Mercedes-Benz EQC 400 míří na český trh – svezli jsme se!

Elektrické SUV v prémiové třídě? Proč ne. Elektromobily se pomalu ale jistě prosazují napříč trhem. Prémiovou třídu nevyjímaje. A SUV jsou stále více trendy. Tentokrát jsme měli možnost vyzkoušet svižné a tiché SUV Mercedes-Benz EQC. Má překvapivě dobré jízdní vlastnosti. Pár much jsme našli v interiéru. A dojezd? Ten je v reálu podstatně nižší, než uvádí výrobce. Ačkoli EQC vzniklo na základě modelu GLC, připomíná svůj původ jen z boku stejnou délkou rozvoru (2 873mm). Proporce jsou ale viditelně rozdílné. Novinka si totiž na délku polepšila o 105 mm. Současně je o 14 mm nižší. Působí tak o něco sportovněji. A to navzdory své váze – 2,4 tuny. Nová je kompletně i příď a záď. Líbí se nám světelná linka přes celou šíři masky. A celkově vlastně nemáme designu co vytknout. Nic zbytečně futuristického, ani fádního.
To volně stojící digitální přístrojový štít futuristický je na 100 %. Vypadá svěže, vzdušně a je obrovský. Vlastně se nám líbí…až na jednu chybu. Vyzkoušeli jsme všechny možnosti nastavení posezu, ale volant nám vždycky bránil v pohledu na část displeje. Rozhodně bychom se radši spokojili s menším displejem, který nabídne pohled na všechny potřebné údaje o jízdě. Pak tu máme displej infotainmentu. Ten lze ovládat dotykově přímo na obrazovce, touchpadem na středovém tunelu a do třetice tu máme nejzajímavější způsob. Ovládání pohyby prstu na volantu umožňuje speciální čidlo. Během projížďky se nám absolutně nepodařilo s tímhle způsobem ovládání sžít. Vyžaduje chvilku cviku, ale může být zajímavé. Jenže ani tyhle vychytávky neumí nahradit staré dobré otočné ovladače. A ty tady chybí. Jinak se v novince sedí hodně vysoko a taky hodně pohodlně. Ostatně bavíme se o prémiovém autě s cenovkou sahající na hranici dvou milionů. Masážní funkce a vyhřívání je samozřejmostí. Lehce nás zklamalo, že chybí ventilace předních sedadel. A prostornost? Na šířku bychom si uměli představit větší komfort, ale díky slušnému rozvoru a výšce svezete poměrně pohodlně vzadu i tři osoby. Zato zavazadelník je podprůměrný. Nabízí objem pouze 500 litrů. Konkurenční Jaguar I-Pace je na tom o více než 150 litrů lépe. A to se pozná.
A jak je na tom pohonné ústrojí? Dva asynchronní elektromotory a lithium-iontové baterie s kapacitou 80 kWh. O tom, že umí novinka pořádně zabrat, svědčí hezký výkon 300 kW a maximální točivý moment 765 Nm. A zrychlení? S pohonem 4x4 se novinka zvládá dostat z nuly na sto za 5,1 vteřiny. Zní to dobře, že? A teď si k tomu přidejte absolutní ticho v kabině. Jo, bylo to příjemné! Složitější je otázka dojezdu. To je ostatně jeden z nejpodstatnějších parametrů každého elektromobilu. Podle nepříliš přesné metodiky NEDC činí dojezd 471 km. Bylo by to krásné, ale tenhle údaj je úplně mimo realitu. Metodika WLTP pak udává dojezd okolo 400 km. Jenže si pojďme říct, že sedíme v autě za dva miliony a komfort, který nabízí, si chceme užít. A to stojí nějaký ten kilowat. Pokud to vidíte stejně, počítejte s dojezdem okolo 350 kilometrů na jedno nabití. Nabíječka OBL, která je součástí auta, má výkon 7,4 kW. Slouží k nabíjení na nabíjecích stanicích i z běžné zásuvky doma. Nabíjení doma ovšem zabere dva dny. Výrobce tedy počítá s tím, že si zákazník s autem pořídí i rychlonabíječku s výkonem až 110 kW. Ta údajně umí akumulátor nabít za 40 minut.
A co jízdní vlastnosti? Dvěma slovy je to auto tiché a silné. Více než 400 koní umí dvou a půl tunový kolos pěkně rozparádit. Pravda je, že ve vysokých dálničních rychlostech už není ticho tak omamné. Zato do zatáček se umí na poměry SUV vrhnout s vervou a jistotou. Nedotáčivost je sotva zřetelná, takže za jízdní vlastnosti má od nás palec nahoru.