Trafostanice s traktory v Mostě lidi baví. Šedé krabice se mění v umění

Není trafačka jako trafačka aneb Jak se zašlá šeď mění v pestrý obraz street artu. Asi tak se dá v krátkosti charakterizovat počin společnosti ČEZ Distribuce, která mění své trafostanice z nezajímavých krabic na stavby s nevšedními motivy na fasádě. Před nedávnem byla jedna taková přeměna dokončena v Mostě, v ulici Jiřího z Poděbrad.

• Garáž, knihovna, kadeřnictví a další
  
• Anamorfní malba pracuje s optickou iluzí 
  
• Traktory nejsou jediné
  
• Nástupcem lokomobily

Na trafostanici v ulici severočeského Mostu se objevil motiv s traktorem v garáži. Respektive dvěma traktory, protože se tyto zemědělské stroje objevily na fasádě na dvou stranách.

„Moc pěkné! Bezva nápad, opravdu povedené!“ reagují na novou tvář trafostanice obyvatelé města na sociálních sítích.

„Včera jsme jeli okolo a ta malba je opravdu skvělá. Vypadá to jako by tam ten traktor opravdu stál,“ přidal se další z komentujících.

„Traktor jako živý, moc pěkná práce,“ napsala další z obyvatelek Mostu.

Objevily se i rady nebo inspirace, co by se podobného mohlo podniknout ve městě: „Zkuste tenhle projekt na nějakém paneláku, rozhodně by to vypadalo líp, než ty šílené geometrické spletence v barvách epileptického záchvatu.

„Naše transformační stanice pravidelně opravujeme a udržujeme, a to včetně jejich fasády. Trafostanice jsou součástí veřejného prostoru a jsou zároveň naší vizitkou. Záleží nám proto na tom, jak vypadají. Naše zkušenosti ukazují, že estetické úpravy nejenže přispívají ke zlepšení veřejného prostoru, ale zároveň chrání majetek před poškozením vandalismem. Máme také velmi pozitivní zpětnou vazbu od obcí i místních obyvatel, kterým se takto vyzdobené trafostanice líbí,“ prozradila mluvčí společnosti ČEZ Distribuce Soňa Holingerová Hendrychová.



Podle jejích slov pracuje na přeměně trafostanic několik týmů sprejerů z graffiti sféry. Aktuálně vznikají i v dalších městech, všude tam, kde je zásobovací území ČEZ Distribuce.

Motivů pro úpravu fasád trafostanic je hned několik. Tak trochu uvádí toho, kdo se na ně dívá, do říše tajemna. Umělci street artu v malbách vyjadřují to, co by se v těchto zdánlivě tajemných stavbách, do kterých málokdo kdy nahlédl, mohlo skrývat.

Plátnem se proto stává garáž či knihovna, kadeřnictví nebo zkušebna začínající kapely gymnazistů, kuchyně nebo malířský ateliér.

Možné je podle Holingerové Hendrychové leccos, zvlášť když se pro ztvárnění zvolí zajímavá technika anamorfní malby. Ta je specifická v tom, že pracuje s optickou iluzí, takže obraz je plně srozumitelný pouze z určitého bodu. Tento bod je pečlivě vybrán na základě přirozeného pohybu chodců kolem trafostanice, aby dojem prostorovosti byl co nejrealističtější.

Celý proces je také technicky náročný a vyžaduje nejen zkušenosti s graffiti technikami, ale také precizní práci s perspektivou a prostorem. Navíc je každé dílo originální, jelikož nejde o strojové přenesení návrhu na stěnu, ale za každou malbou stojí umělec, který do malby promítá svůj jedinečný rukopis.

„Výsledné realistické pohledy „dovnitř“ trafaček si kladou za cíl oživení veřejných prostranství a jejich hravou kultivaci. Strohé a šedé krabice trafostanic se tak proměňují v barevnou a atraktivní součást každodenního života,“ dodala mluvčí ČEZ Distribuce.



Fasáda trafostanice v Mostě s motivem dvou traktorů v garáži není osamoceným výtvorem. V republice vznikají i další, co se týká maleb s pozadím garáže.

Například v krajském Ústí nad Labem je na trafačce obraz motocyklu v garáži, město Litovel v Olomouckém kraji má zase trafostanici, kde je namalovaný osobní automobil v garáži.

Pojďme si také představit stroj, který je v hlavní roli na trafostanici v Mostě, tedy traktor. Možná, že to někomu bude připadat jako nošení dříví do lesa, ale kdo ví, třeba si přečtete informace, o kterých jste doteď neměli tušení.

Takže slovo traktor pochází z latinského tractor - tahač a z trahere – táhnout. Je to stroj nebo-li motorové vozidlo sloužící především k tahu vozů a různé zemědělské techniky. Může také sloužit k nesení, tlačení a pohonu zemědělských strojů. Je určen pro práci i dopravu zejména v zemědělství, na poli, v lese nebo jiném nerovném nebo nezpevněném terénu. Traktory a podobné stroje se běžně používají i v jiných oborech, například při údržbě silnic nebo stavebních pracích. Zvláštním typem jsou vojenské traktory, které sloužily a někde ještě stále slouží jako tahače vojenské techniky.

Traktor má obvykle čtyři kola, ale existují i pásové traktory, lidově nazývané pásák. Většinou je poháněn dieselovým motorem. Traktor je přizpůsoben k pohybu v náročném terénu a vyšší svahové dostupnosti. Na zádi traktoru, někdy i na přídi, se obvykle nachází tříbodové hydraulické zařízení, na které je možno upnout další příslušenství.

Předchůdcem traktoru byla, kromě dobytka (kůň, vůl, kráva), parní lokomobila. Podle institutu World Resources Institute má být na Zemi přes 25 milionů traktorů, z toho 96 tisíc v Česku.

První všeobecně použitelný traktor byl sestrojen ve Spojených státech roku 1892. Výrobci v někdejším Československu byly firmy ČKD (pod svou značkou i pod značkou silničních vozidel Praga), Wichterle–Kovařík, Svoboda a Škoda. Éru malých traktorů ukončila zejména komunistická kolektivizace po roce 1950.

Z českých výrobců traktorů je největším Zetor v Brně. Zetor byl prvním výrobcem na světě, který u traktorů vyvinul a zavedl výrobu bezpečnostní kabiny.