Fiat Panda 1,2: Další drobek do města

Our theme
Redakce | 07.02.2013
dalších 6 fotek
Fiat Panda 1,2 | foto: Fiat
Praha /TEST, FOTOGALERIE/ - Italové se proslavili hlavně dvěma typy aut: vzrušujícími sporťáky a rozpustilými malými vozy do přecpaných měst. Fiat Panda už dnes patří k legendám té druhé kategorie.
Její příběh začal v roce 1980, kdy se tohle jednoduché a laciné vozítko s typicky hranatou karoserií objevilo poprvé. Do ukončení výroby o více než dvanáct let později jich z turínské továrny vyjelo zhruba 4,5 milionu. Druhá generace sice měla výrazně kratší život, ale i ona byla úspěšná. Současné provedení tak má na co navazovat.

Jako oblázek

Možná i proto je nová panda na první pohled podobná svému předchůdci. Designéři však výrazně obrousili její hrany – jako by z dlažební kostky vyrobili oblázek. Výsledek vypadá dobře. A rozpustile, jak by malá auta do města vypadat měla.

Podobný přístup, spojující hranaté tvary s oblými, je znát i uvnitř. Sami se můžete přesvědčit pohledem na fotografie volantu, ovladačů či kapličky s „budíky". Zajímavým detailem jsou drobná písmenka ze slovo „panda", která najdete vyryta na některých černých plastech. Nebo masivní páka ruční brzdy – podobný ovladač byste čekali asi spíš v letadle.

Nezapomnělo se ani praktičnost. Moc se mi líbí otevřená přihrádka před spolujezdcem, kam se dá odložit spousta velkých věcí. A když už se nevejdou tam, můžete využít jinou odkládací plochu, v pandě je jich dost.

Z prostředku palubní desky vystupuje ještě panel, na němž najdete řadicí páku, která je tak blízko řidiči. Na druhou stranu onen výběžek může statnější postavy tlačit do nohy. Vyšší řidiče zase může štvát nemožnost nastavit volant podélně – ideálně by měl za volantem sedět člověk s dlouhýma rukama a krátkýma nohama. Vysoký řidič totiž musí mít buď skrčené nohy, nebo se musí natahovat po volantu.

Jinak by ale poloha za volantem byla příjemná. Sedí se totiž vzpřímeně a docela vysoko. I díky velkým oknům je nádherně vidět všemi směry. Sedadla jsou pohodlná, opěrky hlavy by ale mohly být měkčí. Prostoru je uvnitř překvapivě dost, oproti předchůdci dokonce víc. Narost i objem zavazadelníku, nabízí nyní 225 litrů. Na stěhování to není, ale na miniauto je praktičnost více než dobrá.

Nebaští, ale ani moc nejede

Fiat v současnosti do pandy montuje tři motory, jeden naftový a dva benzínové. Diesel zastupuje třináctistovka MultiJet, zážehové agregáty pak přeplňovaný dvouválec 0,9 TwinAir a klasický atmosférický čtyřválec 1,2. Testovaný vůz poháněla právě posledně jmenovaná dvanáctistovka, která představuje základní motorizaci.

Papírové parametry (69 k/5500 ot./min, 102 N.m/3000 ot./min) naznačují, že nejde o nějakou vzrušující bestii. Z klidu na stovku tunu vážící panda zrychlí za více 14 sekund a jízdní dynamika opravdu není tím, čím byste se chtěli chlubit. Pokud z motoru chcete dostat jeho maximum, využijte jednoduché pravidlo: točit, točit, točit.

Na druhou stranu, malý fiat není závodním náčiním a pro běžné používání výkon dvanáctistovky stačí. A pak oceníte jeho přednosti jako kultivovanost, pružnost a s ní související skromný apetit. Narozdíl od přeplňovaných motorů navíc není tolik závislý na jízdním stylu. V přecpané Praze jsem jezdil za méně než šest litrů, mimo město byl výsledek ještě výrazně lepší – kolem pěti litrů. A ani s těžkou nohou jsem se nedostal nad 6,5 litrů.

Jinak panda umí to, co by měla. Je dostatečně hbitá a řídit ji představuje zvláštní typ radosti. Oproti předchůdci má větší rozchod kol, tužší karoserii a přepracovaný podvozek. Všechny tyto změny autu jednoznačně prospěly, fiat působí dospěleji i hravěji současně. Podvozek si spolehlivě poradí s většinou nerovností, řízení je komunikativní a dodává řidiči dostatek informací o tom, co se pod koly momentálně děje.

Zdá se tedy, že třetí generaci nic nebrání tomu, aby uspěla podobně jako předchůdci. Ani ceny nejsou špatné, byť základní provedení za 199 900 korun nenabízí zrovna štědrou výbavu. Příplatky však naštěstí nejsou přehnané. Jenže ani povedené auto a dobrá cena nemusí stačit, Fiat má totiž v tomto segmentu silnou konkurenci, především Škodu Citigo či Renault Twingo.

+ povedený vzhled
+ stvořený do města
+ úsporný motor


- volant nastavitelný jen výškově
- nepříliš živý motor
- tvrdé hlavové opěrky


Fiat Panda 1,2:

motorzážehový čtyřválec
objem1242 cm3
max. výkon51 kW (69 k)
max. točivý moment102 N.m
max. rychlost164 km/h
0-10014,2 s
spotřeba5,2 l/100 km
cena test. modelu236 500 Kč

Article rating
Rated: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Discussion
no discussion yet
post a comment to this discussion
Nejčtenější články předchozích 7 dnů