Cesta za láskou končí smrtí. Na silnicích na jaře umírá tisíce žab. Pomůže mapa

Na silnicích jich umírají tisíce. Žáby se na jaře vydávají za vodou, aby se mohly spářit a naklást vajíčka. Ovšem jejich cesta velmi často končí pod koly aut. Často takto zahynou i velmi vzácné a ohrožené druhy. Proto dobrovolníci staví podél silnic bariéry a následně žáby přenáší přes komunikace. Nebezpečných úseků je po republice více než 600. Ochránci proto vytvořili speciální mapu, kde se každý řidič může podívat, zda takovým úsekem neprojíždí. Jedním takovým místem je obec Blatno v Krušných horách. Jak uvedl Šimon Suchopárek ze Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Equilibrium, za roky snahy jsou vidět výsledky. "Nejen, co do počtu přejetých žab, ale také se nám podařilo snížit ztráty samic. Teď je poměr pohlaví v podstatě stejný," vysvětlil Suchopárek.

Bariéry proti migraci žab a transfer obojživelníků probíhá na desítkách míst Česka:

Dobrovolníci staví v terénu před silnicemi zábrany a líčí lapací pasti, kterými jsou kbelíky zakopané do země. „Dokážeme spočítat odkud a kam žabí tah ze zimovišť povede. V tom pásu instalujeme zábrany. Tady na Blatně se jedná o úsek asi šest set metrů dlouhý,“ popisuje ekolog.

Nebezpečných úseků, kde žáby přicházejí o život, je v Česku více než šest stovek. Ochránci připravili speciální mapu, kde se každý řidič může podívat, zda okolo náhodou neprojíždí. Některé tahy vedou přes velmi frekventované úseky. Například v Ústeckém kraji je to zejména silnice číslo 13 a to v úsecích u Přestanova, na silnici 213 u Skalné. Narazit na migrující žáby lze třeba i na komunikaci 497 mezi Uherským Hradištěm a Zlínem nebo na 308 z Hradce Králové do Náchoda.

Mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný uvedl, že skokan na takové cestě překoná v průměru 1200 metrů a ropucha dokonce 1700 metrů. "Je velmi smutné, když je žába schopna překonat tuto vzdálenost, aby zajistila pokračování svého rodu, ale přijde o život na deseti metrech asfaltového povrchu,“ poznamenal mluvčí.

Na většině úseků se dobrovolníci snaží vybudovat bariéry a organizovat monitoring. „V minulém roce bylo v rámci projektů podpořených Českým svazem ochránců přírody takto zachráněno více než 21 tisíc obojživelníků,“ sdělil ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo.