Nejhezčí český kabriolet slaví šedesátiny. Ve své době pobláznil i Ameriku

Nejslavnější český kabriolet v letošním roce slaví 60. narozeniny. Škoda 450, předchůdce pozdější Felicie, se začala sériově vyrábět v roce 1958 v závodě v Kvasinách. Automobilka kulaté výročí ikonického vozu oslaví setkáním příznivců tohoto modelu právě v Kvasinách. Šedesáté narozeniny jsou samozřejmě také ideální příležitostí vrátit se do minulosti a připomenout si, jak slavný kabriolet vznikl. A jaký měl život.

Vznik Felicie, přesněji řečeno vznik jejího přímého předchůdce, můžeme datovat už do roku 1955, kdy začal vývoj. Na brněnském Mezinárodním strojírenském veletrhu v roce následujícím už byl představen prototyp s označením 440 Roadster, který sklidil kladný ohlas. A o rok později návštěvníky oslnila sériová verze už s jménem 450.

Jako základ posloužil model 440, dodnes důvěrně známý jako Spartak. Lidový vůz pro masy byl zbaven karoserie a podvozek byl osazen zbrusu novou, výrazně elegantnější a otevřenou kastlí. Označení modelu bylo odvozeno od počtu válců a výkonu motoru, který činil 50 koní (36,8 kW), točivý moment 74,5 Nm. Podélně uložený čtyřválcový motor poháněl zadní kola.

S pohotovostní hmotností 930 kilogramů dosahovala 4,07 metru dlouhá, 1,60 metru široká a 1,38 metru vysoká Škoda 450 maximální rychlosti 128 km/h. Čtyřválec o objemu 1089 kubických centimetrů disponoval dvěma karburátory Jikov a spokojil se s průměrně devíti litry benzinu na 100 kilometrů jízdy. Jednotlivé rychlosti čtyřstupňové převodovky řadili řidiči a řidičky pomocí páky na sloupku řízení.

Zajímavý byl podvozek, který využíval nezávislé zavěšení kol.

Kabriolet oficiálně nabízel uspořádání 2+2, ve skutečnosti byl ale spíše dvoumístný, neboť na nouzová zadní sedadla se vešly maximálně děti. Řidič a spolujezdec seděli na jednodílné lavici. Standardně byly vozy vybaveny plátěnou skládací střechou, nicméně Škoda začala brzy po odstartování výroby dodávat i zaměnitelnou pevnou střechu z laminátu, kterou šlo nasadit na zimní sezónu.

Po úspěchu na brněnském veletrhu tedy nic nebránilo, aby se v kvasinském závodě kabriolet začal vůz vyrábět sériově. Ještě do konce roku 1957 vzniklo v závodě v Kvasinách prvních deset předsériových vozů typu 450, sériová výroba byla zahájena v létě 1958. Do ukončení výroby vzniklo celkem 1010 kusů tohoto roadsteru.

Přáním nejen představitelů automobilky přitom bylo, aby nový kabriolet uspěl na západních trzích a přinesl potřebné devizy, i proto byly zhruba dvě třetiny všech vyrobených kusů Škody 450 dodány zahraničním zákazníkům - část z nich byla dokonce ze Spojených států amerických. Ale o tom až později...

V Československu zahájila Škoda 450 novou éru na automobilovém trhu. Byla jedním z prvních modelů, který si mohli zákazníci koupit na volném trhu, aniž by museli čekat na nákupní poukaz, jak to bylo obvyklé v mnoha předcházejících letech. Cena vozu tehdy činila 42 000 korun, což je zhruba 650 tisíc „dnešních" korun. Tím byl roadster výrazně levnější než konkurenční modely, které byly rovněž k dostání bez poukazu: například za GAZ 21 museli zákazníci zaplatit 55 000 korun, Tatra 603 stála dokonce 98 000 korun.

Název Felicia se v katalogu Škody objevil o dva roky (1959) později, když se automobilka rozhodla pro plošnou inovaci své modelové řady.

Roadster kromě nového označení dostal modernější přední nápravu s lichoběžníkovými rameny a vinutými pružinami, plus další technické vychytávky spíše drobnějšího rázu. Obdobně byl inovován i sedan 440, ze kterého se stala Octavia.

Navenek se modely 450 a Felicia rozeznávají relativně těžko a je třeba se zaměřit na detaily. Kupříkladu přední světla modelu 450 byla ještě starého typu s chromovaným kšiltem, Felicia dostala už klasická, bez kšiltu. Co se názvu týče, jméno Felicia je odvozeno od latinského slova Felicitas, tedy „štěstí". Uvnitř se objevila nově tvarovaná palubní deska a sportovněji pojatá řadicí páka na středovém tunelu.

