První akční setkání s Miss hatchback na českých silnicích. Zkoušeli jsme Mazdu 3

Japonská automobilka Mazda je čtrnáctým největším výrobcem aut na světě. Auta dělá stále tak trochu po svém a řidiči to ocení. Letos je rok úrodný na modely náležející svojí velikostí do kategorie nižší střední třída. O zájem zákazníků v tomto segmentu bude nepochybně účinnými zbraněmi bojovat i japonská Mazda 3.

K tomu jsem dospěl během během tuzemské novinářské prezentace, která se odehrávala nedaleko hlavního města. Na venkovských silnicích okresu Praha-východ jsem ji mohl i krátce vyzkoušet.

Mazda automobilový design umí. Lidem se líbí jak malá roztomilá MX-5, tak všechna v současnosti nabízená SUV i vlajková loď 6. Nová "trojka" je ovšem učiněnou královnou krásy. Podle mého není nyní na trhu hezčí rodinné auto, než právě ona. Určitě se sice najdou hlasy, které budou tvrdit, že japonští designéři opisovali třeba od Alfy Romeo (viz například úzká světla vpředu i vzadu) a celkové pojetí buclaté zádi, a budou argumentovat i omezeným výhledem z vozu, což přináší širokanánský zadní sloupek i hodně skloněné sloupky čelního skla, ale vsadím se, že to drtivou většinu zájemců ani trošku neodradí.

Co by jejich nadšení mohlo trošku zchladit, je pohled do ceníku. Nejlevnější provedení nové generace bude u tuzemských dealerů k mání za 520 900 Kč. Částka je to to značná, ale Mazda má ospravedlňující argumenty:

Tím prvním je vskutku bohatá výbava. Považte, zákazník vždy dostane Mazdu 3 i s adaptivním tempomatem, integrovanou navigací, rádiem s osmi reproduktory, klimatizací, LED světlomety, hliníkovými koly, systémem pro sledování mrtvých úhlů a dokonce i head displejem. A to ne pouhou plastovou náhražkou tohoto užitečného pomocníka, ale plnohodným systémem, který promítá údaje na čelní sklo. Navíc si zákazník bude moci za stejnou cenu zvolit karosérii - buď hatchback, který je k dispozici již nyní, nebo sedan, který dorazí v květnu.



Za tuto cenu se jedná o verzi s tradičním zážehovým čtyřválcem. Má objem dva litry a výkon 122 koní. To kvůli tomu, že Mazda se stále ještě drží politiky používání atmosférických zážehových motorů. Kvůli snížení spotřeby, potažmo emisí, ho ovšem doplnila o čtyřiadvacetivoltový hybridní systém. Prý to má (při porovnání s motorem bez této vymoženosti) zajistit snížení spotřeby přibližně o sedm deci při každé ujeté stovce kilometrů.

Druhým nabízeným agregátem je diesel s výkonem 116 koňských sil, třetím do party se stane za pár měsíců revoluční motor, který už je přeplňovaný (kompresorem), ale přestože se do nádrže lije benzín, má i výhody vznětového agregátu. Jakmile to bude možné, hned ho vyzkoušíme a podrobně popíšeme, jak funguje. Tuto pohonnou jednotku bude navíc (ale jen v hatchbacku) kombinovat s pohonem všech kol. Převodovka může být buď šestistupňová manuální, nebo měničový automat se stejným počtem převodových stupňů.

Mazda chce být značkou zaměřenou na řidičské zážitky, a tak některé moderní vymoženosti odmítá. Tou je třeba dotykový displej. Pokud chce někdo v Mazdě 3 ovládat navigaci, rádio a další funkce multimediálního systému, musí se spolehnout na ovladače umístěné na středovém tunelu. Mně osobně se tento přístup líbí. Po chvilce cviku je to při jízdě určitě rychlejší, než když se musíte natahovat k displeji. Navíc se minimalizuje možnost, že se třeba při náhlém vjetí do výmolu překliknete a spustíte úplně jinou funkci, než jste původně chtěli.



Mazda také nevymýšlí žádný speciální design palubních přístrojů nebo volantu. Vše je tradiční, ale plně funkční. Navíc skvěle zpracované. Za takovýto interiér by se nemusely stydět ani auta, jejichž cenovka startuje na dvojnásobné sumě.

Jedinou výhradu, kterou jsem měl po usednutí za volant, byl omezený výhled šikmo vpřed. Líbivé tvary totiž znamenají i hodně skloněné sloupky čelního skla. Jsou navíc poměrně masivní. Výhled šikmo vzad je samozřejmě ještě daleko horší, ale tímto směrem se zase řidiči tak často nedívají.

Vzadu není místa úplně nazbyt, ale i dospělí se tam usadí. Poté, co jsem si se svojí výškou 186 centimetrů nastavil sedačku řidiče do ideální polohy na řízení a přesedl dozadu, jsem měl před koleny ještě tři centimetry volného místa a nad hlavou zhruba jednu tuto délkovou jednotku. Velikost kufru je dostatečná pro běžné výlety čtyřčlenné rodiny.

Jízda s novou "trojkou" je velmi příjemným zážitkem. Naprosto úchvatné je odhlučnění. Díky tomu si při relaxované jízdě může posádka vychutnat vynikající zvuk z prémiového systému Bose. Mně však více zajímalo, jak se vůz řídí. Potěšilo řazení: Kulatá hlavice skvěle padne do ruky, navíc dráhy jsou krátké, přesně vymezené a odpor přesně takový, jaký má být.

Stejně tak se mi líbilo i řízení a nastavení podvozku. Auto po otočení volantem míří přesně tam, kam zamýšlíte, nedotáčivost jsem v pár rychleji projetých zatáčkách nezaznamenal a výtluky nezmanenaly pro podvozek žádný problém. Ani z hlediska nežádoucího zvukového doprovodu, ani z otřesů či pokusů o odskočení při spadnutí do díry uprostřed zatáčky. Při krátké projížďce jsem odhladl, že v kombinovaném režimu při dodržování rychlostních limitů se bude dlouhodobá spotřeba pohybovat někde kolem šesti až sedmi litrů.

Již se těším na týdenní soužití s tímto vozem při klasickém redakčním testu.