Co brání většímu rozvoji alternativních paliv?

Our theme
Tomáš Johánek | 23.05.2013
foto: RWE
Vysoká cena vozidel na alternativní paliva, opatrný přístup spotřebitelů a nedostatek dobíjecích, čerpacích a plnicích stanic. To jsou tři základní překážky, které brání větší poptávce po vozidlech na alternativní paliva.

O nutnosti hledat náhrady za klasická paliva, tedy za benzín a naftu, se ví řadu let, řadu let se také hledají alternativní řešení. Některá jsou úspěšnější (elektrický pohon či pohon na zemní plyn), jiná jsou v dnešních podmínkách realizovatelná jen ve velmi omezených případech (auta na vodík). Každopádně podpora se až dosud věnovala pouze vývoji alternativních pohonů a jejich využití v jednotlivých modelech, trochu na pozadí zůstávala nutnost vybudovat potřebnou infrastrukturu. To by se nyní mělo výrazně změnit. Evropská komise navrhuje balíček opatření, která jednotlivým zemím přímo nařídí, jakou musí zajistit minimální infrastrukturu týkající se například dobíjecích stanic pro elektromobily či plnicích stanic pro vozidla na zemní plyn. Podívejme se nyní na to, jak si vedou jednotlivé typy alternativních paliv v boji o zákazníka.

Elektrický pohon má své (zatím) nepřekonatelné limity

Dlouho se zdálo, že právě elektromotory jsou těmi, které dokáží nahradit jejich dieselové a benzínové předchůdce. Do jisté míry se to podařilo, ale právě jen do jisté míry. To už vědí i automobilky a ze snu o celosvětovém elektrickém provozu se pomalu probouzejí. Klíčovou otázkou pro používání elektromobilů je jejich dojezdová vzdálenost a následně doba dobití baterií. Současné akumulátory nejsou schopné pojmout dostatečné množství elektrické energie při rozumné vlastní velikosti, hmotnosti a ceně. Tento problém by částečně mohla vyřešit vysoká rychlost dobíjení akumulátoru, ale na tomto poli technologie zatím nedosáhla požadované úrovně. Dokud se tak nestane, k většímu rozšíření elektromobilů zřejmě nedojde. Evropská komise chce nařídit vybudování husté sítě dobíjecích stanic s jednotnou zástrčkou, je však otázkou, zda to bude stačit.

Plány na čistě elektrická vozidla míří do propadliště dějin

Světové automobilky totiž pomalu opouštějí plány na rozmach pohonu automobilů na elektřinu a zkoumají raději jiné alternativy, jako vodíkové články nebo další úspory paliva ve spalovacích motorech. Automobilové skupiny jako Renault Nissan investovaly do vývoje elektrických vozů miliardy dolarů s rozpačitými výsledky. Optimismus ohledně budoucnosti této technologie tak značně ochladl, konstatovala lednová zpráva konzultační společnosti KPMG. Například automobilka Toyota, která je světovým lídrem v oblasti vývoje hybridních vozů, plány na masovou produkci čistě elektrického vozu rychle opouští. Jako jisté řešení se jeví zejména vodíkové články na výrobu elektřiny. Ty by měly mít proti nepraktickým elektromobilům s bateriemi zásadní výhodu v mnohem delší dojezdové vzdálenosti na jedno doplnění. Jejich doplňování je přitom daleko rychlejší než mnohahodinové prostoje u elektrických vozů.

