Pavel Šporcl: S autem jsme skončili na střeše

Houslista Pavel Šporcl (43) je trpělivý řidič, který je věrný značce BMW. Má rád velká auta s automatickou převodovkou.

Jaký jste řidič?
Já nejsem člověk, který by se rád nebo příliš rozčiloval, takže jsem spíše trpělivý řidič. Mám rád dynamickou jízdu, ale v rámci nějakých pravidel. Nejsem blázen, který by dělal myšky jenom proto, že někam spěchá. Na to si příliš vážím svého života, svého auta i řidičů kolem mě. Občas samozřejmě překročím rychlost, přiznávám, ale musí to mít nějakou štábní kulturu.

Jakým autem jezdíte?
BMW X5. Mám smlouvu se společností BMW, takže ho mám od nich. Už jsem X5 míval před tím, takže jsme v tom jen pokračovali. S autem jsem naprosto spokojený, velikost je perfektní. Když někam jedeme s rodinou, tak je nás hodně. Mám celkem tři dcery, je nás tedy dohromady pět a krásně se tam vejdeme. Vozíme s sebou hudební nástroje, violoncela, housle a tak dále, takže potřebujeme velký kufr.

Stala se vám někdy nějaká nehoda?
Autonehodu jsem měl. Jednou po koncertě jsem byl vezen, byl jsem tedy spolujezdec. Jeli jsme z Karlových Varů, zrovna tam udělali nový povrch, mohlo to být už tak 10 let. V zatáčce to sklouzlo a párkrát jsme se otočili a skončili na střeše v pangejtu, takže hlavou dolů. Naštěstí jsme se tam přesně vešli. Těch pár sekund, než můj kamarád promluvil, jestli žiju, ty byly hodně krušné a nekonečné, protože já jsem věděl, že žiju, ale nevěděl jsem, jestli on je v pořádku. Trošku jsem se bál, že to začne hořet nebo něco a on už tenkrát měl elektrické ovládání, takže jsme chvilku hledali klíčky. Už si nepamatuju, jak jsme se dostali ven, jestli jsme vykopávali dveře nebo co, ale dopadli jsme dobře.

Kam jste se s autem nejdál podíval?
Po Evropě. Ale v devadesátých letech jsem studoval v Americe, tak jsem si musel udělat americký řidičák, který teď už samozřejmě neplatí – platil 5 let. Žil jsem v Dallasu a tam se bez auta nedá fungovat. Jinak jsem jezdil i po Americe.

Jak probíhala autoškola v Americe?
V Americe udělat autoškolu je hrozně jednoduché, tam totiž nemusíte absolvovat autoškolu. Tam jenom řídíte s někým, kdo má řidičák, s tím se to naučíte a jdete na počítač udělat zkoušky. U nás je to mnohem složitější a delší.

Jsou podmínky pro řidiče v Americe lepší?
Jsou, jelikož tam jsou lidé daleko více zvyklí řídit, mají velké zkušenosti. Mají širší silnice, jsou zvyklí na velké auta. Široké parkování, jsou ohleduplní. Může být problém, když člověk není zvyklý na deseti proudové dálnice a miliony aut, které tam prostě jsou. Jinak Američané jsou rozhodně lepší řidiči než my. Mým autem byl Ford Thundrebird, staré obrovské auto. Také jsem měl toyotu a nissana.

Řídí se vám lépe s převodovkou nebo bez?
Já už léta jezdím s automatem. S manuální převodovkou jsem začínal, mám ji rád, rád se k ní vrátím, abych to nezapomněl. Ale ty automaty jsou dneska tak dobré, přestože je tady tradice dynamických jízd. Ale já jsem spokojený, že nemusím na nic myslet.

Vizitka:
-Narodil se 25. dubna 1973 v Českých Budějovicích.
-Vystudoval konzervatoř a Akademii múzických umění v Praze. V USA pak houslovou hru.
-Hrál v Carnegie hall, nejznámější síni na světě.
-Je ženatý s herečkou Barbarou Kodetovou, s níž má dvě vlastní dcery a jednu vyženil.