Jízda skutečně "na plný plyn"

Na českých silnicích jezdí v současné době kolem 450 aut, která místo benzínu či nafty tankují stlačený zemní plyn (CNG - Compressed Natural Gas). To by se však v budoucnu mohlo změnit - přívrženců tohoto alternativního paliva přibývá. Pořizovací ceny těchto vozů jsou v případě nového automobilu nyní zhruba o pět až deset procent vyšší oproti jejich klasickým protějškům vybaveným s benzinovými motory. Ovšem z hlediska provozních nákladů vypadá situace zcela jinak. Zatímco ceny benzínu a nafty se pohybují kolem 30 Kč, u stlačeného zemního plynu je to cca 15 Kč/m3, v porovnání s benzínem je tedy zhruba poloviční. Tajemství jejich levného provozu je v nižší spotřební dani, která je na pět let stanovena v programu podpory ekologických paliv jako nulová. Daňová úleva by měla trvat až do roku 2020, přičemž po první čtyři roky bude sazba nulová, po roce 2012 se bude opět postupně zvyšovat, až postupně naroste na předchozí úroveň loňského roku, kam se má vrátit právě v roce 2020 - a to je poměrně dost času na amortizaci investice do vozu s levným provozem.
Spotřební daně na rafinerské pohonné hmoty (benzín, nafta) se podle návrhů EU budou zvyšovat, a navíc, což si dnes ještě mnozí neuvědomují, budou od 1.1.2008 podle připravované ekologické daňové reformy zpoplatněna neekologická vozidla s vysokými emisemi, což provoz starších aut může dále prodražit.

Automobilky na CNG pamatují, připravena je i Škoda
Pro zájemce o levný provoz automobilu na zemní plyn jsou kromě vozidel dodatečně upravovaných pro pohon na CNG na českém trhu k dostání už i některé sériově vyráběné vozy jako např. Opel (Zafira, Combo, Astra), Fiat (Punto, Multipla, Doblo, Marea, Ducato), Citroën (Berlingo, C3), Volvo (V70, S80, S60), Mercedes, Ford (Ka, Focus), VW (Golf Variant), Honda (Civic), Toyota (Crown, Corola), Mazda (Demio). Z dodávkových a nákladních automobilů vyrábí vozy na CNG pohon Mercedes-Benz, Ford, Toyota, Nissan, Mitsubishi, Citroën, Fiat a další. Kromě zahraničních výrobců, kteří už mezi svými modely několik modelů poháněných plynem nabízejí, se o tuto alternativu začíná zajímat i největší domácí automobilka, takže v budoucnosti možná už nepříliš vzdálené, by k nim mohla přibýt i škodovka.
Škoda Auto už dokonce prototypy těchto vozidel připravila. Jde o modifikaci populární Škody Octavia, kterou bude firma vyrábět pro skandinávský trh, firma uvažuje o výrobě modelů Octavia, Roomster a Superb. U nás zatím podle názoru jejích představitelů takový zájem o automobily na CNG není, ale v případě, že vzroste na úroveň, která by vytvořila poptávku vhodnou pro sériovou výrobu (což by odpovídalo několika stovkám vozů ročně), nevylučuje Škoda Auto, že se tyto vozy z její produkce objeví i na českých silnicích - koneckonců zkušenosti s jejich výrobou už má. Tento cíl není zdaleka tak nereálný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Čerpacích stanic na CNG přibývá, jejich (byť ještě nepříliš hustá) síť už dnes pokrývá celou republiku tak, aby se vyplatilo si pro plynovou náplň dojet, a zájem o tato vozidla je i z podnikové či státní sféry, což by výrobci mohlo zajistit první zakázky na větší série. Na obměnu svého vozového parku v řádu stovek automobilů se např. chystají plynárenské společnosti, které by (včetně propagačních důvodů pro své produkty a služby) mohly využívat vozy na CNG.