V České republice by mělo být za sedm let 13 tisíc dobíjecích stanic

Ač nejen na českém trhu není poptávka po elektromobilech zrovna silná, podle názoru Evropské komise by u nás do roku 2020 mělo být 13 tisíc veřejně přístupných dobíjecích stanic. Nyní jich zde jsou přibližně dvě stovky. Tento plán se zamlouvá zejména energetické společnosti ČEZ, která chce vytvořit zvláštní odběratelský tarif pro majitele elektromobilů. V jeho rámci by zákazníci získali domů vlastní dobíjecí stanici. Podle údajů Svazu dovozců aut jezdí momentálně na elektřinu po českých silnicích kolem 250 vozů, některé z nich využívá například městská policie a záchranná služba. Loni v tuzemsku majitelé zaregistrovali 89 elektromobilů. Nejvíce byly s převahou zastoupeny značky Peugeot a Citroën. Elektromobily v tuzemsku nabízí i Opel a v provozu je testuje domácí Škoda Auto. Na základě těchto statistik tvrdí české ministerstvo dopravy, že cílový stav 13 tisíc dobíjecích stanic do roku 2020 neodpovídá realitě. „Nejsou nám známa data, ze kterých Evropská komise vycházela. Například u Švédska je uvedeno 14 tisíc nabíjecích stanic, u Rakouska 12 tisíc nabíjecích stanic, přitom oba státy jsou podobně lidnaté jako Česko,“ říká Tomáš Gebauer z odboru komunikace a marketingu MPO. Ten také připomněl, že elektromobily je možné nabíjet i doma, podíl domácího nabíjení by se měl pohybovat podle odhadů až na hranici 60 procent všech nabíjení.

Zemní plyn je určitě palivem budoucnosti

Naopak velký boom ve srovnání s elektřinou zažívá pohon automobilů na stlačený zemní plyn (CNG) či na zkapalněný ropný plyn (LPG). Zatímco v případě LPG neplánuje Komise žádnou podporu, neboť toto palivo už svou infrastrukturu má, zaměřit se chce zejména na rozvoj sítě plnicích stanic CNG.
Podle údajů Evropské komise jezdí nyní na CNG v Evropě kolem jednoho milionu vozidel, což je však pouhá polovina procenta všech motorových vozidel v provozu. Cílem automobilového průmyslu je do roku 2020 dosáhnout desetinásobku tohoto počtu, což si samozřejmě vyžádá i potřebné investice do plnicích stanic. Evropská komise chce vybudovat do roku 2020 na každých 150 kilometrech jednu veřejně přístupnou plnicí stanici. CNG se totiž v současné době jeví jako nejperspektivnější alternativní palivo, především díky velkým zásobám tzv. břidlicového plynu. Na trhu je také dostatek továrně vyráběných vozidel s pohonem na CNG, většímu rozšíření nyní jednoznačně brání nedostatečná infrastruktura - nízký počet plnicích stanic.

Zájem o CNG roste i na českém trhu

Popularita CNG roste především kvůli drahým klasickým pohonným hmotám. Cena jednoho krychlového metru CNG, který energeticky odpovídá jednomu litru benzínu, se pohybuje kolem 18 korun, cena nejprodávanějšího benzínu Natural 95 se v současné době pohybuje kolem 35 korun za litr.
Spotřeba stlačeného zemního plynu (CNG) pro automobily v Česku loni stoupla na 15,2 milionu metrů krychlových, což představuje meziroční nárůst o 26 procent. Podle Asociace NGV, která podporuje využívání zemního plynu v dopravě, se do roku 2020 zvýší spotřeba CNG v Česku až na 800 milionů metrů krychlových ročně. Pokud jde o počet vozidel na českých silnicích, která jezdí na CNG, dosáhl jejich počet již hranice 5 500 vozů. Podíl vozidel využívajících CNG by se měl v dalších letech nadále zvyšovat. „Do roku 2020 počítá Evropská unie s náhradou 20 procent klasických ropných pohonných hmot alternativními palivy, z toho s polovičním podílem pro CNG. To představuje asi 23,5 milionu vozidel na CNG a 20 tisíc CNG stanic v Evropě," uvedl předseda asociace Zdeněk Prokopec.

