Ford Mondeo - s přeplňováním a dvouspojkovou převodovkou

Třetí generace dnes testovaného Mondea přišla na trh v polovině roku 2007. My jsme se s předchozí druhou generací tento rok rozloučili redakčním testem verze kombi s dieselovým dvoulitrem TDCi. Hned měsíc na to jsme otestovali nástupce opět v provedení kombi s dieselem TDCi o výkonu 103 kW. Rok na to se v redakční garáži objevuje kombi poháněné zážehovým čtyřválcem o objemu 2,3 litru, který byl ve spojení s automatem celkem nehospodárným vozem. Letošní srpen přinesl test kolegy Borského Mondea s motorem 2.2 TDCi. A dnes se podíváme na modernizované Mondeo, které dostalo pod kapotu novou techniku v podobě přeplňované zážehové pohonné jednotky a novou dvouspojkovou převodovku. Bohužel se jedná ještě o model před faceliftem se kterým se Mondeo aktuálně prodává. Proto si v každé kapitole dnešního testu řekneme pár informací o prodělaném faceliftu.

Karoserie: jemné retuše
Po třech letech na trhu je u automobilů nejvyšší čas sáhnout po skalpelu a vzhled omladit. Letošní rok je u Fordu ve znamení evoluce kinetického stylingu - omlazením si prošel model Galaxy i S-Max a hned poté stěžejní zástupce ve střední třídě - model Mondeo. Na první pohled si změn všimnou jen majitelé předfaceliftované verze (na fotografiích). Omlazená příď dostala nový nárazník s lichoběžníkovým otvorem ve spodní části. Nová je maska a také kapota, která zohledňuje vyšší nároky na bezpečnost chodců (je více klenutá). Směrovky se z blatníku přesunuly na vnější zpětná zrcátka a blatníky dostaly falešné ventilační mřížky. Na zadní části nalezneme nová koncová světla s diodovou technikou. Mondeo se i nadále nabízí ve třech karosářských verzích (sedan, liftback a kombi). Zajímavostí je víčko nádrže, které nedovolí natankovat jiné palivo, než je pro daný vůz určené.

Interiér: facelift vylepšuje kabinu
Nalazení polohy za volantem je otázkou chvilinky. Startování probíhám tlačítkem. Popisovat námi testovaný model před faceliftem nemá velkou cenu a rovnou se podíváme, co můžete od modernizace očekávat. Změnou prošel středový panel, který dostal nový audio-navigační zařízení. Na pohled i dotek se majitelé modernizované verze mohou těšit z kvalitnějších materiálů. Změnám neušel ani přístrojový štít, který dostal novou grafiku. Stále je však potřeba si zvykat na relativně složité menu palubního informačního systému, který se ovládá kolébkovým ovladačem na rameni volantu. Věnec volantu je relativně tenký. Alespoň ve vyšších verzích bych uvítal silnější věnec a menší průměr volantu.

Zavazadelník nabízí dostatečný objem, který můžete zvětšit sklopením zadních sedadel. Nejdříve je nutné vyklopit sedátky a poté teprve sklopit opěradla zadních sedadel čímž vykouzlíme rovnou ložnou plochu. Prostoru je na všech sedadlech dost. Dokonce i námi testované verze liftback nabízí přes snižující se střechu dostatek místa v oblasti hlavy, přestože například kombi nabízí o několik centimetrů více místa. Horší výhled směrem vzad kompenzují parkovací senzory, které jsou však pro všechny stupně výbav jen za příplatek.

(+) prostornost
(+) ergonomie
(+) zavazadelník
(-) ovládání palubního systému

Motor: tichošlápek
Dvoulitrový celohliníkový čtyřválec EcoBoost SCTi se objevil pod kapotou Mondea poprvé až letos po vyřazení pětiválce o objemu 2,5 litru (ten pocházel od automobilky Volvo). Ford díky plnění emisních norem přistoupil k tolik populárním downsizovaným motorům (stejně jako to udělal Volkswagen s motory TSI). Musíme si tak zvykat, že charismatické atmosférické motory pomalu mizí. Ford přeplňované benzínové motory pojmenoval EcoBoost. Námi testovaná novinka je bohužel dostupná pouze v kombinaci se šestistupňovou automatickou převodovkou Powershift, která není špatnou volbou, ale možnost manuálního "šestikvaltu" by rozhodně neuškodila. Powershift řadí vcelku hladce a ve většině případů i ve správný okamžik. Bohužel s ní Mondeo nedosahuje očekávané dynamiky. Stovka za nějakých 8-9 sekund není vzhledem k výkonu žádným ternem. Při plné akceleraci nelze motor pro svižný rozjezd vytočit. Převodovka vyvinutá ve spolupráci Fordu s Getragem navíc posádku velmi často zlobí drobným cuknutím při rozjezdu a občas zaváhá při řazení za jízdy. Spotřebě paliva jsme se věnovali v samostatném testu.

(+) tichý a pružný
(-) spotřeba
(-) není návykový
(-) prodleva turbodmychadla

Jízdní vlastnosti: etalon střední třídy
Testované Mondeo 2.0 SCTI navíc disponovalo příplatkovým aktivním podvozkem (IVDC) u kterého můžete volit jeden ze třech režimů (comfort, normal nebo sport) pomocí tlačítek v dolní části středového panelu. Režim "comfort" je vhodný na ježdění po městě a silnicích nižšího řádu s nekvalitním povrchem. Sportovní režim se hodí jen tehdy, když se pohybujete po kvalitní silnici, jinak vás bude tlučení od podvozku brzy štvát. My většinu času využívali režim "normal", který je mixem obou předchozích. Mondeo má skvělé řízení a schopné brzdy. Schopnosti podvozku jsme vyzdvihovali ve všech dosud publikovaných redakčních testech a dnes tomu nebude jinak. Mondeo stále patří (i s novým lehčím motorem) k nejlepším v segmentu.

(+) řízení /hydraulický posilovač/
(+) brzdy
(+) schopnosti podvozku

Závěr: stále špičková předokolka
Mondeo je stále tím dobrým Mondeem, kterým bylo před příchodem nového motoru a převodovky. Bohužel v mých očích trochu ztratilo na přitažlivosti, která spočívala především v charizma pětiválcového agregátu. Mondeo sice papírově plní požadované emisní normy a má nižší normovanou spotřebu, v praxi je však situace jiná. Přestože je úspornější než již zmiňovaný pětiválec nebo čtyřválcová dva-trojka, stále musíte počítat s průměrnou spotřebou mezi 8-11 litry v závislosti na jízdním tempu. Ve všech ostatních ohledech patří Mondeo na špičku zábavných aut střední třídy a na příchod nového Passatu se připravilo více než dobře. Za námi testované pětidveřové Mondeo 2.0 SCTi ve výbavě Titanium S zaplatíte 851.900 Kč (+30.000 Kč za IVDC, +39.990 Kč za paket Businnes Easy a další příplatky, které zvedají cenu na 985.490 Kč). Nový čtyřválec 2.0 SCTi lze pořídit ve výbavě Enterprise díky akci za 679.990 Kč.