TIP: Octavia na plyn bude, ale ne pro Čechy

Octavia na zemní plyn je vozem, který má řadu předností. Výrobce zvolil jeden z nejpopulárnějších modelů, který vybavil výkonným motorem umožňujícím přepínání mezi plynovou a benzínovou alternativou. Na benzín motor startuje, a jakmile se dostane na provozní parametry vhodné pro pohon CNG, automaticky přepne na tuto provozně ekonomičtější variantu. To co je silným trumfem tovární modifikace vůči přestavbám je konstrukční řešení: Zatímco u dodatečně upravovaných verzí jsou většinou nádrže na CNG umístěny v zavazadlovém prostoru, což logicky ubírá na jeho objemu, u tovární verze se podařilo nádrž elegantně zakomponovat do podvozku, takže nezabírá místo v kufr, kde má uživatel k dispozici plný objem. Jedinou daní za to je absence rezervního kola. Na náplň CNG nádrže ujede "plynová" Octavia zhruba 400 km, pak je k dispozici ještě menší nádrž na benzín o objemu 15 l, která zajistí bezpečný dojezd k nejbližší plnicí stanici.

Po Evropě bez obav
Kromě ekologického faktoru, a nízkých provozních nákladů má CNG má však i určité technické výhody - díky lepšímu směšování se vzduchem umožňuje rovnoměrnější plnění válců, což znamená i menší zatěžování motoru. Vysoké oktanové číslo zemního plynu (130) umožňuje motoru pracovat i v oblasti výrazného ochuzení palivové směsi, zvyšuje se odolnost vůči klepání motoru.
Řidiče bude zajímat samozřejmě dojezd vozidla na CNG pohon. Ten závisí na řadě faktorů (objemu a počtu tlakových nádob, na spotřebě plynu konkrétního vozu, na způsobu jízdy a charakteru provozu městský, mimoměstský, apod.) Sériově vyráběné vozy, které mají větší objem nádrží mohou dosáhnout na jednu náplň až 500 km, u přestavěných osobních vozidel s tlakovou nádobou o objemu 70 až 100 l se dojezd obvykle pohybuje kolem 200 - 280 km.
K dispozici je zatím síť veřejných plnicích stanic - v každém kraji je už dnes v provozu minimálně jedna, a do roku 2013 mají být stanice podél všech hlavních silničních tahů (aktuální seznam a informace lze najít na www.cng.cz). V roce 2020 se má zemní plyn podílet na celkové spotřebě pohonných hmot v ČR minimálně z 10%, v provozu by do té doby mělo být nejméně 100 veřejných plynových čerpacích stanic, k jejichž vybudování se zavázaly plynárenské společnosti. V Evropě funguje síť zhruba 900 čerpacích stanic na CNG, takže ani z výpravy za hranice není nutné mít obavy. Ostatně EU počítá s jejich značným rozvojem - podle plánů EU by již za 14 let mělo jezdit na našem kontinentu, který nyní brázdí asi 520 tisíc vozů poháněných stlačeným zemním plynem zhruba 23,5 miliónu vozů na CNG.

