Solná lázeň, bahenní koupel a extrémní teploty. Ford zkoušel výdrž Transitu

Praha /FOTOGALERIE/ - Užitkové dodávky často musí snést opravdu nelítostné zacházení. Ford se chlubí, že jeho Transit je připravený na to nejhorší. Vůz totiž podrobil testovacímu programu, který během pouhých šesti měsíců nasimuloval 10 let tvrdého pracovního nasazení. Při testech životnosti najezdily prototypy ekvivalent jedenácti milionů kilometrů, často za extrémních klimatických podmínek. Teploty se během testování pohybovaly od -40 do +40 °C.

„Myslím, že řada zákazníků by nevěřila, čím vším si vůz prošel," tvrdí David Gregory, šéfkonstruktér programu Transit. „Napodobujeme nejhorší možné zacházení, jakému lze dodávku vystavit, a spokojeni jsme až tehdy, když nový model projde bez ztráty kytičky – což byl případ Transitu," dodává.



Nový model je v historii Transitu první, který se bude prodávat jak v Evropě, tak v Severní Americe. Proto se testoval ve zkušebních areálech Fordu v belgickém Lommelu i michiganském Romeu.

V Lommelu Ford připravil pro nový Transit ve variantách Van (dodávka), Chassis Cab (podvozek s kabinou) a Minibus více než 30 náročných zkoušek. Byl mezi nimi i test odolnosti při jízdě s přívěsem, prováděný se zatížením na nejvyšší přípustnou hmotnost.

Došlo také na dva měsíce nepřetržité jízdy nejvyšší možnou rychlostí, vůz se trápil na rozbitých štěrkových cestách a podstoupil solné a bahenní lázně. Odolnost proti korozi se testovala rovněž v klimatických komorách, kde byly vozy po dobu čtvrt roku vystaveny vysoké vlhkosti vzduchu. Při dalším testu musel prototyp celý měsíc jezdit po krátké dráze ve tvaru číslice 8.



Technici přejeli s novým Transitem více než pěttisíckrát speciální úsek s extrémními nerovnostmi a najížděli s ním rychlostí 60 km/h do 140 mm vysokého obrubníku.

Ford navíc testoval prototypy Transitu v pečlivě vybraných lokalitách v Evropě, Severní Americe, Africe i Asii. V Arizoně, Dubaji či Jižní Africe čelily vozy čtyřicetistupňovému vedru, ve Finsku a Kanadě měla teplota vzduchu stejnou hodnotu, ale s minusovým znaménkem. Jízdní zkoušky nicméně probíhaly i na mnoha dalších místech od rakouských Alp až po Death Valley.



Před uvedením na trh nový model najezdil více než půl milionu km u vybraných provozovatelů Transitu. Vznětový motor 2.2 Duratorq musel vydržet desetitisíce hodin testování ve zkušebně. Jeden z testů motoru například simuloval 46 dnů nepřetržitého městského provozu. Životnost jednotlivých komponentů pak ověřovaly speciální zkušební stolice, které za 30 dnů zvládnou provést stejný počet cyklů, jaký odpovídá deseti letům reálného používání.

Na základě poznatků získaných při testování provedl Ford více než 100 modifikací nového Transitu – například zesílil příčníky rámu u verze Chassis Cab.