Komu se zdá přístrojová deska nechutně modrá, barevná sedadla pouťově nevkusná a šedá kapota mezi oranžovou metalízou jako nenalakovaný náhradní díl, měl by na renault be bop raději zapomenout. Tohle auto po svém majiteli nechce, aby přemýšlel v barevných souvislostech bytových architektů nebo aby svůj vůz bral jako symbol společenského postavení. Je veselé, uvolněné, naprosto nenucené a svým způsobem neuvěřitelné. Renault k němu přišel relativně levně. Vzal svou malou dodávku Kangoo, ještě ji pokrátil, ubral zadní boční dveře a přidal sestavu střešních oken. S tou be bop působí trochu jako prototyp, na kterém automobilka zkouší, co všechno se dá na střechu namontovat: řidič i spolujezdec mají nad hlavou každý své malé okénko, které lze trochu pootevřít, za nimi je pak napevno zabudovaný skleněný obdélník přes celou šířku karosérie. Vrcholné číslo celého auta se však nachází až nad hlavami cestujících vzadu, kteří své okno mohou celé odsunout vpřed i s kusem karosérie. Pokud ještě za svými zády stáhnou okno třetích dveří, stane se z be bopu čistokrevný landaulet. Ale ani s důmyslnou střešní konstrukcí není be bop ještě u konce svých tvůrčích sil. Kouzla, která automobilka předvedla s vnitřním prostorem, jdou daleko za hranice představ o malých autech.
Jízda nad zadní nápravou
Ačkoliv tak na pohled nepůsobí, be bop je velmi krátké auto. Na Škodu Fabia mu schází nějakých 12?cm, zároveň je však o něco vyšší než širší. Se svými 184?cm přerůstá většinu populace a umožňuje tak nejen pohodlný přístup k předním sedadlům, ale i netradiční řešení, která by jinak nebyla uskutečnitelná. Tím zásadním je umístění sedadel druhé řady. Díky vysoké střeše nemusela automobilka brát ohledy na prostor nad hlavou a mohla je posunout až na vyvýšené místo nad zadní nápravou, aby tak šikovně přelstila omezené možnosti krátkého rozvoru. Tím, že dvojici zadních cestujících posadila částečně do míst, kde u jiných aut už začíná zavazadlový prostor, získala velmi mnoho místa pro nohy. A díky vysoké poloze sedadel i krásný výhled z oken pro malé pasažéry, kteří toho jinak ze své autosedačky ve většině aut mnoho nezahlédnou.
Samotná poloha zadních sedadel v blízkosti dveří vedoucích do zavazadlového prostoru přímo vybízí cestující, aby nastupovali právě tudy. Třetí dveře se otevírají do strany a nehrozí tak úder do hlavy, mezi dvojicí zadních sedadel je malá ulička. Přístup od předních dveří navíc není zcela bez komplikací. Přední sedadla lze lehce sklopit a posunout vpřed, opěradla se však už nevrátí do původní polohy a je třeba je znovu nastavit.
Motoru chybí šestka
Kompaktní rozměry předurčují be bop pro městskou jízdu. Právě tady je vysoký renault spokojený, dokáže se otočit takřka na místě a žádná mezera na parkování mu není dost krátká. Mimo město už tak dobrý není. Při rychlé jízdě si řidič nemůže stěžovat na podvozek, který vykazuje slušnou stabilitu, ani na brzdy, které mají velmi dobrý účinek. I při otevřené střeše lze zhruba do rychlosti 90 km/h cestovat bez toho, aby posádku obtěžoval nepříjemný průvan.
Problém be bopu je v pětistupňové převodovce s krátkými převody. Lifestylové auto není jistě totéž co užitkové kangoo, kde lze velmi krátký čtvrtý a pátý rychlostní stupeň zdůvodnit převážením těžkého nákladu. Benzinové jedna-šestce nevadí, že při devadesátikilometrové rychlosti točí 3000 otáček za minutu a na dálnici dokonce 4300. Jiného názoru jsou ale cestující, které obtěžuje svým hlukem. Zvláště delší jízda po rychlostních silnicích je nepříjemná a vůz tím přichází o doporučení pro cesty na zahraniční dovolenou.
Dlouhý šestý stupeň by jistě prospěl i spotřebě, která nepatří mezi nejsilnější stránky čtyřválce s výkonem 105 koní. Po městě si řekne o deset litrů benzinu, mimo město o dva litry méně. Během testu spotřeboval be bop v průměru 8,7 litru naturalu na každých sto kilometrů.
Be bop může být i decentní
Pokud be bop ztrácí pomyslné body za akustický jízdní komfort, rychle je nabírá za výbavu a cenu. Jen absence hlavových airbagů prozrazuje jeho užitkový původ, sériově dodávané ESP je naopak dobrou kompenzací. Ani s komfortní výbavou na tom není veselý renault vůbec špatně. Dálkové centrální zamykání je tu standardem stejně jako elektrická okna a sklopná zrcátka. Palubní počítač, manuální klimatizace a rádio s CD a MP3 přehrávačem ovládaným od volantu je také bez příplatku, stejně jako dvojice zadních sedadel, která lze posouvat, sklápět nebo nechat doma.
Za úvahu stojí dovybavení vozu barevnou obrazovkou s navigací, která pracuje velmi rychle a bez problémů, jen by si zasloužila aktualizaci mapových podkladů. Součástí "navigačního informačního systému" je i hands–free sada s připojením telefonu přes bluetooth a Renault za něj chce relativně přívětivých 20 000 korun. Tím lze částečně omluvit fakt, že navigace nemluví česky. Křiklavé barvy be bopu lze zmírnit volbou černé přístrojové desky či decentnějšími odstíny karosérie: Kromě testované oranžové barvy je k mání ještě černá, bílá a červená, vždy v kombinaci s šedou kapotou. Místo modrého čalounění sedadel lze mít červené. Povinná není ani benzinová šestnáctistovka, lze ji nahradit stejně výkonným dieselem 1,5, který je však o 55 000?Kč dražší. Základní cena be bopu s benzinovým motorem je 389 900?Kč, při platbě v hotovosti však automobilka nabízí slevu 50 tisíc.
Klady a zápory
+ Dobrá cena a výbava
+ Vnitřní prostor pro posádku
+ Variabilita interiéru
- Hlučný a žíznivý motor
- Jen pětistupňová převodovka
- Menší kufr