S italskými auty je to stejné jako s ženami. Jednou se do nich zamilujete a už nemůžete jinak. A to i přes nejeden problém v podobě nefungující techniky (v případě aut). S italskými auty je to stejné jako s dobrým zrajícím vínem. Čím starší, tím lepší. Vzpomínat na velikány průkopnického designu teď nebudu, na to nemáme prostor. O to větším přínosem je vstup Lancie na český trh. V šedi malých vozítek se bude snažit stojaté vody rozvířit stylový model Ypsilon, který se v zahraničí prodává nejeden rok. Novinku na českém trhu jsme podrobili týdennímu redakčnímu testu a hledali důvody pro pořízení tohoto vozítka.
Karoserie - jižní kráska
O italském designu toho bylo napsáno hodně. Každopádně má své příznivce a odpůrce. Karoserie nového Ypsilonu je atraktivní, líbivá a hlavně stylová. Dominantou přídě je rozměrná maska s logem a světlomety. Pohled z boku nejlépe vystihuje miniaturní rozměry tohoto městského vozítka (délka 3810 mm). Prolis v boku karoserie dodává vozu zajímavý šmrnc. Záď je téměř kolmá a patří na celém vozu k nejodvážnějším. Koncová světla designéři posadili do zadních částí blatníků mezi kterými se ukrývá víko třetích "dvířek". Ypsilonka je prostě šarmantní automobil vhodný k exhibičním projížďkám po městských bulvárech. Kdo hledá invidualitu a má rád italské vozy, nebude zaručeně zklamán.
(-) malá zpětná zrcátka
Interiér: chybičky se najdou
Hned při prvním seznámení s vozem je nutné si dát pozor na robustní a příliš těžké dveře. Ty sice mají slušnou aretaci, ale rády se otevírají úplně dokořán. To samé platí i o jejich zavírání, které vyžaduje naopak větší sílu a nebát se s nimi doslova "bouchnout". Toto chování bych u vozu pro "křehké" ženy skutečně nečekal. No nic, jdeme dál. Usedám do nevelkých sedadel, které neposkytnou žádné boční vedení. Sedáky jsou krátké a najít správnou pozici je docela potíž. Sklon opěradla se nastavuje ozubeným kolečkem netradičně umístněném u sedadla řidiče na pravé straně. Výškové nastavení sedadla se provádí pákou umístěnou nalevo. Ta však nevyniká rychlým chodem a pro případnou ideální pozici se docela "napumpujete". Podélný posuv se naštěstí ovládá klasicky. Volant je výškově i podélně stavitelný, avšak ideální polohu jsem za celou dobu testu nenašel. Při cestování na delší vzdálenosti mě bolely ruce a nutnost vzpřímenější polohy vedla k častému "ošívání se". Abych stále jen nekritizoval, Ypsilonka je určena hlavně do města. A tam svou funkci plní skvěle. Krátké popojíždky neznamenají žádný problém.
Palubní deska vyniká zajímavým tvarováním. Kaplička s přístroji našla své místo uprostřed, pod ní se na středové konzole nachází audiosystém a otočné ovladače klimatizace. Ovládání audia je intuitivní, přesto si neodpustím poznámku ke kruhovému ovladači hlasitosti. Ten je sice pogumován, ale není příliš vystouplý a tak manipulace s ním není příjemná. Doporučuji si tedy připlatit několik tisícovek za ovládání na volantu. Spolu s tím získáte i kožený volant. Řadící páka zakončuje vystouplou středovou konzolu a práce s ní je příjemná. Před spolujezdcem se nachází nevelká úložná schránka. Další prostor pro drobnosti skrývají prohlubně na samotné palubní desce (které neodporučuji vzhledem k bezpečnosti používat). Kapsy ve dveřích toho moc nepojmou, výtku směřuji i k nevýrazným držákům PET lahví ve středovém tunelu. Ty láhev díky příliš mělké prohlubni nedokáží podržet (pro představu užitečnosti jsem tento držák používal pro krytku objektivu).
Přístup na zadní sedadla je díky vysoké stavbě karoserie nadprůměrně dobrý. Zklamání však přijde záhy. Za průměrně vrostlého řidiče se vejde při uskromnění nanejvýš mírně podprůměrný cestující. Na delší vzdálenosti slouží zadní sedadla spíše pro menší děti. Interiér je navíc koncipován v testovaném voze jako čtyřmístný. Zavazadlový prostor pojme 219 až 290 litrů nákladu. Zadní sedadla nelze úplně sklopit a tak o rovné podlaze si můžete nechat jen zdát. Navíc pro sklopení je nutné vyjmout opěrky hlav. Přístup do zavazadelníku komplikuje schod tvořený nárazníkem. Pochvalu zaslouží vysoko vyklápějící se zadní dveře.
