Jak funguje popelářské auto? A kdy se může jezdit na stupačkách vzadu?

Na profesi popeláře se mnohdy hledí skrz prsty. Jenže bez nich bychom doslova a do písmene shnili v odpadcích. Jaké to je být popelářem, a co všechno tato profese obnáší, jsme zjišťovali nejen v kabině popelářského vozu Scania G320. Jako malý kluk jsem chtěl být popelářem, hlavně proto, že mohli jezdit vzadu na stupačkách. Postupem času jsem svůj postoj přehodnotil, ale touha si tuto profesi alespoň vyzkoušet nezmizela. Oslovil jsem tedy vedení chebské společnosti Chetes a na pár hodin vyzkoušel, jaké to tedy opravdu je.
 
Chetes má k dispozici tři velké popelářské stroje a několik menší, které operují v hůře dostupných ulicích centra historického města Chebu. Dva z větších vozů jsou značky Scania, třetím do party je Mercedes. Já jsem s „kolegy“ Karlem a Petrem jezdil v dvounápravové Scanii s 320koňovým řadovým pětiválcem o objemu 9,3 litru. Druhá Scanie má nápravu navíc a o 40 koní silnější motor.

Nejnovější Scanie mají nízkopodlažní kabiny, do kterých se daleko lépe nastupuje. Tahle z roku 2017 má kabinu docela vysoko a jako novic jsem dal dvakrát koleno a jednou holeň. Řidič Karel s úsměvem prohodil, že tohle znají všichni dobře.
 
Kabina popelářského vozu je příjemná a hned na první dobru jsem musel ocenit vynikající výhled ven. Řidič má k dispozici celou sestavu zpětných zrcátek, díky kterým může zajet co nejblíže ke kontejnerům na odpadky. Vzadu je v horní části nástavby umístěná kamera, ovšem ta neslouží jako couvací. Je tu kvůli kontrole pracovníků na stupačkách, a také jako dohled na obsah vysypávaného odpadu.


 
Přeplňovaný pětiválec je mimořádně tichý a kultivovaný motor. Při běžné jízdě si vezme okolo 25 litrů, jenže jezdit po městě s popelářským autem není běžná jízda. Neustálé rozjezdy znamenají, že v reálu si popelářská Scania vezme 35 litrů a víc. Normovaná spotřeba stanovaná společností je 50 litrů, a jak Karel potutelně potvrzuje, do normy se vejde se vždycky. Díky točivému momentu 1600 Nm a dvanácti rychlostní automatické převodovce Alison se popelářský stroj pohybuje s lehkostí poloprázdného furgonu
 
Za dva roky provozu má tenhle stroj najeto přes 67 tisíc kilometrů. Kromě víkendů jezdí nepřetržitě od 6 ráno do 10 večer. Karel říká, že tyhle Scanie jsou naprosto skvělé stroje, se kterými nejsou žádné problémy. Přímo v Chebu je oficiální zastoupení Scania, kde jsou vozy také pravidelně servisovány a popelářskou nástavbu jezdí servisovat specializovaná firma přímo do sídla Chetesu.
 
ASITENČNÍ SYSTÉMY JAKO V OSOBNÍM AUTOMOBILU

Jízda v náklaďáku je samozřejmě úplně něco jiného než jízda osobním autem, ale moderní popelářské auto je v podstatě jen velká „dodávka“ s velmi přehledným tvarem. Scania G320 má dokonce i několik moderních asistenčních systémů, jako je hlídání pruhu nebo hlídání vozu jedoucího vpředu. Karel potvrdil, že ne jednou mu vychytávka v podobě prekolizního systému pomohla, protože mnoho ostatních účastníků provozu je prostě a jednoduše bezohledných. V autoškole vás totiž nikdo neučí, že takovéto plně naložené popelářské auto váží dost přes 20 tun, které prostě na "fleku" nezastaví. Za dvě hodiny, co jsem s kluky jezdil, jsem viděl nespočet "prasáren" od nedočkavých řidičů. A můžu vám říct, že plné brzdy s naloženým popelářským vozem nejsou vůbec nic příjemného, přestože tak nějak víte, že vám se rozhodně nic nestane.


