Žabky na řízení? Špatný nápad

ÚAMK v Praze uskutečnil test brzdění při různém druhu obutí. Řidič ve voze Škoda Octavia se z rychlosti 50 km/h za přesně stanovených podmínek snažil na co nejkratší dráze zastavit v různém obutí.

Celý test začal při použití vhodného sportovního obutí – brzdná dráha byla dlouhá 12,4 metru. Následovalo brzdění v těžších pracovních botách. Brzdná dráha se prodloužila téměř o rovný metr. Na dráze delší ještě o 80 centimetrů zastavila řidička, která měla obuty střevíčky na vysokém podpatku. O celých 2,1 metru dále se podařilo zcela zabrzdit vůz, který muž řídil bos. Přibližně stejný byl výsledek, když měl řidič nazutu společenskou obuv s hladkou podrážkou. Nejhorší byl výsledek, jakmile testovací řidič použil gumové letní pantofle bez pevné paty s klouzající plochou pro chodidla.

Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším výsledkem byl asi 4,5 metru. Tato vzdálenost může znamenat i rozdíl mezi životem, nebo smrtí chodce, kterého by řidič mohl srazit na příklad na přechodu.

A neplatí to jen pro řidiče aut, nezanedbatelný vliv na ovládání stroje má obuv také u motorkářů. Zkušební jezdec na motocyklu o objemu 600 kubických centimetrů, který v rychlosti 35 kilometrů v hodině absolvoval stejný test, zastavil v žabkách na dráze o zhruba 8,5 metru delší, než když měl obutu pevnou motorkářskou obuv.

Zákon je v tomto směru poměrně benevolentní - auto můžete řídit v pantoflích, vysokých podpatcích nebo v zimě ve sněhulích. Policie vám ale může při silniční kontrole udělit pokutu, tedy ne přímo za nevhodné obutí, ale spíše s přihlédnutím na zásadu způsobilosti řidiče k řízení motorového vozidla. Sankce může dosáhnout až dvou tisíc korun.

Také v případě, že dojde k dopravní nehodě, při níž je prokázána souvislost s obuví nevhodnou k řízení, vám pojišťovna škodu nemusí uhradit.