Opel Vivaro Combi 2.0 CDTi

Dnes přinášíme trochu netradičně test užitkového vozu Opel Vivaro, i když v jeho osobním provedení až pro osmici cestujících. Vivaro je jednovaječným sourozencem Renaultu Traffic a Nissanu Primastar. Jak se nám s touto na oko pohlednou dodávkou jezdilo?

Užitková vozidla dlouhou dobu nepatřila až na výjimky zaplechovaných civilních verzí u Opelu k prioritám. Prodeje právě v této kategorii však nenechávaly management chladným, a tak musela značka s bleskem ve znaku taktéž přispěchat s nějakou tou dodávkou. Opel však v této oblasti vždy upřednostnil spolupráci s konkurencí před vlastním vývojem, takže jsme se dočkali Opelu Movano (Renault Master), Opelu Arena a v neposlední řadě i Opelu Vivaro, který jak již bylo naťuknuto nachází své jádro u Renaultu Traffic.

Ten přichází nyní s mírnou modernizací především designu, avšak se změnami více či méně kosmetickými. Tato sympatická dodávka v úpravě pro převoz cestujících nalezne konkurenci nejen mezi stejně zaměřenými vozy jakými je Ford Transit či Fiat Ducato, ale řada souputníků se bude rekrutovat i z dynamické kategorie vozů MPV. Ostatně právě srovnání s konkurencí je zde mnohem náročnější než u osobních aut. Nejde zde pouze o motor, cenu a výbavu, ale zejména o srovnání sedadel, počet bočních dveří, rozvor a vůbec o možný počet přepravovaných osob.

My jsem k testu dostali Opel Vivaro Combi se silnější variantou motoru 2.0 TDCi ve střední výbavě ze tří nabízených. Šlo o verzi s kratším ze dvou možných rozvorů. Zde činí základní cena 754 900 Kč. Cena nejlevnější osobní verze Opelu Vivaro Combi v základní výbavě s dvoulitrovým benzinovým motorem činí 688 900 Kč, naopak nejdražší je Opel Vivaro Tour ve výbavě Cosmo s nejsilnějším z nabízených vznětových agregátů 2.5 v ceně 964 900 Kč. Oproti tomu Ford Transit 2.2 TDCi s odpovídající výbavou je nabízen za 798 000 Kč. Citroen Jumper Combi s motorem 2.2 HDI stojí 795 600 Kč, případně Hyundai H-1 Bus s lepší standardní výbavou lze pořídit za 789 900 Kč. Variant je spousta a nelze z nich vypustit ani konkurenční Renault Traffic, který je ve stejné výbavě pouze o 6 000 Kč dražší.

Vzhled a karoserie

Opel Vivaro vypadá na první pohled velmi přívětivě. Zaujme svým civilním charakterem a neotřelým designem, ve kterém se ztrácí fakt, že jde především o dodávku. Vivaro má elegantní styl a bez rozpaků ho řadím mezi nejhezčí dodávku současnosti. Faktem je, že například nový Ford Transit mu v téhle disciplíně hodně šlape na paty, ale faktem zůstává, že Vivaro se svým charakterem malinko přibližuje kategorii MPV a pokud se na něho budete chtít zaměřit, v provozu ho jistě nepřehlédnete. Velmi efektivně působí příď s chromovanou maskou chladiče a nezbytným logem automobilky. Velmi dobře vypadají čiré světlomety s integrovanými blikači umístěné poměrně vysoko. Mohutný nárazník je ve vyšší výbavě dodáván v barvě karoserie. Co zaujme při komplexním pohledu na Vivaro asi nejvíce je vyboulení střechy za hranou předního skla. Tento prvek vypadá velmi efektně, ale především nabízí dostatek místa uvnitř kabiny.

Při pohledu na profil vozu si všimneme kromě zmíněného vyboulení i výrazného prolisu v celé délce vozu, který navazuje na vytažené blatníky. Sympaticky působí i litá pětipaprsková kola a skla, která svými zkosenými tvary narušují konformitu běžných dodávkových vozů. Stejně jako působí příjemně Vivaro zepředu a z boku, povedlo se designérům efektně zpracovat i zadní partie. Zde bych jen upozornil na plastové okraje, ve kterých jsou usazeny svislé lampy. Přimlouval bych se za zbarvení v provedení vozu. Dobře vypadá i dvojice oken prakticky vybavená svými stěrači. Za povšimnutí stojí umístění kliky na levých dveřích, což nutí k netradičnímu ovládání levou rukou. Ostatní manipulace se dveřmi je však naprosto v pořádku a k dobrému nakládání či vykládání poslouží i nízká nákladová hrana.

