Skútr, do kterého neprší, byl geniální nápad. BMW C1 ale zradil slabý motor

Na tomto skútru nebylo ani povinné mít helmu na hlavě. BMW ho prodávalo jako luxusní alternativu k cestování autem. Lidé, kteří mají v garáži auto i skútr, se často potýkají s těžkým rozhodováním. „Čím pojedu dnes do práce? Když na skútru, tak možná zmoknu a ještě se zpotím v helmě. Když autem, tak zase budu stát v zácpě.“ Spojit to nejlepší z obou světů dohromady měl neobyčejný skútr BMW C1. Přesto se z něj stal jeden z největších propadáků mnichovské automobilky.

Přitom jeho design byl v podstatě geniální. Skútr byl vybaven čelním sklem i střechou a za příplatek dokonce střešním oknem. Vpředu měl klasický stěrač. Aby byl jezdec chráněn před pádem na bok, měla malá kabina po stranách výčnělky, které zabránily případnému většímu zranění. Navrch si šlo užít i poměrně luxusní výbavu včetně vyhřívaného sedadla nebo řídítek. Skútr se prodával ve třech verzích Base, Family Friend a Executive.

BMW C1 se v prodeji objevilo v roce 2000. Automobilka ho nabízela spolu se svými vozy v showroomech jako ideální stroj nejen na kratší vzdálenosti. Výhodou skútru měl být i fakt, že díky instalaci dvou bezpečnostních pásů (každý z jedné strany), nebylo nutné mít na hlavě helmu. Naopak, při čelní srážce by krk řidiče mohl utrpět větší zranění. Mnichovským se proto v řadě zemí podařilo přesvědčit úřady, aby C1 udělily výjimku z nutnosti vyjet s helmou. Neoblomná zůstala jen Velká Británie a Švédsko, což mělo za následek mizivé prodeje v těchto státech.

BMW dokonce C1 podrobilo běžným crash testům. Jak vypadaly se můžete podívat na videu:

Vraťme se ale ještě ke konstrukci BMW C1. Zajímavá je i jeho záď. Každý model měl v technickém průkazu zapsaná dvě místa k sezení. Záď šlo totiž využít třemi různými způsoby. Buď na ni byl namontovaný klasický nosič, nebo na něj šlo nacvaknout sedadlo pro druhého jezdce a nebo jste si mohli připlatit za nevzhledný uzamykatelný kufr, se kterým by si vás kdekdo spletl s rozvozem rychlého občerstvení. Pikantní bylo, že spolujezdec seděl logicky mimo kabinu, musel mít helmu a byl vystaven větru i dešti. Svézt třeba svou partnerku tak bylo poněkud trapné.

Chytrý nápad postavit počasí odolný stroj, u kterého se nemusíte vláčet s helmou a ani se převlékat do motorkářských oblečků, ztroskotal na motoru. První modely vyjely s vodou chlazeným jednoválcem o objemu 124 ccm, který produkoval pouhých 11 kW. Ten je možné dnes řídit s řidičákem na auto. Jenže stroj vážil 185 kg, což je hmotnost velkého motocyklu a tak si dobové recenze smlsly na jeho slabé dynamice. BMW vzápětí představilo ještě silnější model (označení C1 200) s motorem o objemu 176 ccm, na který je už potřeba řidičák na motorku. Měl ale jen o dva kW víc, takže příliš mnoho síly nepřidal.



Ospalý stroječek s nezvyklými tvary příliš nehýřil geny BMW (však jej také stavělo italské Bertone). Prodeje ukázaly, že zákazníci této značky by se za jeho řídítky cítili asi trapně. V roce 2001 se udalo 10 614 kusů, o rok později už jen dva tisíce. V říjnu 2002 proto BMW stáhlo C1 z trhu.

To ale z BMW C1 dělá dodnes pořádnou raritu. Zatím je ale sběrateli přehlížená a tak ji lze pořídit za poměrně slušnou cenu. Ta se u zachovalých kusů pohybuje na českém trhu okolo 50 tisíc korun. Náklady na opravy jsou ale dražší než u běžných skútrů, často je potřeba nestandardní zásah. I tak ale stojí za pozornost, zejména pokud patříte mezi exhibicionisty a chcete si často povídat se zvědavými kolemjdoucími o tom, co je to proboha vlastně za stroj.

Prohlédněte si BMW C1 na dobových snímcích v přiložené galerii.