Mitsubishi Outlander - jaká je druhá generace jako ojetina?

Outlander pochází z trojčat, přičemž jeho interiér působí nejméně luxusněji a je nejméně vybavený. To však nic nemění na faktu, že i přes sebevědomou cenovku se dobře prodával a na trhu ojetin je žádanější než sourozenci z Francie. Co je zač?
Ve srovnání se sesterskými modely Citroen C-crosser a Peugeot 4007 byly prodeje outlanderu v Česku zhruba dvojnásobné. Proto na tento model v bazarech můžeme narazit daleko častěji. Ceny outlanderů druhé generace začínají pod hranicí čtvrt milionu korun, což je kupodivu o něco méně než v případě francouzské dvojice, která však většinou bývá luxusněji vybavena. Všechny tři modely dokázaly nabídnout nouzovou třetí řadu sedadel, což ovšem neplatí pro verze N1. Na rozdíl od předchůdce není druhá generace outlanderu ryze japonským vozem. Pro Evropu se totiž vyráběl v Nizozemsku a pod kapotu se mu dostaly dva diesely z evropské produkce, o těch však až později.

Motorizace:Zážehové čtyřválce:2.0 MIVEC/108 kW 2.4 MIVEC/125 kW

Vznětové přeplňované čtyřválce:2.0 DI-D/103 kW (VW)2.2 Di-D/115 kW (PSA)2.2 DI-D MIVEC/130 kW (Mitsubishi)

Stručná historie
2005 – příchod druhé generace (Japonsko a USA pod názvem Mitsubishi Airtrek)
2006 – do Evropy se outlander dostává až koncem roku
2007 – zahájen oficiální prodej v České republice, v druhé polovině roku možnost kombinovat benzínový motor s bezestupňovým automatem, diesel od Volkswagenu nahrazuje diesel od koncernu PSA
2008 - výroba přesunuta z Japonska do Nizozemí
2009 - omlazení, diesel od koncernu PSA nově jen s dvouspojkovým automatem TC-SST, nový benzínový dvoulitr MIVEC pro pohon předních kol
2010 - nový diesel 2.2 DI-D MIVEC s výkonem 130 kW z vlastní produkce
2012 - konec výroby a představení třetí generace

Zájemci o Mitsubishi Outlander se musí smířit pouze s výškově seřiditelným volantem, jednozónovou klimatizací, tvrdými plasty v interiéru nebo nižší světlostí v případě dieselů. Na straně druhé outlander nabídne pětičlenné posádce dostatek prostoru, solidní výbavu, slušný cestovní komfort a v pětimístné verzi obrovský zavazadelník (pětice pasažérů má k dispozici využitelný objem 774-882 litrů).

Otočným ovladačem mezi předními sedadly lze volit režimy pohonu (2WD, 4WD, 4WD Lock). Outlander druhé generace je vybaven mezinápravovou elektromagneticky ovládanou spojkou, která reaguje nikoli na prokluz předních kol, ale na míru stlačení plynového pedálu, na základě čehož přerozděluje až 50 % točivého momentu na zadní nápravu. V režimu 4WD pak pracuje plně automaticky. Funkce 4WD Lock zvýší svornost spojky a zabrání prokluzu předních kol. Zde je však myšleno na to, že použitá spojka není zesílená a tento režim lze používat jen výjimečně (jinak by se mohla spojka spálit).

Není diesel jako diesel
Pod kapotou outlanderu se vystřídalo hned několik vznětových motorů, jelikož Mitsubishi dlouhou dobu nemělo vlastní vhodný diesel. Nejvíce problémový je outlander ve spojení s německými dvoulitrovými diesely (TDI-PD), které však nejsou úplně nejhorší volbou. Objevují se problémy s turbodmychadly propouštějícími olej nebo vyviklanými vstřikovači v hlavách válců. Velmi často je možné narazit na karbonem zapečené vířivé klapky. Naštěstí odstranění problémů vás finančně nepoloží (např. s vysokotlakými hlavami si poradí téměř každý servis). Obrovskou výhodou těchto dieselů koupených v Česku je absence filtru pevných částic a finančně únosný celkový servis.



V září roku 2007 Mitsubishi vytěžilo další diesel ze spolupráce s koncernem PSA Peugeot Citroën. Od svých sourozenců si outlander přebral výkonnější čtyřválcovou pohonnou jednotku o zdvihovém objemu 2,2 litru a výkonu 115 kW. Dva-dvojka je o něco spolehlivější než dvoulitr od koncernu Volkswagen, avšak servisními náklady na pravidelnou údržbu je daleko náročnější. Oproti německému dieselu je potřeba o 1,5 litru více motorového oleje, stejně tak se prodraží samotný olejový filtr. Ten přijde téměř na dva tisíce korun a mění se dříve než po 60 000 km. Častější výměnu filtru není radno podcenit, filtr je totiž vyhřívaný pouze zpětným vedením přepadu (nikoli elektricky jako u konkurentů). Proto daleko dříve dochází k jeho ucpání krystaly parafínu, které se tvoří nejen za mrazivého počasí. Pokud venku přituhne, potíže vás neminou. Stačí ujet pár kilometrů a může dojít k ucpání filtru. České zastoupení Mitsubishi problémy s ucpaným filtrem řešilo dodatečnou montáží vyhřívaného tělesa od firmy Stanadyne, které přišlo na rozumných 1.500 Kč.

Diesel 2.2 DI-D/115 kW je oproti vznětovému dvoulitru sice tišší, ale jeho servis je náročnější a podstatně dražší (po ujetí 120 000 km je potřeba doplnit aditiva Eolys za téměř 7.000 Kč a po 180 000 km vás čeká výměna filtru za 25.000 Kč, jelikož se zanáší popílkem z Eolysu).