+ nadprůměrný design
+ kompaktní rozměry, takže lze s dodávkou dobře parkovat nebo ji umístit do běžné garáže
- klika zadních dveří situovaná nezvykle nalevo

Interiér

Z pozice zaměření a konstrukce vozu je logická jeho vyšší pozice, avšak nástup do kabiny vozu je zcela bez komplikací. Sedadlo řidiče je stavitelné všemi směry, i výškově a nabízí dostatek pohodlí. Kdo je zvyklý pouze na tradiční osobní vozy, toho jistě zaujme vyšší pozice, která nabízí výborný přehled v dopravě. Z tohoto vyplývá i jiná pozice řidiče za volantem a úhel nohy na plynový pedál. Na tento přestup si však velmi rychle zvyknete a díky stavitelnému volantu i variabilitě nastavení sedadla si každý jistě najde tu svoji pohodlnou pozici. Uspořádaní vpředu je jako v klasickém osobním autě, tedy dvojice sedadel. Nenalezneme zde tedy obligátní dvousedadlo vedle „křesla“ řidiče, které bývá u dodávek často využíváno. Kabina Vivara působí velice dobrým a příjemným dojmem, i když v porovnání s dnešními sedany logicky mírně spartánsky.

Zajímavě vyřešená je palubní deska, která je celá přetažená jedním dlouhým krytem. Toto praktické řešení nabízí široký odkládací prostor a vypadá vcelku efektně. Řidič má k dispozici menší, kůží obšitý tříramenný volant s tlustším věncem a logem automobilky, který je maximálně příjemný a práce s nim je stejně příjemná jako s krátkou řadicí pákou integrovanou do palubní desky. Trochu hůře je na tom ruční brzda, jejíž táhlo je až příliš nízko a musel jsem se pro něj stále natahovat. Komfortu vycházejí vstříc i loketní opěrky, které disponují dostatečnou šíří. Vyšší pozice nabízí výtečný výhled z vozu, který ještě umocňují dvojitá velká zpětná zrcátka, která naprosto eliminují mrtvý bod, takže se vám zde nikdo neskryje. Na poměry kategorie nabízí Vivaro díky proskleným zadním dveřím i luxusní výhled vzad.

Přístrojová deska nabízí řidiči dvojici kruhových ukazatelů. Tradičně jimi je ukazatel rychlosti a ukazatel otáček, mezi kterými je displej palubního počítače ukazující nejen zásoby paliva a teplotu motoru, avšak i nutný ukazatel odjetých kilometrů, průměrnou i aktuální spotřebu, dojezd, průměrnou rychlost a spotřebu paliva od posledního vynulování s patřičným počtem ujetých kilometrů. Drobnější výtky jsem měl k instalovanému opelovskému rádiu, které nejenže se do interiéru příliš nehodilo, ale zejména jeho ovládání nesnese přísnější měřítka. K tomuto faktu se přidalo i necitlivé ovládání hlasitosti, která se navíc po nastartování vždy vrátila na svoji hladinu. V interiéru nalezneme relativně málo odkládacích prostor, což ještě omezí podprůměrný objem přihrádky u kolen spolujezdce.

Na druhou stranu nabízí interiér Vivara nadprůměrný prostor pro každého z cestujících, ať již na předních či některém ze zadních sedadel. Pro nastupování na zadní sedadla jsou zde boční posuvné dveře. V první řadě sedadel za řidičem naleznou cestující přehršel prostoru. Pohodlí je však pouze na průměrné úrovni a k dobru nutno připočíst vybavení tříbodovými pásy na každém sedadle. Stejná situace panuje i v druhé řadě. I zde je dostatek prostoru, avšak v oblasti kolen je ho zde přeci jen méně než v řadě první. Přesto není problém zde usadit i urostlejší cestující. Cesta na zadní pozice vede přes odklopené sedadlo první řady a je naprosto bezproblémová. I při plném obsazení vozu je za sedadly k dispozici dostatečný prostor pro naložení zavazadel.