Nejrozšířenější je zatím LPG

Podíváme-li se na popularitu LPG na českém trhu, zjistíme, že se jedná o nejrozšířenější alternativní palivo u nás. Jeho cena je proti benzínu a naftě zhruba poloviční a dostupnost u čerpacích stanic vyšší než u CNG. Veřejných čerpacích stanic s LPG je u nás zhruba 800. Podle údajů předního dovozce LPG do České republiky, společnosti Flaga, ho v tuzemsku využívá na 200 tisíc vozidel. LPG získal v minulých letech u řidičů na oblibě díky tomu, že náklady na jeden kilometr jízdy jsou zhruba poloviční proti využívání benzínu a nafty. Proti ostatním alternativním palivům má výhodu především ve své velké dostupnosti. Na druhou stranu podle odborníků patří budoucnost spíše CNG, který díky větší výhřevnosti zajistí delší dojezd vozu, výhodou CNG je také to, že je na rozdíl od LPG lehčí než vzduch a v některých případech se na vozidla poháněná stlačeným zemním plynem nevztahuje zákaz vjezdu do podzemních garáží. Nicméně k výraznějšímu posunu ve využívání zejména CNG chybí také silnější podpora státu.

Počet osobních i užitkových aut na CNG v České republice prudce roste

V polovině března uplynulo sedm let od podepsání tzv. Dobrovolné dohody, ve které se stát a plynárenské společnosti zavázaly k rychlejšímu budování sítě plnicích stanic CNG. Od té doby se počet vozidel jezdících na stlačený zemní plyn u nás zvýšil skoro devětkrát a přibylo 35 CNG plnicích stanic.
Spotřeba stlačeného zemního plynu se oproti roku 2006 zvedla 4,3 krát. Autobusů na zemní plyn je dnes u nás dvakrát více. Největší vývoj je tradičně v oblasti osobních a užitkových vozidel, jejichž počet se oproti roku 2006 navýšil 11,2 krát. Prodej CNG je pak dnes 4,3 krát větší. V České republice je také dnes již 385 plynových autobusů a 55 komunálních vozidel na CNG. „Začátkem tohoto roku byla prolomena hranice 5 000 CNG vozidel a motoristé mají dnes k dispozici 46 veřejných CNG plnicích stanic. Na trhu je na výběr přes 40 druhů sériově vyráběných CNG vozidel,“ dodal Zdeněk Prokopec, šéf Asociace NGV.

Zatím spíše slepé uličky – zkapalněný zemní plyn (LNG) a vodík

Jedním z dalších druhů alternativních paliv je zkapalněný zemní plyn, který se používá především v námořní dopravě i vnitrozemské plavbě. Plnicích stanic pro toto palivo je zatím v Evropě minimálně, Komise chce, aby byla do roku 2020 v rámci základní transevropské sítě vybudována čerpací místa pro zkapalněný zemní plyn ve všech 139 námořních a do roku 2025 ve všech vnitrozemských přístavech. Zde nejde o rozsáhlé terminály na čerpání plynu, ale o pevné či mobilní čerpací stanice. Návrh se týká všech významných přístavů v Evropské unii. Zkapalněný zemní plyn se používá i pro nákladní automobily, ty však zatím mají v celé Evropě jen 35 čerpacích stanic. Komise navrhuje, aby byly do roku 2020 vybudovány čerpací stanice u silnic hlavní transevropské dopravní sítě s hustotou jedné stanice na každých 400 kilometrů. Větší využívání LNG brání především vysoká energetická náročnost jak samotného procesu zkapalňování plynu, tak následného skladování za velmi nízkých teplot. Prakticky stejné problémy brání rozvoji vodíkového pohonu, vyřešení levné výroby vodíku prozatím není na obzoru. Většina automobilek se tedy zatím tomuto pohonu příliš nevěnuje.

Article rating
4.3 from 5 (86%)
Rated: 3x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Discussion
, 28.05.2013 13:01
Čtu si už několikátý článek na Tipcars o alternativních palivech a mrzí mě, že nějak vynechávají stále se rozmáhající E85 jediný článek, co jsem našel je z prosince 2009.
enter into discussion
post a comment to this discussion
Nejčtenější články předchozích 7 dnů