Mégane RS přijde příští rok o manuál. Novinky značky jsou hlavně o elektrifikaci

Verze RS se v porovnání s klasickými verzemi modelu Mégane o pár měsíců opozdí. Na výběr také bude méně variant než v době před faceliftem. Vždy motor s výkonem 300 koní, ale už jen automatická převodovka. Tohle potká novou verzi oblíbeného ostrého hatchbacku Renault Mégane RS, která se dostane na trh počátkem příštího roku. Informaci potvrdili Deníku a Automix.cz zaměstnanci tuzemského zastoupení této francouzské značky. V celé šestnáctileté historii tohoto vozu přitom vždy existovala varianta umožňující řidiči ruční volbu převodových stupňů.

Důvody jsou vlastně dva. Jednak si automat v posledních letech kupovalo více lidí než vůz s manuálním řazením a jednak samočinná převodovka zajistí v emisních testech nižší hodnoty vypouštěného CO2. Opět bude k mání klasický Mégane RS a také RS Cup s přivrzeným podvozkem a natáčením kol zadní nápravy.

Potěšitelné je alespoň to, že obě verze budou mít zážehový čtyřválec s objemem 1,8 litru naladěný na hodnotu 300 koňských sil.

Více než na budoucnost přece jen poněkud okrajového modelu RS se ale nyní Renault zaměřuje na jiné novinky. Podívat se na ně můžete do naší komentované fotogalerie. Těmi jsou facelift běžných verzí Méganu. Ten dostal jiný přední nárazník a do sériové výroby LED světlomety. Uvnitř se vyměnil multimediální systém, který má v levnějších provedeních úhlopříčku 7 a v dražších 9,3 palce. Navíc je za volantem místo tradičních analogových ukazatelů také digitální štít. Kromě toho se vůz umí lépe postarat o bezpečnost cestujících. Například systém samočinného nouzového brzdění umí reagovat i na chodce a cyklisty.

Pod kapotu se budou nadále montovat dvě verze čtyřválcové třináctistovky. Slabší poskytne 140 koní (a plně postačuje, jak jsem si ověřil během zhruba čtyřicetikilometrové seznamovací jízdy) a může být spojena s manuální i automatickou převodovkou. Silnější, stošedesátikoňová, spolupracuje výhradně s automatem.

Kromě toho zůstane v nabídce i turbodisel a za pár měsíců přijde nový motorový základ. Tím je litrový přeplňovaný zážehový tříválec.

Nejdražší variantou modelové řady (samozřejmě s výjimkou RS) se teď stává Grandtour E-Tech Plug-in. Pohonné ústrojí obsahuje atmosférickou čtyřválcovou šestnáctistovku s výkonem 91 koní a elektromotor poskytující 69 koňských sil. Točivý moment z obou motorů rozděluje na přední kola unikátní automatická sekvenční převodovka. Tu vymýšleli i lidé se zkušenostmi z týmu Renault F1 a při její konstrukci se uplatnilo na 150 patentů. Pro elektromotor jsou v ní k dispozici dva převodové stupně a pro "spalovák" čtyři. Baterie uložená vzadu má kapacitu necelých 10 kWh a je ji možno dobíjet z běžné zásuvky nebo z walllboxu.

Režimů, ve kterých auto může fungovat, je spousta. Já jsem zatím během krátké patnáctikilomerové testovací jízdy využil pouze hybridní. Na venkovských silnicích jsem ze 14,6 kilometrů ujel v čistě elektrickém režimu 11,8 kilometru. Spotřeba benzínu byla v průměru na sto kilometrů jen 1,1 litru a spotřeba elekřiny 14,2 kWh. Více samozřejmě automobil vyzkouším při klasickém týdenním redakčním testu.

Naprosto stejný typ plug-in hybridního pohonu využívá také menší SUV Captur. Oba vozy mají v režimu WLTP normovaný dojezd čistě na elektřinu 50 kilometrů. Emise CO2 bohatě postačují na získání české "elektromobilní" registrační značky.

Zajímavý je přístu Renaultu k "elektrifikaci" hatchbacku Clio. Přístup konstruktérů k systému pohonu zůstal stejný jako u výše zmiňovaných plug-in hybridů. Pouze se zmenšil výkon elektromotoru na 49 koní a baterie je menší a využívá nižší napětí. Jeji kapacita je 1,2 kWh a při pomalé jízdě vystačí tak na ujetí tří kilometrů čistě na elektřinu.

Během třicekilometrového okruhu, při němž jsem zavítal i do pátečním provozem značně zahlcené Příbrami, jsem zaznamenal na palubním počítači velmi sympatickou spotřebu 7,1 litru. Navíc hybrid s tímto typem převodovky je z hlediska zvukového komfortu citelně příjemnější než podobně elektrifikované vozy některých japonských značek.