Šéf vývoje koncernu Volkswagen Welsch: "Končíme s auty na zemní plyn"

Před dvěma lety největší evropská automobilka pověřila vývojem pohonu na CNG španělskou značku Seat. Nyní však toto alternativní palivo zavrhla. Jen 110 tisíc vozidel, které můžou ve svém motoru spalovat stlačený zemní plyn (CNG) prodal během loňského roku na celém světě koncern Volkswagen. To je příliš malé množství na to, aby to významněji snížilo flotilové emise CO2. Zřejmě to byl hlavní důvod k prohlášení šéfa technického vývoje společnosti Franka Welsche, že současně nabízené modely s pohonem na CNG již nedostanou následovníky.

Neznamená to tedy, že by například ihned skončila produkce Škody Scala či Kamiq ve verzi G-Tec a nezačala se nabízet Octavia IV s tímto pohonem, ale je prakticky jisté, že další generace se již nevyvinou.

"U zákazníků to nikdy opravdu nerezonovalo. Pokud to myslíme vážně ohledně mobility a cílů v oblasti životního prostředí, musíme se zaměřit na elektrické motory poháněné bateriemi. Všechno ostatní je plýtváním úsilím,“ řekl Welsch německému listu Handelsblatt. 

Je to zajímavý obrat, protože ještě před několika lety se zdálo, že Volkswagen tento pohon bude prosazovat s ještě daleko větším úsilím než na začátku století. Nádrže na zemní plyn se objevily například i v modelech prémiové značky Audi (A4 a A5), a například Škoda a Seat jimi vybavila i své menší modely. Právě španělská značka dostala před necelými dvěma lety pověření tento pohon vyvíjet pro vozidla celého koncernu.

Velkým zastáncem pohonu na CNG byl dlouhou dobu také šéf technického vývoje mladoboleslavské automobilky Martin Hrdlička: "Poměrně levně lze díky tomu snížit emise CO2 o pětinu až čtvrtinu, nehledě na další výhody," uvedl při rozhovoru s redaktorem Deníku a Automix.cz. K těm patří například poměrně zadedbatelná produke oxidů dusíku či pevných částic.

Pro uživatele vozů jsou  nespornou výhodou nízké náklady na palivo (kolem 1 Kč na ujetý kilometr), tichý provoz vozidla a čerpání plynu, které trvá jen o něco málo déle než klasické tankování benzinu či nafty. Kromě toho bylo možné palivo pro tyto vozy vyrábět například z komunálního nebo zemědělského odpadu v bioplynových stanicích.

Dojezd těchto aut se v reálu pohybuje kolem 300-500 kilometrů a při vyčerpání lze k další plnicí stanici dojet díky rezervní benzinové nádrži.

Koncern Volkswagen se tudíž v současné době bude z hlediska vývoje orientovat takřka výhradně na bateriové elektromobily. Pouze divize Audi má na starosti i vodíkový pohon. "Pracujeme na tom, ale sériová vozidla s vodíkovými palivovými články ještě nejsou úplně v dohledu," uvedl na náš dotaz mluvčí tuzemského zastoupení značky Audi Jiří Rozkošný.

Před Volkswagenem již od vozů na CNG odstoupil například Opel nebo Mercedes-Benz. Kromě modelů koncernu Volkswagen existují v současné době některé také u Fiatu. Ten ale nabízí i vozy na LPG. K tomuto pohonu se nedávno vrátila třeba také značka Dacia.