(+) netradiční design
(+) použité příjemné látkové materiály
(+) dobrý výhled vzad
(-) řešení zavazadlového prostoru
(-) sedadla
(-) ovládání některých prvků
(-) špatný výhled směrem šikmo vpřed
(-) pedály blízko sebe
(-) absence ukazatele teploty motoru
Motor: jednoduchý a účelný
Zážehový čtyřválec o objemu 1242 cmm3 produkuje slibných 60 koní dostupných při 5000 otáčkách a maximální točivý moment 102 Nm při 2500 ot./min. Agregát s dvouventilovým rozvodem je pro 945 kilogramů těžký (ehm lehký) vůz dostačují pro městský i příměstský provoz. V něm vyniká živostí do šedesáti-kilometrové rychlosti. Zrychlení z nuly na sto výrobce udává 16,8 sekundy, v reálu jsem se dostal na stovku o dvě sekundy rychleji. Poté již pohonná jednotka ztrácí na síle a dosažení 153 km/h je dlouhodobou záležitostí. Jedna-dvojka umí být celkem úsporná. Více se dočtete již uveřejněném testu spotřeby.
Motor: | 1,2 8V | 1,4 8V | 1,4 16V | 1,3 JTD Multijet | 1,3 JTD Multijet |
zdvihový objem (cmm3) | 1242 | 1368 | 1368 | 1248 | 1248 |
max. výkon (kW/ot.) | 44 / 5000 | 56 / 6000 | 70 / 5800 | 55 / 4000 | 66 / 4000 |
max. toč. moment (Nm/ot.) | 102 / 2500 | 113 / 3750 | 128 / 4500 | 190 / 1750 | 200 / 1750 |
max. rychlost (km/h) | 153 | 167 | 175 | 167 | 175 |
zrychlení 0-100 (s) | 16,8 | 13,5 | 10,9 | 14,5 | 11,0 |
spotřeba (l/100 km) | 7,7/5,0/6,0 | 7,2/4,6/5,5 | 8,5/5,4/6,6 | 5,4/3,9/4,5 | 5,4/3,9/4,5 |
Jízdní vlastnosti: ideál do města
Určení vozu do města se nezapře. Tam se Ypsilonka cítí naprosto skvěle. Rychlé svižné rozjezdy na padesátku zvládá hravě a díky své drobnosti a lehkosti ujede i mnohem silnějším vozům. Motor se rád vytáčí, a tak není nouze o slušnou akceleraci. Poměrně měkké naladění podvozku zaručuje příjemné cestování i po městské dlažbě a rozbitých komunikacích. Po výjezdu z města natčení z vozu neopadá. Na silnicích druhé a třetí třídy se cítí dobře. Do přibližně osmdesátky poskytuje dvanáctistovka adekvátní výkon. Pokud budete dodržovat rychlostní limity, můžete počítat s velmi příznivou spotřebou mimo aglomeraci na hranici pěti litrů. Zatáčky Ypsilonka projíždí s výrazným náklonem, přesto se zvolené stopy snaží urputně držet. Horší situace nastává na nerovném povrchu. Ten dokáže vůz pořádně znervóznit a projíždění takových míst si vyžaduje zpomalit. Nejhorší situace nastává na dálnici. Na ideálním povrchu jede velmi klidně do dálničního limitu. České dálnice mají k ideálu daleko a horší povrch dává Ypsilonce pěkně zabrat. Krátký rozvor stojí za neklidným chováním dříve než dosáhnete maximální povolené rychlosti. O náchylnosti na boční vítr se nebudu ani zmiňovat, ta je vzhledem k hmotnosti, měkčímu nastavení podvozku, výšce a šířce vozu logická.
Pod kabátem Ypsilonky nenajdete nejmodernější techniku. Ta totiž pochází z minulé generace Punta. Řazení pětistupňové převodky je velmi lehké, bohužel bez výrazněji vymezených drah. Řízení není nejhorší, poskytuje dostatek informací o dění pod předními koly a brzdy s jednoduchými kotouči stačí výkonu motoru. Totéž platí o obutých pneumatikách o rozměru 185/65 R14.
(-) řazení
Závěr: srdcovka plným coulem
Ypsilonka je zajímavý automobil do města. Prostě stylovka. Užitnou hodnotu u ní neočekávejte. To samé platí o sportovních zážitcích. Ty nedovede poskytnout tuplem. Pokud po nich toužíte, sáhněte hlouběji do kapsy a připlaťte si za Mini. To je po všech stránkách lepší. Italská auta se nekupují jen tak, kupují se srdcem. A právě zbraň v podobě netradičního designu může stát za koupí této italské srdcovky. Navíc s cenovkou 295.000 Kč za základní model nebude v Česku příliš rozšířeným vozem, čímž se zaručuje jistá exkluzivita. Lancia Ypsilon je ideálním druhým vozem do rodiny. Pro manželku nebo přítelkyni bude takovým malým šperkem.