Jak správně zkontrolovat olej? Je to lepší za studena, nebo se zahřátým motorem?

Kontrola oleje je jedním ze základních úkonů, který by měl zvládat „levou zadní" každý řidič. Samotný postup je snadný, ovšem kdy a za jakých okolností olej kontrolovat, už zase tak jasné a jednoznačné není. Asi netřeba připomínat, že je olej zcela elementární náplní motoru, bez které lze ujet maximálně pár kilometrů před tím, než dojde k fatálnímu poškození agregátu. Olej se tedy musí podle předepsaného intervalu měnit a zároveň také občas zkontrolovat. Velká spousta motorů, třebaže jsou úplně „zdravé“, totiž nějaký ten olej mezi výměnami spotřebuje a tak se musí patřičné množství zase dolít.

Už delší dobu se v motorech objevují elektronická čidla schopná upozornit na nízkou hladinu oleje. Nemyslím teď červenou olejničku, která se rozsvěcí až tehdy, kdy poklesne tlak oleje a motor nemaže. Myslím žlutou kontrolku či zprávu na palubním počítači, která se rozsvítí tehdy, když hladina klesne pod doporučenou hodnotu. Na tyto systémy se lze docela dobře spolehnout, ovšem pokud má motor i klasickou ruční měrku, vyplatí se čas od času podívat i na ni.

Pokud už motor měrkou vůbec nedisponuje (což je hlavně u prémiových automobilek stále častější), nezbývá než se spoléhat na čistě elektronický způsob měření hladiny oleje, jenž probíhá v autě zcela samočinně.

Zpět ale k přízemnější „technice", která u většiny aut na našich silnicích zatím stále převládá. Stará dobrá měrka je spolehlivá a prakticky nerozbitná, ale abychom hladinu oleje v motoru odečetli zcela správně, nestačí znát jen základní postup, spočívající ve vytažení, otření, zpětném zasunutí měrky do motoru a zkontrolování.

Důležité také je, aby auto stálo zcela na rovině, a dále je třeba si uvědomit, kdy olej kontrolujeme. Vždy je naprosto ideální, „konzultovat“ měření hladiny oleje s uživatelským návodem od daného modelu auta. Pokud si však nejsme stoprocentně jistí, můžeme se řídit obecnějšími radami.

Kromě již zmíněného rovného povrchu bychom měli kontrolovat olej za tepla, ideálně tedy po absolvování cesty o délce alespoň deseti kilometrů. Zároveň ale není dobré kontrolovat olej hned po vypnutí ohřáté pohonné jednotky. V tu chvíli je totiž olej „rozházen“ po celém motoru a trvá několik minut, než všechen steče zpátky do olejové vany, kam sahá měrka.

Pokud měříme olej za studena, případně před stečením do vany, je potřeba si uvědomit, že naměříme oleje méně, než za tepla a po stečení. Rozhodně bychom v tu chvíli neměli olej „panicky dolít“, protože se může velmi snadno stát, že přelijeme maximální hladinu. To rozhodně není dobře, neboť hrozí, že se za jízdy dostane olej až ke klikové hřídeli, což může vyústit v drahou opravu.

Takže kolik oleje na měrce je vlastně optimální množství? Z pohledu automobilky je samozřejmě v pořádku cokoliv mezi spodní a horní ryskou. Zde je také dobré vědět, že rozdíl mezi ryskami znamená zpravidla necelý litr oleje, ačkoliv toto množství se pochopitelně liší v závislosti na konkrétním motoru.

Počítá se s tím, že olej třeba déle nezkontrolujete a hladina spadne pod spodní rysku. V tu chvíli se nic neděje, ale dlouhodobě by se pod spodní ryskou jezdit nemělo. Úplně ideální je cokoliv v horní třetině měrky. Budeme-li olej dolévat do této oblasti, nestane se, že jej přelijeme, ale zároveň máme dostatečnou rezervu, kdyby motor trochu oleje sežral například při dlouhé cestě.