Jeep Willys MB letos slaví osmdesátiny. Slavit v ulicích ale zatím nemůže

V květnu roku 1940 se začala psát historie zřejmě nejslavnějšího vozidla druhé světové války. Oslavy jeho 80. narozenin měly probíhat i během dubnových a květnových spanilých jízd při příležitosti 75. výročí osvobození části Československa Americkou armádou. Ovšem epidemie nového typu koronaviru to zmařila. Celá historie vozidla, které později dalo jméno všem vozům určeným pro jízdu v terénu, se začala psát 27. května 1940, kdy příslušná komise schválila specifikaci nového průzkumného vozidla pro potřeby americké armády.

Požadovaných technických dat nebylo úplně moc. Požadovala se pouze světlá výška 216 milimetrů, rozvor 2032 mmm, maximální výška vozu se složenou střechou 915 milimetrů, přední nájezdový úhel 45 a zadní 40 stupňů. Kromě toho ještě pohon všech kol s redukční převodovkou a možností odpojit pohon předních kol, hydraulické brzdy, vojenská zatemňovací světla a motor umožňující dosažení rychlosti nejméně 80 kilometrů v hodině. Hmotnost byla omezena limitem 590 kilogramů a užitečné zatížení mělo činit 272 kilogramů.

Osloveno bylo 135 výrobců vozidel, které v té době v USA Působili, ale nabídku nakonec podali jen tři - gigant Ford, dále značka Willys-Overland a American Bantam. Tato posledně zmiňovaná malá firma nakonec, přestože měla v té době značné finanční potíže, dokázala v požadované lhůtě 49 dnů dodat první prototyp. Měl sice o něco nižší hmotnost, a rovněž nedosahoval požadované rychlosti, ale konkurenti nedodali ve stanoveném termínu nic.

Přesto byla nakonec tato malá automobilka z armádních dodávek vyšachována. Ford a Willys nakonec dostaly novou šanci a vylepšit jejich konstrukci jim pomohla i dokumentace od Bantamu. Tu jim prostě předala vojenská komise. Ve druhé fázi soutěže tedy zvítězil typ MB značky Willys-Overland.

Auto nakonec poháněl zážehový čtyřválec se zdvihovým objemem válců 2,2 litru a s výkonem 44 kW. Převodovka byla třístupňová přímo řazená a na délku vůz měřil 3327 milimetrů.

Jeep oficiálně až od roku 1950

Parametr hmotnosti byl oproti původnímu požadavku překročen o více než tři stovky kilogramů, zato maximální rychlost se podařilo navýšit až na 100 km/hod. Na sto kilometrů jízdy bylo zapotřebí přibližně 12 litrů benzinu. Tento údaj se ale samozřejmě týká silničního provozu, v terénu to bylo několikanásobně více.

Hodně debat se vedlo kolem toho, jak se vlastně do názvu legendy dostalo jméno Jeep. Některé názory poukazovaly na u vojáků oblíbenou postavičku psa Eugene the Jeep z komiksu Pepek námořník, jiné zase přisuzují vznik zkomolené zkratce Governmental Purpose (pro vládní účely) nebo General Purpose (univerzální). Pravděpodobným vysvětlením ale je, jak se uvádí knize Pata Wareho Vojenský Jeep, obecný termín jeep používaný vojenskými techniky pro vozidlo určené ke zkouškám. Už v roce 1941 také zkušební řidič značky Willys-Overland Irving Hausmann na otázku novinářky listu Washinngton Daily News odpověděl, že autu říkají Jeep. V popisku pod fotografií uveřejněného následně v těchto novinách pak skutečně stálo, že nové průzkumné vozidlo je označované právě takto.

Právo na oficiální označování svých vozidel jako Jeep však Willys-Overland získal nakonec až v roce 1950. V té době již vyráběl původně válečné vozidlo také v civilní verzi CJ-2A, přičemž zkratka CJ znamená Civilian Jeep.

Vraťme se však ještě na okamžik do čtyřicátých let minulého století, kdy se do hry o vojenskou zakázku dokázal vetřít v původním výběrovém řízení zcela neúspěšný Ford. Nakonec sice z více než 630 000 válečných Jeepů vyrobila většinu automobilka Willys, ale Ford k tomuto počtu přispěl zhruba více než čtvrt miliónem kusů.

V současnosti značka Jeep patří koncernu Fiat-Chrysler. Ideovým nástupcem původního Willysu MB je model Wrangler.