Přejetí do protisměru či rychlá jízda. V každé páté nehodě figuruje kamion

Více než padesát tisíc nákladních aut projede denně Českou republikou. Ovšem v zemi chybí důležité dálnice, řidiči tak často musí sjíždět na silnice nižších tříd. Podle Portálu dopravy je v regionech, kde chybí dálnice, počet nehod nákladních aut na silnicích I. třídy vyšší než celorepublikový průměr. Podle policejních statistik tak nehody nákladních automobilů tvoří necelou pětinu všech karambolPů. Počet nehod se navíc v loňském roce zvýšil. Zatímco v roce 2022 řešili policisté necelých šestnáct tisíc nehod náklaďáků, v roce 2023 už to bylo o více než jeden tisíc nehod více. Do července letošního roku se podle policejních dat stalo bezmála 8,7 tisíců nehod s účastí nákladního auta. „Mezi jejich nejtragičtější příčiny patří přejetí do protisměru, nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky a nevěnování se plně řízení vozidla,“ řekl ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

Jedním z důvodů nárůstu počtu nehod je hustší provoz. Česká republika významnou tranzitní zemí. Denně po tuzemských dálnicích a silnicích projede zhruba padesát tisíc kamionů. Další příčinou je chybějící infrastruktura. V tuzemsku stále chybí stovky kilometrů dálničních úseků, a to včetně těch, které by navazovaly na sousední země.

„Dostavba dálniční sítě je pro bezpečnost nákladní dopravy důležitá. Analýza Portálu nehod ukazuje, že z hlediska podílu nehod na všech bouračkách náklaďáků jsou pro nákladní dopravu nejméně rizikové právě dálnice. Podíl nehod na dálnicích je ze všech případů pouze osm procent,“ sdělil Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem Portálu nehod

Na silnicích 1. třídy se ze všech nehod kamiony vybourají skoro v pětině případů, na silnicích 2. třídy je to podle Chalase čtrnáct procent a u cest 3. třídy je to téměř desetina.

Situace je mnohem horší v regionech, kde dálnice chybí úplně. Tam je podíl nehod nákladních aut na silnicích 1. třídy dokonce výrazně vyšší než celorepublikový průměr. „Třeba v okrese Svitavy je podíl nehod náklaďáků na silnicích 1. třídy ke všem nehodám přes 26 procent, přičemž celkový podíl nehod náklaďáků na všech nehodách na silnicích první třídy je 17,11 procent a zároveň je i vyšší než celkový podíl nehod nákladních aut na všech nehodách na dálnicích – celkový je 24 procent,“ poznamenal Chalas.

Důležitost kompletní dálniční sítě potvrzují i někteří další dopravní experti. Pomalejší jízda po silnicích dostává řidiče do časové tísně. Šoféři se poté snaží ztrátu dohnat. „Chybějící části dálnic jsou v Česku obrovský problém. Je to vidět dnes a denně, co se děje na D1 nebo u Prahy. Řidiči kamionů ztrácí obrovské množství času. Místo aby jeli podle svého harmonogramu, věčně někde stojí. Když pak mohou jet, musí plnit bezpečnostní přestávku. Tím se dostávají do časového skluzu. Ten dohání mnohdy jízdou nad rychlostní limity, jsou agresivnější, nervóznější, více riskují. Stoupá tak riziko nehodovosti,“ vysvětlil expert na bezpečnost v dopravě Roman Budský.

Jedním z nešvarů řidičů kamionů je nevěnování se plně řízení. V tomto případě jsou ale nebezpečnější dálnice. Někteří šoféři si krátí „dlouhou“ chvíli za volantem na rovných dálničních úsecích sledováním filmů na mobilech nebo pročítáním sociálních sítí. „Řidiči se nechají takzvaně uklimbat bezpečnou situací. Když se stane něco neočekávaného, řidič v kritický moment nestačí zareagovat nebo reaguje špatně. Zatímco na silnici, kde se stále něco děje, to udržuje řidiče v pozoru,“ podotkl Budský.

Z analýzy Portálu nehod navíc vyplývá, že vozový park nákladních aut stárne. Od roku 2010 do roku 2021 oscilovalo průměrné stáří nákladních vozů, které měly nehodu, kolem sedmi let. V roce 2023 to bylo devět let.

Nestárne však jen vozový park. Na rozdíl od osobních aut je pro nehody nákladních vozů charakteristické, že dominantní skupina řidičů, která bourá, patří do střední věkové kategorie. „Téměř devatenáct procent pachatelů dopravních nehod nákladních vozů je ve věku 39 až 45 let. U osobních vozů jsou přitom dominantní skupinou mladí nevyježdění řidiči ve věku 18 až 24 let, kteří stojí za téměř osmnácti procenty nehod,“ dodal Chalas.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) počítá s tím, že kompletní dálniční síť bude hotová nejpozději v roce 2033. K udržení vysokého tempa výstavby veřejných staveb chce kromě peněz ze státního rozpočtu zapojit i soukromé investory pomocí PPP projektů (takzvaný Public Private Partnership, kde je výkon veřejné služby svěřen soukromému partnerovi). Takto je nyní stavěna dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem.

Ve stejném režimu mají vzniknout chybějící úseky dálnice D35. „Výraznější zapojení PPP do železničních či dálničních staveb znamená pro stát rozložení plateb v čase včetně následné údržby. To je důležité v okamžiku, kdy máme na stavbu dálnic k dispozici méně peněz z Evropské unie,“ vysvětlil ministr dopravy.

V letošním roce plánuje Ředitelství silnic a dálnic výstavbu rekordních 118 kilometrů nových dálničních úseků. Po většině z nich se řidiči projedou až koncem roku. Do konce roku je budou moci využívat i řidiči bez zakoupené dálniční známky. Ministerstvo dopravy totiž plánuje jejich zpoplatnění od 1. ledna 2025.