, nechají automobil zahřát třeba 10 minut. To vůbec není potřeba a ve skutečnosti to není dobré ani pro naftový motor.

„Stačí ho nechat minutku nebo dvě běžet na volnoběh a pak pomalou jízdou zahřát až na provozní teplotu. Pomalou jízdou se samozřejmě myslí normální jízda, ne ta, při které budou otáčky sahat až do červené stupnice. Ideální tedy je, alespoň než se automobil zahřeje, řadit okolo 2 000 až 2 500 otáček maximálně,“ radí web Auto živě.

Vznětové motory potřebují více startovací síly pro nahození. To nebývá problém v případě, kdy se počítá s jízdou na delší vzdálenost. Pokud ale vůz ujedete každý den pouze pár kilometrů do práce nebo někam jinam, může se velice snadno stát, že některé ráno, především v zimním období, nejde nastartovat.

Dalším faktem je skutečnost, že na krátkých cestách má naftový motor větší spotřebu než na těch dlouhých. Krátká cesta má negativní vliv i při vytápění automobilu v zimě. Pomaleji se zahřívá, a prostor pro cestující se tak vytopí později než u benzínových automobilů.