Test Toyoty C-HR s nabíjecím hybridem: Stylu má vrchovatě, praktičnosti pomálu

Auta, která se označují jako plug-in hybridy a umožňují tedy například po městě ujet desítky kilometrů na elektřinu dobitou ze zásuvky a pak pokračovat na benzín, znovu přicházejí do módy. Jejich nabídku v poslední době rozšiřují zejména značky koncernu Volkswagen a také japonská Toyota. Její letošní novinku - druhou generaci městského SUV C-HR - jsem podrobil zkoumání. V recenzi se dočtete třeba i to, jak moc je tento konkrétní vůz s bezestupňovou převodovkou CVT hlučný. Nedávno Toyota oznámila, že má v nabídce speciální edici posledních dvou jejích modelů, které ještě poháněly neelektrifikované spalovací motory. Až se tedy Corolla sedan a Yaris v těchto verzích vyprodají, bude si zájemce o klasické osobní typy vozů s logem největší světové automobilky moci koupit pouze auto s hybridním ústrojím. Buď tím, které získává elektřinu vypomáhající benzinovému agregátu prostřednictvím přeměny brzdné energie, nebo tím, které má silnější elektromotor a větší baterii s možností jejího dobíjení také z rozvodné sítě.

To je i případ Toyoty C-HR, kterou můžete mít v obou variantách hybridu. Já jsem tentokrát otestoval verzi s plug-in hybridem, která je pochopitelně dražší. Zaplatit se za ni musí u dealerů nejméně 1 139 900 Kč.

Ve srovnatelné výbavě s nejslabší verzí full hybridu je dražší o citelných 230 000 Kč, pokud ale bychom srovnávali plug-in s běžným hybridem, ovšem ve výkonnějším provedení a s pohonem všech kol, pak už je podle ceníku rozdíl jen 120 000 Kč. Je ale třeba férově dodat, že u plug-in hybridu pohonné ústrojí roztáčí pouze přední kola.

Na vzhled a detaily prověřovaného automobilu se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.Toyota C-HR ovšem vypadá tak dobře, že za ni i takové poměrně velké peníze hodně lidí chce vydat. V segmentu menších SUV nebo chcete-li crossoverů, se v současnosti drží v první desítce nejžádanějších typů na tuzemském trhu s novými osobními auty.

Přední partie vyhlíží sportovně a nejinak tomu je i vzadu. Na stylu autu dodávají lomené světlomety, které navazují na linie nárazníku. Atraktivnosti přidává dvoubarevné lakování. Já jsem měl k dispozici pro týdenní redakční test provedení s černou střechou a zádí a s červeným zbytkem karosérie. Tato kombinace se opravdu může nelíbit jen málokomu.

Určitě přitažlivý (zde ve výbavě GR Sport, za kterou se platí už 1 324 900 Kč) je také interiér. Volant s červeným obšitím je klasický kulatý, stejně barevné nitě jsou také v interiéru. Ten je jinak důsledně černý.

Potěší zachování řady klasických fyzických ovladačů pro nastavování, zapínání nebo vypínání důležitých funkcí. Včetně teploty klimatizace. Na druhou stranu, trošku nadbytečná mi připadala dvě tlačítka vedle voliče převodovky pro volbu jednotlivých režimů jízdy s částečným nebo plně elektrickým pohonem.

Toyota C-HR má vysokonapěťovou baterii s kapacitou 13,6 kWh. Ta má podle technických dat zajistit dojezd bez kouře linoucího se z výfuku do vzdálenosti 97-100 kilometrů v městském provozu. Mně palubní počítač u plně nabitého vozu za příjemného letního počasí signalizoval 66. Ve skutečnosti jsem pak opakovaně ujel něco mezi 50-60 kilometry.

Pokud byla baterie vybitá a vypravil jsem se mimo město, pak auto spotřebovávalo v průměru zhruba šest litrů na sto kilometrů. Problematická je také rychlost dobíjení baterie. Připojený k redakčnímu wallboxu s výkonem 11 kW jsem totiž vždy musel být skoro tři a půl hodiny.



To samozřejmě může být trošku omezující. Stejně jako poměrně malý zavazadlový prostor, který je v této verzi jen lehce přes 300 litrů. A pokud máte instalovaný prémiový audiosystém (což zkoušený vůz měl), pak klesne dokonce pod tuto hranici. Naopak příjemné je, že se na straně zavazadelníku nachází zásuvka s 230 Volty umožňující připojení spotřebičů s 1500 Watty. Pod podlážkou je pak prostor na dobíjecí kabely a povinnou výbavu.

V autě se navíc dobře sedí jen na sedadle řidiče. Kvůli natočení palubní desky směrem k němu je totiž u předního spolujezdce notně zmenšený prostor pro nohy. A navíc se tam bude cítit tak trošku odtržený od děje. To kvůli zvláštní kolmé přepážce, která ještě u jeho levého kolena propojuje středovou konzoli s palubní deskou.

Vzadu pak je těsno a temno. U auta, které na délku měří 436 centimetrů, což odpovídá kategorii vozů nižší střední třídy, bych očekával větší prostor zejména pro kolena. Problematicky se sem vinou úzkých dveří nastupuje a zadní cestující vinou nízkých okének a mohutnému zadnímu sloupku karosérie takřka neuvidí nic venku.

Řidič si ale tohle auto může opravdu hodně užívat. Jednak bude určitě přitahovat pohledy v okolí se pohybujících lidí, jednak má k dispozici skoro až nadbytečný souhrnný výkon elektrického a benzinového motoru 223 koní a jednak se může i při rychlejší jízdě spolehnout na dobře naladěný podvozek.

Navíc použitá automatická převodovka tentokrát nenutí ani na dálnici spalovací agregát pracovat v příliš vysokých a tedy nepříjemně hlučných otáčkách.

Nepochybně spokojen také bude uživatel (pokud si zaplatí za vysoké výbavové stupně) s množstvím prvků zajišťujících pohodlí a pomáhajících při jízdě. V autě totiž nechyběl třeba head-up displej, vyhřívání volantu a sedaček, dvouzónová automatická klimatizace, indukční nabíjení telefonu, vestavěná navigace a mnoho dalšího.

• Karosérie: pětimístné pětidveřové SUV
• Motory/Spotřeba: hybridní ústrojí 1,8 / 140 koní – 4,6-5,0 litru, hybridní ústrojí 2,0/197 koní – 4,6-5,2 litru, plug-in hybrid 2,0/0,8-0,9 litru
• Převodovky: automatická
• Vnější rozměry: 4360x 1830x1558 mm
• Rozvor: 2640 mm
• Zavazadlový prostor: 296-388 l
• Maximální rychlost: 170- 180 km/hod
• Zrychlení: 7,3-9,9 s
• Ceny: od 859 900 Kč