Sháníte ojetou škodovku? Těchto pět kusů je podle nás nejlepší volbou

Pro velkou spoustu českých řidičů je značka Škoda při výběru auta naprosto jasná volba. Mnoho lidí nad jinou značkou často ani neuvažuje a tak se z některých škodovek stávají doslova modly tuzemského trhu. My jsme se zahloubali do nabídky a vybrali pět z našeho pohledu celkově nejlepších ojetin s logem mladoboleslavské automobilky.

Začneme zlehka, a sice u rodinného pracanta v podobě Fabie. Druhá generace, třebaže nedosahuje kvalit následující generace třetí, se v prvních třech letech výroby prodávala s atmosférickým čtyřválcem 1.4 16V o výkonu 86 koní (63 kW). Ten sice nedosahuje dynamiky pozdějších downsizovaných 1.2 TSI, ovšem zase mu nepraskají rozvody. Vlastně se mu neděje špatného vůbec nic.

Už v jedničkové Fabii platila čtrnáctistovka za velmi spolehlivý motor a s novější Fabií druhé generace si tak můžete koupit ověřenou techniku v mladším a méně ojetém autě, dostupném už za ceny pod 100 000 korun. Koupíte-li slušný a dobře odservisovaný kus, budete akorát měnit olej a jednou za 90 000 kilometrů také rozvody.

Když se tu a tam postaráte ještě o podvozek, na kterém jednou za čas odejdou tyčky stabilizátorů a horní uložení tlumičů, máte auto na hodně dlouhou dobu. Navíc s rozumnou spotřebou a slušnou dynamikou.



Jak je zmíněno o pár odstavců výše, přeplňovaný čtyřválec 1.2 TSI je pověstný pro praskající rozvody. Jenže to platí jen do doby, než byl motor interně upraven a pozdější šarže dostaly bytelnější řetězy a řetězová kola. U spousty ojetin si musíte pečlivě zkontrolovat, zda se jedná už o „správné“ rozvody. Až na Rapid. Ten se totiž vyrábí od roku 2012 a má 1.2 TSI výhradně v aktualizované verzi.

Libovolně starého Rapida tak koupíte s bezproblémovými rozvody a dostanete auto s nízkou spotřebou, příjemným výkonem 86 nebo 105 koní (63 nebo 77 kW) a celkově jednoduchou konstrukcí. Podvozek Rapidu je bytelný a snadno servisovatelný, stejně jako všechny další komponenty, nemluvě o absenci luxusních a „kazivých“ výbavových prvků.

Stačí se potom o 1.2 TSI dobře starat, měnit olej maximálně po 15 000 kilometrech a nehonit turbomotor za studena, aby se malý přeplňovaný agregát odvděčil spolu s celým autem dlouhou trvanlivostí. Ceny startují okolo 180 tisíc korun.





Jen málo aut si v české historii vydobylo takovou popularitu jako klasická „oktávka s rotačkou“. Z dnešního pohledu archaický turbodiesel sice nevyniká výkonem, ale u mnoha řidičů kvůli rapidnímu nástupu točivého momentu vzbuzuje dojem, že jede jako z praku. O dost důležitější je ovšem jeho spotřeba, kterou lze reálně udržovat pod hranicí pěti litrů na sto kilometrů.

Absence komplikovaných emisních prvků, známých z dnešních dieselů, navíc způsobuje, že se motor pochlubí výbornou spolehlivostí. Na první poslech je sice zřetelné nehezké hrubé klapání, jenže toto klapání vydrží u některých dobře servisovaných kusů klidně i milion kilometrů. Jediným nákladem mohou být během let výměny oleje a rozvody po 90 000 kilometrech.

Tedy alespoň za předpokladu, že seženete nějaký dobře zachovalý kus. Octavie o výkonu 90 koní (66 kW) pocházející z přelomu milénia jsou velmi ceněným zbožím a mnohdy bývá problém sehnat nezhuntovaný vůz s alespoň trochu rozumným nájezdem. Nemluvě o velmi vysoké ceně ve srovnání s ostatními motorizacemi - benzínové i dieselové jedničkové Octavie startují na stejně nízkých sumách, tedy přibližně na 30 tisících. Za pěkné diesely však zaplatíte klidně i 80 tisíc a více.



Ze světa spolehlivých ojetin na dlouhotrvající ježdění se ovšem přesuňme do světa Škodovek s charakterem. Chcete-li Octavii spíše na jezdění rychle (ovšem stále s výbornou užitnou hodnotou), musí padnout doporučení na druhou generaci Octavie s přeplňovaným benzínovým dvoulitrem o výkonu 200 koní (147 kW).

Oproti dieselové variantě ze stejného období, ve které se ukrývá jeden z nejhorších motorů koncernu Volkswagen za poslední roky, je benzínová Octavia vcelku slušně spolehlivá. Včasné výměny oleje, rozvodů a tankování kvalitního benzínu s 98 oktany zaručí, že bude motor disponovat svým výkonem na dlouhou dobu. Samozřejmě tedy za předpokladu, že majitel turbomotor správně zahřívá a po jízdě dochlazuje.

Benzínové RS má navíc bohatou výbavu, zajímavý interiér a slušné jízdní vlastnosti (ačkoliv třetí generace je v tom ohledu o další kus dál). První ceny začínají okolo 170 tisíc korun.



Koncernový šestiválec 3.6 FSI je dost možná nejzajímavějším motorem, jaký se v poválečné éře do mladoboleslavského auta montoval. Přímovstřikový motor má uspořádání VR6, což znamená úzce sevřené řady válců a rozvod 2x DOHC. Výkon činí moc pěkných 260 koní (191 kW) a z nuly na sto to zvládá prezidentský Superb za 6,5 sekundy. Navíc za náležitého zvukového doprovodu.

Přestože není Superb s nejvýkonnějším motorem nijak zásadně spolehlivý, vydrží zpravidla déle než některé verze naftových dvoulitrů a navíc má výhodu v často nízkém nájezdu ojetin. Přestože výkonný motor s automatem a pohonem všech kol láká k velkému cestování, vysoká spotřeba nepadající pod deset litrů je pro mnoho majitelů do značné míry omezující. Nejvýkonnější Superb lze proto doporučit hlavně těm zájemcům, kteří za rok nenajedou mnoho. Anebo jim časté tankování nevadí.

Superb „v šestiválci“ lze navíc získat mnohdy levněji než dieselové varianty, nemluvě o špičkové výbavě. Coby vrchol nabídky byl Superb 3.6 FSI často pořizován v nejvyšší specifikaci Laurin & Klement, což znamená hezkou a luxusně působící ojetinu. Vrcholný dvojkový Superb začíná kolem 270 tisíc korun.