Škoda 1000 MB měla vícero tváří. A s tou první dostala i zvláštní přezdívku

Během let 1964 až 1969 se vyrobilo přesně 442 141 vozů řady Škoda 1000 MB. A k tomu ještě 2517 dnes sběratelsky ceněných dvoudveřových verzí MBX. I základní sedan se však během pouhých pěti let jeho životního cyklu i poměrně výrazně vizuálně měnil. Všechny verze byly v polovině května k vidění na akci Sosnová Classic. Tedy i ta vůbec první s přezdívkou Žábrovka. • Škoda 1000 MB slaví šedesátku
• VIDEO: Dobové filmové reklamy na vůz Škoda 1000 MB
• Motor dostal více koní
Dnes je běžné, že automobily evropských značek mívají sedmi až osmiletý životní cyklus. Zpravidla po čtyřech či pěti letech přichází čas na facelift. Během něho se do útrob dostane modernější technika a většinou automobil také mění vzhled. Jak v exteriéru, tak i v interiéru.

Škoda však za socialismu své vozy modernizovala daleko častěji. Dobře to lze ilustrovat na modelu Škoda 1000 MB, který právě letos slaví šedesáté výročí od zahájení výroby.

Na jednotlivé verze populární tisícovky se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.První verzí, se kterou se mohli zákazníci setkat, byla ta, která je v současnosti přezdívaná Žábrovka. Toto jméno si zasloužila díky tvaru mřížky na zadních blatnících. Ta kryla otvory určené pro přívod vzduchu k motoru. Ten měl tvar jakési kapsy a rozhodně se dal připodobnit také k rybím žábrám.

Dalším poznávacím znamením původního provedení je čelní maska. Tedy spíše chromovaný ovál, který na ní byl namontovaný. Původní varianta tvořila jakýsi široký úsměv, protože se táhl až k do blatníků zasahujícím směrovým světlům. Na nich se pak dělil na spodní a vrchní oblouk.

Ovšem již po dvou letech dostaly Škody 1000 MB modelového roku 1966 nový tvar této lišty. Už nezasahovala do směrových světel, před nimi byla horní část s tou spodní spojena krátkým obloukem. A postupně se v polovině šedesátých let žábrový otvor začal nahrazovat poměrně fádním obdélníkovým otvorem s větším množstvím vodorovných lamel.

Jak u původních „tisícovek“ tak i u těch poprvé modernizovaných se prostředkem po celé délce karosérie táhl vzhůru vystupující podélný prolis. Ten nebyl jen designovou záležitostí. Zejména na střeše totiž zvyšoval pevnost tohoto dílu. Teprve poslední verze vyráběná pouhý rok od srpna 1968 do léta následujícího roku už měla střechu zcela plochou.



Třetí vizuální změna navíc obměnila i příď. Z ní už chromovaný ovál zmizel zcela. Ovšem příď zdobila jeho vodorovná nadále chromovaná část těsně pod světlomety.

Propojení směrových světel pak zajišťovala nová široká plastová lišta s integrovaným nápisem Škoda. U tohoto posledního provedení Škody 1000 MB se navíc vyskytoval podstatně širší poslední sloupek karosérie a naopak užší zadní okno. Šlo o jakési přechodové stádium směrem k připravované Škodě 100.

Během let výroby Škody 1000 MB se také postupně měnily jeho technické parametry. Třeba v tom smyslu, že původně oficiálně čtyřmístný vůz mohl od roku 1966 po zesílení podlahy a částí podvozku vozit pět cestujících. Nosnost se totiž pak zvýšila z 350 na 375 kilogramů.

Postupně se také upravoval základní litrový motor (od roku 1967 byla ale v nabídce také převrtaná verze se zdvihovým objemem 1107 cm3). Nejprve činil jeho nejvyšší výkon 37 koňských sil, což postačovalo na udělení maximální rychlosti 120 kilometrů v hodině, po dvou letech se potenciál agregátu zvýšil na 43 koní. To znamenalo také navýšení maximální rychlosti na 125 kilometrů v hodině.

Zmiňovaná jedenáctistovka poskytovala řidiči k využití 47 koní a dalo se s ní uhánět až 130 kilometrů v hodině.

Tento motor byl montován rovněž do kupé MBX, které se součástí výrobního programu mladoboleslavské automobilky stalo v roce 1966. O něm ale připravujeme samostatný článek.