Další modernizace, spojené s novým a výkonnějším motorem se Felicia dočkala v roce 1961. Právě tehdy se na voze objevily stylové ploutve na zadních blatnících, jiná mřížka chladiče a řada dalších designových detailů.

V nabídce navíc přibyla varianta Felicia Super, disponující větším motorem o objemu 1,2 litru, podávajícím výkon 55 koní (40,5 kW).

Nyní je čas na chvilku se pozastavit nad tím, jak skvěle Felicia (a logicky také předchůdce 450) vypadá. A to i v dnešních dnech. Nadčasové tvary otevřené karoserie nezestárly po padesáti letech ani o den.

Když se potom podíváme na některé detaily, mezi které patří například klenuté čelní okno nebo žraločí tlama chladiče, dost možná se shodneme na tom, že Felicia mohla ve své době vzhledem hravě konkurovat západním vozům obdobného ražení. A to se také vlastně tak trochu stalo.

Zahraniční zájem o škodovácký kabriolet lze datovat už do roku jejího zrodu, tedy 1957. V polovině října onoho léta měla Škoda 450 svou první zahraniční premiéru, odehrávající se na autosalonu v Londýně.

Škoda tehdy provedla vynikající tah a na stánek přizvala dvacetiletou Američanku Charlotte Sheffieldovou, úřadující Miss USA, která návštěvu Londýna spojila s účastí na Miss World 1957.

Český roadster s volantem na levé straně by asi za normálních okolností takový poprask v Londýně nevzbudil, ale právě přítomnost nejkrásnější Američanky zaručila Škodě 450 pozornost ze strany jak laické, tak i odborné veřejnosti.

Nedlouho po londýnském autosalonu se Charlotte Sheffieldová setkala s českým vozem podruhé, tentokrát již na české půdě. Pro účely propagace je společně na mnoha snímcích zvěčnil známý fotograf Vilém Heckel, který Felicii i další poválečné modely Škody fotil při různých příležitostech.

Odezva z USA na sebe nenechala dlouho čekat. Když fotografie tamní Miss vyšly na světlo spolu s informacemi o novém roadsteru z Mladé Boleslavi, strhl se nečekaný zájem a přibližně 15 tisíc lidí bylo připraveno Škodu 450 koupit. Drtivá většina z nich se ale svého kabrioletu bohužel - i když vcelku pochopitelně - nedočkala. Stejně jako na mnoho dalších trhů, ani do kapitalistické Ameriky nestíhala Škoda svou novinku dodávat. Celkově se nakonec za „velkou louží" ocitlo jen 408 vozů.

I tak jde ale o slušné číslo, přihlédneme-li k tomu, že se otevřené škodovky obecně nevyrobily nijak významně velké počty. Modelu 450 se mezi lety 1957 a 1959 vyrobilo jen 1010 kusů, Felicií a Felicií Super potom mezi roky 1959 a 1964 vzniklo 14 863.

I tato vcelku nízká čísla však zásadní měrou přispívají k tomu, že se z Felicie postupně stává velmi ceněný veterán, jehož cena každým rokem roste.

Kabriolet z Československa, který oslovil i tisíce srdcí v daleké Americe, je sice posledním otevřeným vozem tuzemské automobilky Škoda, ale o to je jeho pozice v historii značky významnější.

Česká automobilka oslaví 60. narozeniny 12. května před výrobním závodem v Kvasinách setkáním příznivců Felicie. Součástí akce bude i výstava současných modelů značky spojená s nabídkou předváděcích jízd. Do kvasinského závodu přitom zavítají majitelé Felicií z České republiky, Slovenska, Německa a Rakouska.

Kromě toho téměř stovka vozů při spanilé jízdě projede řadou obcí a měst v okolí závodu. Vozidla startují v 8:30 v České Skalici a budou pokračovat přes Velkou Jesenici, Slavětín, Bohuslavice, Pulice a Dobrušku. Cíl trasy bude v 9:15 před závodem Škoda Auto Kvasiny.

Továrna v Kvasinách je mimochodem otevřená pro veřejnost, automobilka nabízí dvouhodinové komentované prohlídky, kde se zájemci dozví o historii a současnosti závodu, Exkurze jsou bezplatné a konají se od pondělí do soboty, v době od 8:00 do 17:00 hod.