Postavte si plnicí stanici doma...
Podle způsobu plnění jsou používány stanice pro rychlé plnění - tam je doba čerpání srovnatelná s čerpáním kapalných pohonných hmot (3-5 minut), a stanice pro pomalé plnění, které plní CNG pomocí malého kompresoru přímo do nádrží ve vozidle, tj. bez tlakových zásobníků, což trvá 5 až 8 hodin. Tento typ je vhodný pro rodinné domky a menší firmy.
Právě nástup tzv. domácích plnicích stanic - oficiální mezinárodní název je VRA (Vehicle Refuelling Appliance - zařízení pro plnění vozidel přímo pomocí kompresoru) - by mohl zahájit další rozmach CNG: pro plyn by se už nemuselo jezdit k veřejné plnicí stanici, ale auto by se tankovalo přímo doma. Jde v podstatě o zařízení vybavená pomaloběžným kompresorem, umístěné např. v garáži, které se připojí na rozvod plynu podobně jako plynový sporák, či jiný spotřebič, a během několika hodin (zpravidla 5 - 6, v době, kdy vozidlo není v provozu - přes noc nebo v přestávkách jízdy) naplní nádrž zemním plynem stlačeným na 200 barů. Může být tankováno i několik vozidel současně. Tato zařízení jsou už v některých zemích běžně k dostání, u nás se na trhu objeví letos v létě. Jejich rozšíření brání zatím relativně vysoká cena (v současné době ca 115 tisíc Kč), jednak současné bezpečnostní (přesněji řečeno protipožární) předpisy.
V zahraničí již lze tato zařízení pořídit, někde je dokonce v rámci podpory ekologických paliv dotují plynárenské společnosti, které fungují i jako prodejci a distributoři domácích plniček, ovšem podmínkou je obvykle uzavřít několikaletou smlouvy na odběr plynu s příslušnou společností. V ČR představí domácí plničku jako novinku oficiálně na letošním červnovém Autosalonu v Brně firma Milox, zastupující v ČR největšího výrobce domácích plniček společnost FuelMaker. "Pokud je zařízení instalováno venku, nejsou žádné problémy, je ostatně konstruováno pro venkovní prostředí", konstatuje Miloň Bambásek z firmy Milox. Složitější je podle něj však (z právního, nikoli technického hlediska) instalace v objektu - např. v garáži. Evropská legislativa to povoluje, u nás však zatím chybějí potřebné prováděcí předpisy, a např. stavební povolení pro potřebný úsek plynové přípojky si musí zájemce vyřídit sám.

Bezpečnost především
Problematika bezpečnosti, kterou argumentují současné české předpisy, patří v souvislosti s CNG k často diskutovaným otázkám - ze zákazu parkování vozidel na CNG v podzemních garážích a uzavřených prostorách by se mohlo zdát, že jsou rizikovější než ostatní. Opak je pravdou: jejich pevnostěnné tlakové nádrže konstruované na provoz při vysokém tlaku jsou bezpečnější, než klasické benzínové či naftové tenkostěnné nádrže, a odolávají i nárazu při havárii, pro případ přerušení plynového potrubí jsou nádrže jištěny bezpečnostními ventily. Navíc provozovatel vozidla poháněného CNG musí pravidelně jezdit na bezpečnostní technické kontroly. Životnost nádrží je (pokud ji výrobce nestanovuje jinak) minimálně 15 let.
Na CNG se nevztahují přísná bezpečnostní pravidla jak na LPG (propan-butan) s nímž je někdy zaměňován, vzhledem k rozdílným charakteristikám obou plynů. Propan-butan je těžší, takže se v případě úniku může držet pod vozem a způsobit výbuch, zatímco CNG je lehčí než vzduch, takže se i v případě (hypotetického) úniku bez problémů rozptyluje do ovzduší v neškodné koncentraci. Pokud jsou garáže vybaveny detektory, vozy s CNG pohonem do nich mohou.
Nelze ovšem pominout ani méně příjemné stránky úsilí o levné ježdění na plyn. A těmi jsou potřebné investice a nutnost vyhovět řadě předpisů. Pokud nebudete pořizovat vůz vybavený pro provoz na CNG přímo od výrobce, je obvyklým řešením přestavba, která sice zvýší možnosti auta schopností jezdit na více druhů paliva, ale potřebné tlakové nádrže jsou obvykle umísťovány do zavazadlového prostoru, jehož užitný objem se tím výrazně redukuje. Úprava vozu také něco stojí: např. cena přestavby 1 vozu typu Škoda Fabia činí zhruba 50 - 60 tisíc Kč s DPH (včetně materiálu, práce a potřebném přihlášení vozidla na Dopravním inspektorátu). Oprávnění provádět přestavby vozidel vyhovující požadovaným předpisům má v ČR jen několik firem.