Z ojeté dodávky praktické obytné auto. Fullvans je chytrý český projekt

Obytná auta zažívají v současné době obrovský boom. Ovšem jejich cena se obvykle dostává už hodně vysoko a navíc se na ně čeká dlouho. Většina těchto nevýhod se s vozy od nové české firmy nepojí. Už v současnosti je životní příběh Petra Fulína velmi dobrým námětem na celovečerní film. Nyní šestačtyřicetiletý podnikatel z městě Plasy na severním Plzeňsku od raného mládí miloval auta. Tato vášeň ho pak přivedla až k získání tři titulů Mistra Evropy v kategorii cestovních vozů.

„Většina současných špičkových závodníků má umetenou cestu za volanty díky úsilí a penězům svých rodičů. Já jsem si na všechno musel vydělat sám a tak jsem okruhovou závodní licenci získal až v devětadvaceti letech,“ vzpomíná. A po sedmi letech sbírání zkušeností už mohl slavit první ze svých evropských mistrovských pohárů.

Dnes už závodí jen občas, i když zrovna den po mé návštěvě v sídle jeho firmy v malé vesničce odjížděl společně s kamiónem se závodním vybavením na maďarský okruh Hungaroring.

Tentokrát jsem se s ním ale bavil o jeho současném podnikání. To spočívá ve výrobě obytných aut.

Na to, jak vypadají zvenku i zevnitř, a jak probíhá výroby, se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

„Vlastně jsem k tomu přišel úplnou náhodou. Jednou jsme se s dalším závodníkem bavili o tom, že jeho otec by rád našel v Česku firmu, která by pro něho montovala do dodávek obytné vestavby.

Já jsem v té době společně se svým kamarádem z dětství již vlastnil velký, v té době ještě zchátralý statek v Terešově na Rokycansku,“ vypráví. Původně si ho prý koupili pro osobní potřeby, jako místo pro relaxaci na klidném místě v krásné krajině.

Na zrychlené video přeměny skříňové dodávky v kempovací auto se můžete podívat zde:

Nakonec se společníkem rozhodli, že se do tohoto projektu pustí. Připravili výrobní prostory, najali spolupracovníky a nakoupili vybavení truhlářské dílny. „Nevěděli jsme o tom vůbec nic, a tak jsme se logicky také párkrát spálili,“ říká. Třeba strojů na lepení hran na nábytek jsou dva druhy. A pro obytná auta je samozřejmě zapotřebí jiná technologie než pro výrobu klasického zařízení do domácnosti. Potřebujete prostě, aby se hrany neodlepovaly ani v horku ani v zimě, protože obytné auto je velmi často vystaveno velmi rozdílným teplotám.

Stejně tak lidé v jeho firmě samozřejmě zpočátku nebyli odborníky na jednotlivé potřebné profese. „Například tu mám kolegyni, která se až tady naučila veškeré elektrikářské činnosti,“ říká Petr Fulín. Dnes to už zvládá bravurně.

Na počátku předpokládal, že bude pouze dodavatelem pro německého zákazníka. Ten měl zajišťovat dodávku nových aut a následně zaplatit za provedenou práci. První auto vzniklo vloni v květnu.„Jenže, brzy po zahájení výroby mi z Německa zavolali, že .příslušné typy vozidel se kvůli nedostatku dílů nevyrábí, a že tedy práce pro nás nebude. Samozřejmě mě to vyděsilo. Měl již jsem nakoupené stroje, materiál, musel jsem platit lidi…

Naštěstí v té době přišla zakázka od Toyoty na vyjímatelné obytné vestavby do středních dodávek Proace, což částečně pomohlo. Ještě jsem ale potřeboval nějakou další práci, a tak jsem začal přemýšlet. Když tedy nejsou nové dodávky, nešlo by dělat vestavby do starších, ojetých…? Vždyť průměrný uživatel takového obytňáku s ním ročně najede jen přibližně deset až patnáct tisíc kilometrů. Na to je nového auta skoro škoda…

Zavolal tedy vloni v prosinci dvěma novinářům, se kterými spolupracoval během vrcholné závodní éry a požádal je, o zveřejnění informace o projektu obytných dodávek Fullvans. Sešli se a příspěvky vyšly.

„Myslel jsem, že by bylo dobré, kdyby se díky takové reklamě mohlo podařit sehnat zákazníky na pět těchto aut. Zájem ale daleko předčil mé nejoptimističtější představy,“ říká dnes s úsměvem. Zakázek se dosud sešlo na osmdesát.

Zákazníky lákala slibovaná doba dodání hotového auta během jediného měsíce, a pak také cena. Ta je v případě samotné vestavby v základním provedení 380 000 korun včetně DPH. Pokud k tomu připočítáte cenu za ojetou dodávku ve slušném stavu, která se dá pořídit kolem 300 až 400 tisíc korun, získáte obytné auto za přibližně poloviční cenu, než za jakou je nabízejí nyní tradiční výrobci. Navíc s krátkou dodací lhůtou. Zmíněný měsíc sice platí pouze pro základní verzi bez jakýchkoli příplatkových prvků a pro typizované vozy s karosérií L2H2 nebo L3H2 (střední nebo prodloužené provedení s vyšší střechou) vyrobené značkami koncernu Stellantis, ale ani realizace složitějších projektů netrvá déle než pár měsíců.

I v autě v základním provedení je už vše potřebné, co potřebujete při dovolených nebo víkendových cestách Konkrétně kuchyňka s dvěma plynovými hořáky a dřezem, sedmdesátilitrová lednice s mrazákem, koupelna se sprchou, WC a umyvadlem, šatní skříň, rozkládací postel, stůl v obytné části. LED osvětlení, boční i střešní okno, zavazadlový prostor a dokonce třeba i zrcadlo v koupelně. V chladu je možno využít nezávislé naftové topení, vůz lze například v kempu připojit na elektrickou síť 230 Voltů. Nádrž na čistou vodu pojme 45 litrů, na odpadní pak 90 litrů.

Tato verze, která je označovaná Siesta, je vhodná pro cestování dvou až tří lidí. Již je ale také k mání varianta pro čtyři cestovatele. V ní už jsou pak třeba otočené přední sedačky nebo sedací souprava vpředu.

Nyní již Fullvans připravuje ještě další verzi a k tomu další zatím utajované projekty. „Nyní již jsem ochotný uvažovat o tom, že během několika let začnu nakupovat i užitková auta se samotným šasi, tedy bez plechové skříně a budeme vyrábět i velké obytňáky,“ říká Petr Fulín zatím opatrně.

Celý proces začíná vymontováním předních sedaček, následuje vyřezání otvorů do karosérie pro instalaci oken a příslušných dvířek, pokračuje se položením kabelů a rozvodů pro vodu a topení, následuje montáž tepelné instalace a pak se vkládá nábytek. „Něco namontují vcelku již přímo v truhlářské dílny, zbytek v hale finální montáže. Zatím vlastně všechno vnitřní vybavení montuje do každého vozu vždy jeden zaměstnanec. Postupně ale chce vytvořit linku s osmi pracovišti, kde by vždy byl na něco specializovaný člověk. Tyto linky chceme mít brzy hned dvě,“ říká.

To samozřejmě výrobní proces urychlí.

Také plánuje vytvoření samostatného kontrolního stanoviště. „Nyní výstupní kontrola probíhá tak trošku improvizovaně a já rozhodně nehodlám předat zákazníkovi auto, které by nebylo naprosto bezvadné,“ uzavírá.