Značka: | Fiat |
Model: | Dobló |
Typ: | 1,2 MPi |
Bližší označení: | Panorama |
Karoserie: | MPV,VAN |
Obsah motoru: | 1242 |
Palivo: | benzín |
Rok výroby: | 2004 |
Typ řazení: | manuální |
Najeto km při koupi: | 0 |
Najeto km nyní: | 81000 |
Koupen jako: | nový |
Jak dlouho vůz využívám: | 6,5 roku |
Průměrná spotřeba: | 6,5 l/100km |
Poruchy: | zatím jen výměna lambda sondy, nový výfuk, kulisa řazení |
Předchozí vozidlo: | Škoda 125L |
Nové auto? Ani omylem, nakonec bylo vše jinak. Doma jsme usoudili, že než koupit auto na inzerát, tak raději půjdem do nového. Byl rok 2004, cena aut byla celkem vysoká, ale sledoval jsem veškeré akce a zajel jsem s rodinkou do Fiatu ukázat jim Punto. Syn uviděl Dobló a bylo rozhodnuto. Napadlo mne, že na to asi nebudeme mít finance, ale prodejce přišel se slevou cca 80.000,-Kč a nedostupné auto se stalo reálným. Šli jsme do toho!
A tak jsme si domů 'diblíka' přivezli. No, diblík je hezké slůvko, ale auto bylo velké, kufr neskutečný (750 litrů), oželeli jsme klimu a sklápění dělené zadní sedačky. Zpočátku jsem měl obavu, zda jsme neměli koupit něco menšího, a zda nebudu někdy litovat této volby. Upřímně - nelitoval jsem nikdy ani omylem. Někteří se mi smáli, že mám auto značky Fiat, že to je děs a uvidím sám, že pořád budu něco opravovat. Omyl. Spletli se. Dá se říct, že prvních 4,5 roku jsem do auta lil jen benzín a vodu do ostřikovačů, sem tam se spálila žárovka H7 v předním světle, ale nic víc.
Auto stálo pořád venku, v zimě, v létě a startovalo, i když bylo venku venku -27C (to je můj rekord). Sice se ozývaly divné zvuky, ale po zahřátí bylo vše OK. Parkování bylo skvělé, velké prosklené plochy byly parádní, výhled z auta taky, snad jen mohlo být výkonnější topení. Na situace, kdy sousedé jeli lyžovat a dávali na svá auta nosiče lyží, jsem reagoval s úsměvem. Do kufru jsem pohodlně dal naše troje lyže a za minutku jsem mohl vyrazit. A jízdní kolo? Žádný problém! Sundal jsem přední kolo a šup! - celá kostra se zadním kolem se v pohodě vešla do kufru. Chtělo to jen snad výkonnější motor a 6.rychlostní stupeň, jelikož převodovka byla kratší a motor točil víc otáček. Tzn., autíčko bylo ideální do kopců a do města, ale ne na dálnici. V pátém roce života přišly první investice - děravý výfuk (několikrát jsem jej zavařil), pak přišla raděj výměna celého potrubí (3600,-Kč), vychozená kulisa řazení v motoru (proč ji dělali z plastu?? - vrakoviště 1200,-Kč) a poslední závada, odešla lambda sonda za katalyzátorem (500,-Kč za zjištění závady + 1300,-Kč výměna sondy svépomocí). Po výměně sondy konečně kontrolka katalyzátoru zhasla a byl klid. Čekáte další závady? Nedočkáte se jich. Auto bylo vážně fajn, prodal jsem jej před pár týdny zpátky do Fiatu protiúčtem a vzal si nové (Fiat Linea 1,4 T Jet).
Závěrem chci říct, že mě mile překvapily brzdy - najel jsem poctivých 81 000 km a na voze byly pořád původní brzdové destičky, taktéž baterie byla původní, a to jsem parkoval venku - vynikající výdrž těchto dílů. Nikdy jsem si nepomyslel, že si koupíme fiat, ale nezklamal mne a Linea doufám vydrží přinejmenším stejně dlouho bez poruch jako dobló.
Klady | Zápory |
prostor | slabší motor |
výhled | chybí 6.kvalt |
obrovský kufr | |
ovladatelnost | |
minimum závad |
Spolehlivost | 2 |
Provozní náklady | 2 |
Cena náhradních dílů | 2 |
Dostupnost náhradních dílů | 1 |