Test Alfy Romeo Tonale: nenechávejte ji ve městě, tohle auto touží po okreskách

/FOTO, VIDEO/ Středně velké rodinné SUV italské značky Alfa Romeo nepochybně zaujme i tehdy, pokud bude stát u chodníku třeba před kavárnou. Jenže konstruktéři toto auto skvěle připravili také pro sbírání jízdních zážitků. Zatímco některé jiné automobilky uvádějí nové modely skoro jako na běžícím páse, v případě Alfy Romeo se motoristický novinář dočká novinky tak zhruba jednou za pětiletku. Předtím, než se vloni ukázalo menší rodinné SUV Tonale, uvedla v roce 2017 na trh větší Stelvio.

Nyní do redakční garáže k testu doputovalo Tonale poháněné zážehovým turbomotorem, kterému umí zejména v městském provozu pomáhat patnáctikilowattový elektromotor zabudovaný v automatické převodovce. V tomto konkrétním exempláři bylo dohromady pro řidiče k dispozici sto šedesát koňských sil.

Na to, jak auto vypadalo, a co jsme ještě zjistili o jednotlivých detailech, se můžete podívat do komentované fotogalerie.

Jestli se na něco můžete v případě Alfy Romeo spolehnout, pak je to elegantní a zároveň sportovní design. Ať se na auto podíváte z jakéhokoli úhlu, vždy budou jeho tvary očím lahodit.

• Umělecké pohledy na tento vůz nabízí oficiální video zde:
Typický trojúhelníková čelní maska má v poměru k zbytku přídě ty správné rozměry, úzké světlomety dodávají na agresivitě. Na karosérii ale nenajdete žádné dramatické ostré hrany nebo prolisy, vše plyne přirozeně a ladně. Dominantou zadní partie jsou tenkou linkou propojené zadní světlomety.

V souladu se zvyklostmi SUV světa jsou i u Tonale plastové lemy kolem blatníků, ale tentokrát to není v přílišné míře.

Interiér hned na první pohled působí sympaticky. Není rozhodně okázalý, vše působí sympaticky, kvalita zpracování je velmi solidní a ovládací prvky správně rozložené.

Na volantu jsem sice postrádal páčky pro možnost manuální volby převodových stupňů, ale alespoň je možné řadit voličem na centrální konzole. Navíc tak, jak je to logické – tedy podřazujete pohybem páky směrem dopředu a vyšší „kvalt“ dáváte dozadu. Mnohé automobilky to dělají přesně naopak.

V autě se sedí vysoko, jak zákazníci kupující SUV vyžadují, ale vše ostatní je sportovní. Třeba naprosto kulatý volant s vybráním v místě náležitého úchopu. Navíc je přímo na něm startovací tlačítko.

Sedačky mají docela výrazné boční vedení. Nejdříve jsem to v případě SUV úplně nechápal, ale po prvním výletu na okresky nakonec hodně ocenil.

Nelíbil se mi jen způsob nastavování sklonu opěradla pomocí páčky. Šroubovací mechanismus totiž umožňuje zvolit opravdu ten správný úhel.

Potěšilo mě, že konstruktéři mysleli i na dostatečný prostor pro zadní cestující. Lidé s výškou kolem 185 centimetrů sedící na zadních sedačkách budou mít za stejně velkými jedinci v první řadě před svými koleny i na hlavou ještě několikacentimetrovou rezervu.

Zavazadlový prostor není rekordní, ale ani úplně malý. Podlahu lze nastavit do dvou výškových úrovní, avšak v té spodní vznikne ještě docela daleko od hrany zadních sedaček výrazný schod.

Zadní opěradla se sklápí v poměru 40:60, ale naštěstí je uprostřed k dispozici otvor. Vtipné je, že se dá otevírat jak z kabiny, tak z kufru. Objem zavazadelníku nijak nezmenšuje baterie osmačtyřicetivoltového hybridního systému. Ta (má kapacitu 0,8 kWh) je zabudována do středového tunelu.

Konstruktéři mysleli u Tonale i na drobnosti, které usnadňují život. Například jsou na palubně k dispozici oba nejrozšířenější konektory USB – tedy A i C nebo na lavici vzadu jsou prodloužené sedáky, aby poskytovaly lepší oporu stehnům zde cestujících lidí. Něco takového dříve u Alfy nebývalo zvykem.

Řidič se může v Tonale dobře soustředit na ovládání vozu na silnici. Teplota klimatizace se totiž dá nastavit přepínacími klapkami, audio se dá zesilovat jak na volantu, tak válečkem na středové konzole. Snadno se dá také nahmatat velké kolečko sloužící pro přepínání jízdních režimů.

Multimediální displej je ve stejné výšce jako digitální přístrojový štít, což je opět správné řešení, protože řidič nemusí kvůli krátkému pohledu na něj hýbat hlavou nahoru či dolů.

Jen do zatáček by mohl být lepší výhled. Sloupky čelního skla jsou totiž hodně masivní.

V první zatáčce mě trošku zaskočilo, jak lehce se volantem pohybuje. V kombinaci s poměrně strmým převodem to může nezkušeného řidiče trošku zaskočit. Pokud ale budete budete s volantem zacházet klidně a přesně, pak vám to po chvíli přestane vadit.

Navíc, když jízda s Tonale je opravdu zábavná. Nejvíce to poznáte, když se se s tímto autem vypravíte někam daleko za město. Třeba na odlehlé silničky na Šumavě, jak jsem to udělal já. A nemusí mít ani úplně superhladký povrch. Zadní víceprvková náprava se zvoleného směru drží sveřepě a ani zvukem nedává najevo, že by se jí na nerovnostech nelíbilo. S brzdami je radost pracovat. I z plného tempa umí před ostrou vracečkou zpomalit auto rychle a nenásilně. Potěšilo také dobré odhlučnění. Platí to jak o motoru, podvozku, tak i vzduchu svištícího kolem v dálničních rychlostech.

Při akceleraci docela citelně pomáhá elektromotor. Ano, ani tato motorizace v Tonale není úplně střelhbitá, protože zrychlování je takové loudavé (kdo by chtěl více koní bude muset zvolit plug-in hybridní verzi), ale pro tatínky, kteří si po vyložení dětí u babičky budou chtít alespoň na chvilku užít pár serpentin, to rozhodně není špatná volba.

A pokud vás zajímá spotřeba, tak vězte, že nevybočuje z obvyklé míry u vozů této kategorie. Podle toho, jak moc svižně se budete vozit, tak počítejte s apetitem motoru 6,5-7,5 litru na sto kilometrů. Pouze již v poměrně v bláznivém tempu na horské silnici jsem zaznamenal hodnotu blízkou deseti litrům.

• Karosérie: pětimístné pětidveřové SUV
• Motory/Spotřeba: zážehový přeplňovaný čtyřválec 1,5/130-160 koní – 5,9-6,0, vznětový přeplňovaný čtyřválec 1,6/130 koní – 5,6 litru, plug-in hybrid 1,3/280 koní – 1,3 litru
• Převodovky: šestistupňová nebo sedmistupňová automatická
• Vnější rozměry: 4528x 1841x1614 mm
• Rozvor: 2636 mm
• Zavazadlový prostor: 500/1550 l
• Max. rychlost 194-212 km/hod
• Zrychlení 6,2-10,9 s
• Ceny: od 912 000 Kč