Renault Kangoo je jedno z nejuniverzálnějších aut na trhu: Test benzinové verze

Model Kangoo nabízí automobilka Renault již přes čtvrt století. Ve své době si ho kupovali hlavně živnostníci, kteří ho během pracovních dní využívali ke svému podnikání a o víkendech do něj naložili rodinu a tradá na výlet. Dnes už tento model (samozřejmě v osobní verzi) slouží daleko častěji jako klasický rodinný velkoprostorový vůz. A místa je v něm opravdu požehnaně, jak ukázal náš redakční týdenní test.

Testovaný exemplář si můžete podrobně prohlédnout v galerii. Pod snímky jsou popisky s dalšími údaji.

Nová generace se nabízí jak s elektrickým, tak konvenčním motorem. Nyní jsem měl možnost zkoušet verzi s kratším rozvorem (ta delší bude na trhu později), s benzinovým čtyřválcovým turbomotorem a automatickou převodovkou.

Design auta není nikterak avantgardní . Čelní maska je samozřejmě tvarována v duchu ostatních soudobých modelů Renaultu, typické tvary jsou také na předním nárazníku. Jeho spodní část pak ozvláštňuje stříbřitý plast. Ten má nejspíše evokovat jisté terénní schopnosti. Ty ovšem ve skutečnosti v tomto voze nehledejte. Jedná se o čistokrevnou „předokolku“, která je předurčena pro jízdu na zpevněných komunikacích.

Na zadní partii bylo vše podřízeno vytvoření co možná největšího nakládacího otvoru. Proto jsou zadní svítilny uzounké a kromě masivní chromované lišty zdobí již záď opět pouze stříbrošedý plast na spodku nárazníku. Obrovské zadní dveře se vyklápějí vzhůru, ale zájemce může za příplatek získat také dvoukřídlé.

Pokud záď otevřete, objeví se před vámi obří zavazadelník. Plato ho rozděluje na dvě prakticky stejné části.

Pokud by náhodou někomu nestačil, pak lze sklopit jednu ze dvou částí zadního opěradla. Poté sice nevznikne úplně rovná plocha, protože za hranou zavazadelníku se opěradla lehce zdvihají, ale i jako improvizované lůžko by takto upravené Kangoo posloužit mohlo.

Na dodávkách se mi hodně líbí, jak v nich tvůrci interiéru zvládnou vytvořit obrovské množství odkládacích a úložných prostor. Třeba nad přístrojovými ukazateli je uzavíratelná schránka a v ní dvanáctivoltová zásuvka i USB konektory, hned vedle je další rozměrná přihrádka třeba na notebook, před spolujezdcem pak vysouvací šuplík. To je výborný nápad, protože je hned vidět na předměty v něm uložené, jen při vysouvání naráží do kolen spolujezdce.

Ve středové konzole se pak našlo místo pro držáky na nápoje, je tu také indukční nabíječka telefonů, box pod středovou loketní opěrkou pojme třeba peněženku nebo sluneční brýle….A ještě je tu tradiční „dodávková“ police pod střechou, do které lze nasoukat třeba bundu, deštník a jiné věci.

Trošku méně možností, kam uložit své cestovní potřeby, mají již cestující ve druhé řadě. Ti ale zase můžou využít například sklopné stolky. Navíc se jim na jejich sedadla výborně nastupuje skrze široké posuvné dveře. Jen maminky s více dětmi budou asi trošku zklamané, že úchyty ISOFIX pro dětské sedačky jsou jen na dvou krajních místech.

Výbava současných osobních dodávek je už téměř shodná jako v klasických autech nižší střední třídy. V exemplářích s vyšší výbavou tedy nechybí automatická klimatizace (navíc nastavitelná za pomoci klasických otočných ovladačů), vyhřívání sedaček nebo plejáda elektronických asistečních systémů. Včetně toho varujícího před vozidly v mrtvém úhlu nebo dalšího zajišťujícího udržování v příslušném jízdním pruhu. V jeho případě jsem ocenil, že jde vypnout klasickým hardwarovým tlačítkem.

Vadou na kráse bylo horší rozlišení centrálního displeje, stejně jako kamery zprostředkovávající pohled z parkovací kamery.

Řidič také v této nové generaci modelu Kangoo nebude zrovna šťastný z horšího výhledu do levotočivých zatáček. To je způsobeno tlustým čelním sloupkem. Mnoho nepomohlo ani přidané další boční okénko.

Příjemným překvapením při jízdě bylo odhlučnění agregátu. Konverzaci v kabině nerušil ani při tuzemských dálničních přesunech. S přeplňovanou třináctistovku obstojně ladila také činnost sedmistupňové automatické převodovky.

Během testu jsem jezdil převážně sám nebo ještě s jedním spolujezdcem. Takto zatížen byl podvozek vozu velmi komfortní a tichý. A to jsem ho vzal i na pár silnic, jejichž asfalt vypadal teď na konci zimy jako dobře vyzrálý ementálský sýr.

Na tichou jízdu s elektrickou verzí se můžete podívat zde:

Dálniční přesuny se vzhledem k vyšší stavbě auta projevily celkem logicky také na spotřebě. Tam ukazoval palubní počítač spotřebu 7,3 litru. V podobných hodnotách se držel vůz také ve městech. Naopak uvolněná jízda po okresních silnicích v běžném českém terénu přinesla spotřebu mezi 6,2 a 6,6 litry.

• Karosérie: pětidveřové pětimístné MPV
• Motory/Spotřeba: zážehový čtyřválec 1,3/100-130 koní – 6,8-7,0 litrů, vznětový přeplňovaný čtyřválec 1,5/95-115 koní – 5,3 – 5,8 litru
• Převodovky: šestistupňová manuální, sedmistupňová automatická
• Vnější rozměry: 4486 x 1919x1838 mm
• Rozvor: 2716 mm
• Zavazadlový prostor : 775 litrů
• Max. rychlost : 164-184 km/hod
• Zrychlení: 11,6 – 15,1s
• Ceny: od 590 000 Kč (bez DPH)