Rok 2010 přináší pod kapotu outlandera další vznětový agregát. Tentokrát se jednalo o hliníkový čtyřválec se zdvihovým objemem 2,2 litru a výkonem 130 kW, který nesl obchodní označení 2.2 DI-D MIVEC. Japonská automobilka si ničila pověst problémovými převzatými diesely, a tak se vydala vlastní cestou (stejně jako např. Honda) a vyvinula si vlastní vznětový čtyřválec. Nový motor se pojil výhradně s manuální převodovkou, kdežto příznivci automatických převodovek si museli vystačit s již popsaným dieselem od koncernu PSA. Diesel 2.2 DI-D dostal proměnné časování ventilů a rekordně nízkou kompresi 14,9:1. Produkovaný výkon 130 kW a točivý moment 425 Nm je plně dostatečný. Prodleva turbodmychadla je vteřinová a během chvilky je turbodmychadlo roztočené a outlander příkladně zrychluje. V nízkém a prostředním pásmu otáček je dynamika více než ukázková. Na volnoběh se diesel převaluje dokonce pod hranicí 700 ot/min, přičemž otáčkové maximum začíná až na 4 200 ot/min. Samotný motor vyniká klidným chodem, po zahřátí o něm při dálniční stotřicítce vůbec nevíte. Díky nízké kompresi se však více projevuje při studeném startu, kdy doslova řehtá. Navíc spotřeba paliva je rozumná. Běžně s ním lze jezdit za 6,5-7 l/100 km. Ani ostřejší jízda neznamená vír v nádrži, outlander si vystačí maximálně s deseti litry. Výtečné je rovněž spojení s manuální převodovkou, které je téměř dokonalé. Zatím nejsou známy případy, kdy by tento diesel z vás začal tahat peníze. Odpadá dokonce i výměna rozvodového řemene, jelikož má rozvody poháněné řetězem. Filtr pevných částic byl přítomen, avšak na rozdíl od dieselu PSA se obejde bez přídavných aditiv.

Někdo to rád benzín
Komu nafta nevoní, mohl od zahájení výroby sáhnout po benzínovém čtyřválci o objemu 2,4 litru, který i po přechodu na hliníkový blok funguje bez problémů a vyžaduje pouze pravidelnou výměnu motorového oleje po 20 000 km. Pro 2,4 MIVEC hovoří fakt, že outlander s ním dosahuje nejvyšší světlosti 210 mm (oproti 176 mm u dieselů). Navíc po stránce spolehlivosti se jedná o vzorného jedince. Zážehový čtyřválec je ze všech motorů pod kapotou outlanderu nejspolehlivější, bohužel na něj z důvodu vyšší spotřeby paliva narazíte jen zřídka. Doporučujeme sáhnout po verzi spojené s manuální převodovkou, přestože v outlanderu bezestupňové variátorové převodovky zatím fungují bez větších problémů (což nemusí platit o vozech s vyšším kilometrovým nájezdem).

Jak jezdí?
Podvozek outlanderu byl při modernizaci vylepšen, přesto nemůžeme mluvit o zázraku. Jízda stotřicítkou je velmi příjemná. Hluk od motoru téměř žádný, řazení skvělé a komfort odpovídající. Pojedete-li o něco ostřeji, stabilita vozu je pryč a ve srovnání s nejnovějšími SUVéčky pouze podprůměrná. Outlander se dost houpe a na pokyny volantu reaguje výrazným náklonem. Stačí rychleji najet do zatáčky a budete v lepším případě přibržděni stabilizačním systémem. Vypnete-li stabilizaci M-ASTC, vůz se velmi brzy začne sunout ze zatáčky po tečně ven. Pokud se vám podaří nalézt ztracenou přilnavost předních kol, počítejte s tím, že i zadní kola se ráda pouštějí do asfaltu. Přestože se podvozek chová houbovitě, o větších nerovnostech informuje pomocí ran do karoserie, což není zrovna příjemné. Po stránce odolnosti patří podvozek outlanderu k těm odolnějším. Vůle v čepu spojovací tyče řízení se objevují po 100 000 km. Nemusíte však zoufat, čep pořídíte klidně za 600 Kč.

Závěr:
Ojeté Mitsubishi Outlander dokáže oslovit široké spektrum zákazníků. Po sedmimístné verzi sáhnou početnější rodiny s menšími dětmi, pětimístná varianta dokáže převézt pět dospělých a obrovské množství zavazadel. Outlander díky pohonu všech kol 4WD a solidní přepravní kapacitě ocení i drobní živnostníci v horských oblastech.

Plusy
• prostornost, dostatečně dimenzována sedadla
• pěti nebo sedmimístné provedení
• jednoduché ovládání
• inteligentní pohon všech kol s možností deaktivace
• přesné řazení u manuální převodovky
• skvělá benzínová 2.4 MIVEC
• výtečný diesel 2.2 DI-D MIVEC vlastní konstrukce
• po modernizaci originální design přídě
• praktické dvojité páté dveře



Minusy
• nemožnost nastavit podélně volant (pouze výškově)
• jen průměrný podvozek s omezenou stabilitou
• hodně tvrdých plastů v interiéru
• horší výhled přes A sloupky
• hodiny mají jen 12 hodinový cyklus
• přední sedadla nemají regulovatelnou bederní opěrku
• malá palivová nádrž
• tažné zařízení a DPF filtr snižují světlou výšku vozu
• absence plnohodnotné rezervy
• absence vyhřívání sedaček a plynové vzpěry kapoty
• složitější manipulace s třetí řadou sedadel



Automobil k testu zapůjčil autobazar Auto ESA



Tip: Mitsubishi Outlander II – jaký je jako ojetina?