Od výsměchu k úspěchu. Subaru na správnou cestu nasměrovala i negativní recenze

Asi jen málokdo z našich čtenářů se někdy pohyboval po severních státech USA. Nicméně vězte, že když se dostanete do končin jako Vermont, Washington, Oregon nebo Wisconsin, povšimnete si jednoho zajímavého úkazu. V až nebývalých počtech zde jezdí auta japonské značky Subaru. Co za tím ale stojí? Aktuálně je Subaru osmou nejprodávanější automobilkou v USA a to počítáme i ty místní. Co víc, Subaru of America slaví letos padesát let od svého založení a poukazuje na zajímavou a trochu divokou historii, která jej ve Spojených státech doprovází. Věřte tomu nebo ne, ale zásadní roli v historii Subaru v Americe sehrála i jedna velmi negativní recenze.

Psal se rok 1968, když se podnikatel Malcolm Bricklin rozhodl se svým společníkem oslovit japonskou automobilku a přivést na trh zcela novou značku. Do Severní Ameriky proto putovalo Subaru 360, maličký lidový vůz s laminátovou karoserií, jehož výhoda spočívala v nízké spotřebě a také ve faktu, že vůz vážící pod 500 kilogramů nemusel v USA dostát všem nárokům na bezpečnost.

Jenže očekávaný úspěch se nedostavil a to hned z několika důvodů. Tak za prvé, padesátá a šedesátá léta byla v USA dobou rozmachu. Snad všichni jezdili v ohromných a rozežraných vozech s osmiválci a nikomu to nevadilo. Benzín stál směšné sumy, a když už někdo zatoužil po minimalistickém autě odjinud, koupil si raději zaběhnutý Volkswagen Beetle než dvouválcové Subaru z japonska, které bylo tak ošklivé, že se to uvádělo i v oficiálním reklamním letáku. Opravdu, plakát Subaru z konce šedesátých let hlásal „Cheap and Ugly does it“, tedy něco jako „Ošklivý a levný to zvládne".

Aby toho nebylo málo, přidal se v roce 1969 magazín Consumer Reports se svým testem modelu 360. Jeho závěr byl přinejmenším nelichotivý. Subaru bylo podle recenze nebezpečné, špatně ovladatelné, slabé a většina redakce se v něm prý cítila „psychicky i fyzicky nepříjemně“. I ty poslední zbytky poptávky po Subaru 360 rázem vymizely.

Bricklin tedy zažil poměrně drastickou ránu, ale vzdát se rozhodně nehodlal. Časopis Consumer Reports tehdy vycházel v nákladu přibližně půl milionu kusů, což nemohlo Severní Ameriku pokrýt ani omylem. Bricklin tedy vyhodnotil, ve kterých státech měla recenze nejmenší dopad, a právě sem zaměřil svou prodejní aktivitu. Subaru se tedy rozjelo ve venkovských oblastech severních států: ve Vermontu, Washingtonu, New Hampshire nebo Pensylvánii.

Zdejší pracující lid vzal malé auto s větším povděkem než zbytek USA, ale ty hlavní okolnosti, které vyšvihly Subaru mezi velké hráče, přišly ještě o něco později. V roce 1973 totiž na USA dopadla ropná krize a americký sen v podobě naddimenzovaných osmiválců se velmi rychle rozplynul. Amerika začala shánět kompaktní auta z Japonska a Evropy a Subaru tu bylo, aby podalo pomocnou ruku.

Kromě toho o rok později, hned roku 1974, přišlo Subaru do Ameriky vůbec poprvé s pohonem všech kol, jenž se drží jako hlavní prvek nabídky dodnes. První generace Subaru Leone nabídla rozumně velké sedany a kombíky s pohonem obou náprav, což bylo v  té době zcela nevídané. Kdo chtěl ještě rok předtím v USA čtyřkolku, musel se obracet na místní výrobce a vybírat z rozežraných pick-upů nebo nepohodlných off-roadů. Nic jako dnešní „civilizovaná" SUV tou dobou neexistovalo a Subaru tedy přišlo jako záchrana pro všechny „venkovany", kteří bažili po schopném autě do nehostinných podmínek, ovšem s nízkou spotřebou a rozumnou velikostí.

Subaru rozjelo kampaň. Stalo se oficiálním vozem amerického olympijského týmu a slibovalo jistotu za každého počasí, ovšem bez nutnosti jakéhokoliv speciálního zacházení. V roce 1980 už se dal pohon AWD koupit ke každému modelu a ten samý rok prodalo Subaru v USA přes 140 000 vozů. Jak uvádí článek na serveru Automotive News, ještě v roce 1974 to bylo pouze 22 980 aut.

V devadesátých letech se začal marketing amerického Subaru zaměřovat na aktivně žijící obyvatele a od roku 1995 se stal pohon všech kol standardní součástí výbavy všech modelů. Postupně se značka probojovala z „neoficiálního auta Vermontu“ do první desítky automobilek a Subaru se tak stalo nezanedbatelnou součástí vozového parku v USA. Tom Doll, současný ředitel Subaru v Severní Americe, nezapomíná opomenout, že se často setkává se zákazníky, kteří si svoje Subaru ponechávají klidně i 15 nebo 20 let.

Aktuálně má za sebou Subaru devátý po sobě jdoucí rekordní rok v prodejích. Za rok 2017 se v USA prodalo kolem 650 000 vozů. V Evropě je tento stav bohužel o něco slabší. Starý kontinent je pro Subaru spíše minoritním trhem, který však stále zůstává zajímavý i kvůli legislativním trendům, které Evropa nastavuje. Tak důležitou roli jako v USA u nás ale Subaru pravděpodobně nikdy nesehraje.