+ přehledný, funkční a prostorný
+ dobrý výhled a výborná zpětná zrcátka
- špatné ovládání radia
- málo odkládacích prostor

Motor

Jak již jsem zmínil výše, testovaný model měl pod kapotou jeden z trojice dieselových agregátů. Motor 2.0 CDTi s nejmodernější technologií vysokotlakého vstřikování Common rail v silnější výkonové verzi s výkonem 84 kW (114 koní), kterého dosahuje při 3500 ot./min. Maximální točivý moment je 290 Nm při 1600 ot./min. Mateřský agregát Renaultu je vybaven šestistupňovou manuální převodovkou, která se v průběhu testu maximálně osvědčila. Motor je velice dobře utlumen a postrádá tolik nepříjemné vibrace. Dokonce i jeho studený chod neznamená tolik nepříjemné dieselové projevy, takže jediné na co by mohlo rozptylovat vaši pozornost je hvízdání turba, které ale bude většině uživatelů spíše lahodit.

Výrobce se ve svých manuálech pyšní výjimečnou hospodárností paliva a nutno mu dát za pravdu. Uváděné hodnoty 9,8-10,2 l/100 km ve městě, 7-7,4 l mimo město a 7,9-8,4 l/100 km v průměru se totiž povedlo udržet i nám. Pochopitelně mám na mysli horní hranice, ale i tak považuji tento výsledek u téměř dvoutunové dodávky za velmi sympatický. Nutno dodat, že test probíhal především s nezatíženým vozem. Pokud bych měl hledat nějaká negativa, musím zmínit relativně malý rozsah využitelných otáček. Přísun kroutícího momentu je plynulý s výraznějším zátahem kolem 1800 ot./min, avšak kolem hranice 3,5 tis. ot./min již motor výrazně polevuje. Jak již jsem naťukl dříve, velmi se osvědčila šestistupňová převodovka, kdy právě šestý převodový stupeň výrazně snižuje spotřebu již při rychlosti nad 100 km/h.

+ dobré dynamické vlastnosti
+ tichý utlumený motor
- malý rozsah využitelných otáček

Jízdní vlastnosti

Jízdní vlastnosti Opelu Vivaro by mohly leckoho mile překvapit. Člověk, který by k němu přistoupil s předsudky jako k užitkovému vozu bez předchozích zkušeností s moderními dodávkami, musel by smeknout stejně jako já. A tím nechci říci, že jsem s užitkovým vozidlem jel poprvé, spíše naopak. Opel Vivaro udržuje vysoký standard a řídí se jako běžný osobní automobil. Řízení je přesné a rychlé, řazení precizní. O dobrém projevu motoru již řeč byla. Vivaro disponuje poměrně měkkým odpružením a asi nikoho nepřekvapím, když zmíním výraznější náklony při svižnějším průjezdu zatáčkami. Na druhou stranu nabízí podvozek nečekanou stabilitu, a to i jeho zadní partie při zcela nezatížené zádi.

Pouze při razantnějším brzdění a odlehčení zadní části si lze povšimnout náznaku nervozity, avšak to není situace, do které se bude Vivaro dostávat, natož na kterou by mělo být stavěné. Nejpřísnější měřítka snesou brzdy standardně doplněné o ABS. Ty disponují čtveřicí kotoučů, přičemž přední nabízí i vnitřní chlazení. Výsledkem je precizní dávkování a příkladná síla, což vede ke krátkým brzdným drahám, které proklamuje výrobce. Nemám důvod mu nevěřit.

Celkové hodnocení

Opel Vivaro Kombi je pohodlný mikrobus pro 8 pasažérů, kteří naleznou uvnitř vozu dostatečné pohodlí i pro delší cesty. Opel Vivaro Kombi je i velmi sympatická dodávka s dávkou elegance a v dané kategorii nadprůměrným designem, u které se můžeme spolehnout na velké praktické využití spojené s bezproblémovým ovládáním, které by šlo bez okolků přirovnat k ovládání osobního automobilu. Ve spojení s hospodárným dieselovým motorem nabídne nízkou spotřebu i dostatečné dynamické vlastnosti a za nabídka v hodnotě tři čtvrtě milionu zní hodně lákavě.