 
Proto má Karel v autě permanentně zapnutou kameru. Je to jediná možnost, jak se v případě takovýchto situací bránit. Karlovi se zatím nic vážného nepřihodilo, ale drobným karambolům zabránit neumí. Za deset let řízení popelářského vozu sem tam nějaké to auto škrábl, ale jak říká, většinou to bylo proto, že byla špatně zaparkovaná. Pojistka na „blbost“ je v případě řidičů z povolání nutností.
 
DVA ZÁKLADNÍ SYSTÉMY LISOVÁNÍ

V Česku používané popelářské vozy využívají dva základní systémy lisování. Tím prvním je rotační lisování, kdy se uvnitř nástavby otáčí buben naplněný odpadky a vestavěná spirála přitlačuje náplň k čelní stěně bubnu. Druhým je lineární lisování, kdy na zádi vozu je lis, jehož deska stlačuje odpad směrem k čelu zásobníku. U obou těchto systémů se nádoby na odpad vyklápí do zásobníku zezadu, což je výhodné tam, kde popelářský vůz projíždí úzkými ulicemi. Jinde ve světě jsou užívány i systémy s bočním nebo čelním způsobem nakládání.

Tahle Scania je vybavena hydraulickým lineárním lisováním a dovnitř nástavby se vejde 7–8 tun odpadu. To, že je kapacita nástavby naplněna ohlásí displej ovládacího panelu a stroj už žádný další kontejner nevysype. Mimochodem, plnou kapacitu auta zaplní týden nesvezené sídliště menšího okresního města. To jen pro představu, kolik odpadků naše moderní společnost produkuje každý týden.
 
Popelářské svozy fungují ve dvou fázích. Nejprve se sváží komunální odpad, následuje takzvaný separát, což jsou tříděné odpadky. Kluci před vyklopením každého kontejneru musí nejprve zkontrolovat, zda se uvnitř nenachází třeba člověk. Především bezdomovci rádi přespávají v kontejnerech na papír a Karel mi řekl, že už z popelnice vyndali také nemluvně (!), o nechtěných štěňatech ani nemluvě. Pro tyto případy je v kabině velké červené tlačítko, které proces okamžitě zastaví.


 
Maximální rychlost je omezena na 89 km/h a Scania G320 ji dosáhne naprosto v pohodě, i když je plně naložená. Pokud jsou zadní stupačky obsazené obsluhou, je maximální rychlost omezena na 30 km/h a s vozem nelze couvat. V případech, že se popelářský vůz dostane do míst, kde je povrch nezpevněný, nebo jinak nerovný, je možnost díky vzduchovému podvozku vůz nazvedat, a to o několik centimetrů.
 
Operátor zdvižného zařízení vozidla, lidově nazývaný popelář, smí těchto stupaček vyžívat pouze na krátké přejezdy mezi jednotlivými kontejnery a neměl by takto projíždět například křižovatkou. To se ale úplně nedodržuje, zejména u těch mezi bloky domů, protože z hlediska plynulosti práce jde o výrazně zdržení, navíc „tykačka“ s ocelovými nášlapy do kabiny fakt bolí.   
 
DÍKY KLUCI!

Práce popeláře už není tak špinavá, jako dříve, ale to neznamená, že by nebyla náročná. Kluci se dost nalítají, protože čas tlačí a dost často se stává, že plánovaný minutový průjezd ulicí znemožní špatně zaparkovaný automobil. Proto mějte na paměti, že parkovat v okolí kontejnerů a v zatáčkách je zejména na sídlištích holý nerozum a komplikujete tak práci lidem, bez kterých bychom se skutečně neobešli.
 
Děkujeme společnosti Chetes za možnost zažít na vlastní kůži, jak to je být popelářem a dík patří také Karlovi s Petrem.

Další informace o popelářském vozu Scania G320 se dočtete v přiložené komentované galerii.